A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Slovo bikiny (anglicky: bikini) označuje dvoudílné dámské plavky, pro něž je charakteristické rozdělení na horní část zakrývající ňadra a spodní část zakrývající klín (oblast třísel) a zcela nebo jenom částečně hýždě. Tvary a střihy obou částí jsou velmi podobné tvarům podprsenek a kalhotek u běžného spodního prádla. Rozdílné jsou použité materiály, které reflektují odlišné nároky, které jsou na plavky kladeny ve vodním prostředí.
Historie vzniku
Jedna z prvních zmínek o dvoudílných ženských oděvech používaných pro atletické účely pochází již z antického Řecka z období okolo roku 1400 př. n. l. Ženy ve dvoudílném „sportovním“ obleku jsou zobrazeny také na řadě římských mozaik z 3. století př. n. l., odkrytých při výzkumu římské vily nedaleko města Piazza Armerina na Sicílii.
Za vynálezce bikin v moderním pojetí je považována dvojice Francouzů - inženýr Louis Réard (1897–1984) a návrhář Jacques Heim (1899–1967). Jako první představil v květnu 1946 v Cannes svoje plavky s názvem „Atome“ a sloganem „nejmenší plavky na světě“ Jacques Heim. Známější je však prezentace ještě menšího modelu inženýra Réarda, který představil svojí verzi plavek 5. července 1946 na módní přehlídce v pařížských lázních Piscine Molitor se sloganem „bikiny - menší než nejmenší plavky na světě“. Jednalo o model s nevyztuženými trojúhelníkovými díly podprsenky a string (šňůrkovými) kalhotkami se zadní částí připomínající styl tanga. Tyto plavky pojmenoval podle atolu Bikini, části Marshallových ostrovů v Tichém oceánu, na němž čtyři dny před přehlídkou proběhl americký jaderný pokus. Název měl symbolizovat „atomový výbuch“ ve světě dámské plážové módy a v přeneseném slova smyslu i množství použitého materiálu. Vzhledem ke střihu plavek nenalezl Louis Réard žádnou modelku, která by nové bikiny chtěla předvádět. Bikiny proto v lázních Molitor předvedla striptýzová tanečnice Micheline Bernardiniová. Představení nových plavek způsobilo mezi novináři i diváky nebývalý rozruch a vlnu kritiky.
V Českých zemích je za vynálezce dvoudílných plavek považován Jára Cimrman.
Vývoj
Do konce 40. let byly bikiny poněkud stranou zájmu světové módy a jejich rozšíření bránily i zákazy jejich nošení na plážích, které platily např. ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii. V 50. letech byly bikiny dokonce vyