A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Joe Salisbury | |
---|---|
Joe Salisbury na French Open 2022 | |
Stát | Spojené království |
Datum narození | 20. dubna 1992 (32 let)[1] |
Místo narození | Londýn, Spojené království[1] |
Bydliště | Londýn, Spojené království |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 83 kg[1] |
Profesionál od | 2011 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 5 179 613 USD |
Tenisová raketa | Tecnifibre |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 559. místo (12. října 2015) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 208–108 |
Tituly | 17 ATP, 9 challengerů, 9 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (4. dubna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2020) |
French Open | čtvrtfinále (2019, 2020, 2022) |
Wimbledon | semifinále (2018, 2021, 2022) |
US Open | vítěz (2021, 2022, 2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2022, 2023) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2021) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2021) |
French Open | vítěz (2021) |
Wimbledon | finále (2021) |
US Open | vítěz (2021) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 1. února 2024
Joe Salisbury (* 20. dubna 1992 Londýn) je britský profesionální tenista, deblový specialista, vítěz mužské čtyřhry Australian Open 2020 a US Open v letech 2021, 2022 a 2023, rovněž tak i smíšené soutěže na French Open 2021 a US Open 2021. Mezi dubnem a říjnem 2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako padesátý šestý v pořadí od zavedení klasifikace v březnu 1976 a po Jamiem Murraym jako druhý Brit.[2] V rámci jediného období na vrcholu setrval dvacet šest týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2015 na 559. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2022 na 1. místě. Od šesti let jej trénuje Justin Sherring. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nebyl nikdy klasifikován. V letech 2011–2014 vystudoval ekonomii na University of Memphis.[1]
Na grandslamu vyhrál s Američanem Rajeevem Ramem Australian Open 2020, čímž se stal čtvrtým britským šampionem grandslamové čtyřhry v otevřené éře. Po boku Desirae Krawczykové ovládl smíšenou čtyřhru French Open 2021. V navazujícím mixu Wimbledonu 2021 skončili s krajankou Harriet Dartovou jako poražení finalisté.[4] Následně s Ramem triumfoval na US Open 2021, 2022 a 2023. Stali se tak prvním párem open éry, který třikrát v řadě vyhrál čtyřhru grandslamu probíhajícího na tvrdém povrchu.[5] Trofej vybojovali na Turnaji mistrů 2022 a 2023. Finále si zahráli již v roce 2021. Stali se tak první dvojicí od Woodbridge s Woodfordem z let 1992–1994, která se probojovala do tří navazujících finále Turnaje mistrů.[6]
V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním základní skupiny finálového turnaje proti Francii, v němž prohrál čtyřhru v páru s Nealem Skupskim. Britové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[7]
Velkou Británii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl s Andym Murraym do mužské čtyřhry. Na úvod vyřadili druhou světovou dvojici Francouzů Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut a poté Němce Pütze s Krawietzem. Ve čtvrtfinále podlehli pozdějším stříbrným medailistům Marinu Čilićovi s Ivanem Dodigem z Chorvatska až v supertiebreaku.[8]
Tenisová kariéra
V hlavní soutěži okruhu ATP World Tour debutoval na únorovém U.S. National Indoor Tennis Championships 2014 v Memphisu, kde obdržel s Irem Davidem O'Harou divokou kartu do čtyřhry. V úvodním kole však nestačili na americký bratrský pár pozdějších finalistů Boba a Mikea Bryanových.[1][3] Na majorech se poprvé objevil v kvalifikaci Wimbledonu 2016. Ve druhém kole nenašel recept na Američana Austina Krajicka. Spolu s Dánem Frederikem Nielsenem získali divokou kartu do mužské čtyřhry Wimbledonu 2018. V semifinále ukončili jejich účinkování jihoafricko-novozélandské turnajové třináctky Raven Klaasen s Michaelem Venusem.[9]
Premiérový titul na túře ATP vybojoval během zářijového ATP Shenzhen Open 2018 v Šen-čenu, kde ve finále čtyřhry s Japoncem Benem McLachlanem zdolali švédsko-americkou čtvrtou nasazenou dvojici Robert Lindstedt a Rajeev Ram po zvládnutých tiebreacích obou setů.[10] Druhou trofej přidal o měsíc později na vídeňském Erste Bank Open 2018 z kategorie ATP 500. Do deblové soutěže nastoupil s krajanem Nealem Skupskim. Finálový duel proti americko-francouzskému páru Mike Bryan a Édouard Roger-Vasselin zvládli po dvousetovém průběhu. Jako pár přitom odehráli po Winston-Salem Open 2018 druhý turnaj v kariéře, s celkovou bilancí zápasů 6–1.[11] V následném pondělním vydání žebříčku ATP z 29. října 2018 se posunul na nové kariérní maximum, když mu v deblové klasifikaci patřila 30. příčka
S Američanem Rajeevem Ramem vytvořil ve čtyřhře Australian Open 2020 jedenáctou nasazenou dvojici. Ve finále zdolali Australany hrající na divokou kartu Maxe Purcella a Luka Savilla po dvousetovém průběhu. Zisk třetí společné a první grandslamové trofeje jej premiérově posunul na 4. příčku deblového žebříčku ATP.[12] V mixu French Open 2021 zvítězil s Američankou Desirae Krawczykovou v boji o titul nad ruskou dvojicí Jelena Vesninová a Aslan Karacev až v supertiebreaku. Na Roland Garros se stal prvním britským šampionem v jakékoli soutěži dospělých po 39 letech. Navázal tak na triumf Johna Lloyda z pařížské smíšené soutěže v roce 1982.[13]
Druhý major s Ramem ovládl na US Open 2021 po finálovém vítězství nad Britem Jamiem Murrayho a Brazilcem Brunem Soaresem. Po dvanácti letech rozhodla o vítězích Flushing Meadows až třetí závěrečná sada. Na prahu vyřazení se ocitli ve čtvrtfinále, v němž odvrátili čtyři mečboly Ebdenovi s Purcellem. Od semifinále Wimbledonu 2021 jejich zápasová bilance činila 11–1, když vyhráli jednu z generálek na torontském Canada Masters 2021.[14] Z pozice prvního světového páru vybojovali trofej na US Open 2022. V závěrečném utkání soutěže zdolali nizozemsko-britské turnajové dvojky Wesleyho Koolhofa a Neala Skupského ve dvou sadách. Stali se tak teprve druhým párem, který v otevřené éře ve Flushing Meadows dokázal obhájit titul. V této statistice navázali na australské šampiony Woodbridge s Woodfordem z let 1995 a 1996.[15][16]
Při čtvrté účasti na Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2022, s Ramem poprvé triumfoval na závěrečné události roku. Vylepšil tím finálové maximum z ATP Finals 2021. V boji o titul přehráli chorvatské turnajové čtyřky Nikolu Mektiće s Matem Pavićem po dvousetovém průběhu. Negativní vzájemnou bilanci zápasů proti Chorvatům snížili na 3–4. Stejné soupeře vyřadili v semifinále i o rok dříve. Jako neporažený pár si odvezli 930 300 dolarů, historicky nejvyšší částku z jakékoli deblové soutěže.[17]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 5 (4–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2020 | Australian Open | tvrdý | Rajeev Ram | Max Purcell Luke Saville |
6–4, 6–2 |
Finalista | 2021 | Australian Open | tvrdý | Rajeev Ram | Ivan Dodig Filip Polášek |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 2021 | US Open | tvrdý | Rajeev Ram | Jamie Murray Bruno Soares |
3–6, 6–2, 6–2 |
Vítěz | 2022 | US Open (2) | tvrdý | Rajeev Ram | Wesley Koolhof Neal Skupski |
7–6(7–4), 7–5 |
Vítěz | 2023 | US Open (3) | tvrdý | Rajeev Ram | Rohan Bopanna Matthew Ebden |
2–6, 6–3, 6–4 |
Smíšená čtyřhra: 3 (2–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2021 | French Open | antuka | Desirae Krawczyková | Jelena Vesninová Aslan Karacev |
2–6, 6–4, |
Finalista | 2021 | Wimbledon | tráva | Harriet Dartová | Neal Skupski Desirae Krawczyková |
2–6, 6–7(1–7) |
Vítěz | 2021 | US Open | tvrdý | Desirae Krawczyková | Giuliana Olmosová Marcelo Arévalo |
7–5, 6–2 |
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 3 (2–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek finále |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2021 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nicolas Mahut Pierre-Hugues Herbert |
4–6, 6–7(0–7) |
Vítěz | 2022 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Nikola Mektić Mate Pavić |
7–6(7–4), 6–4 |
Vítěz | 2023 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | Rajeev Ram | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
6–3, 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 26 (17–9)
|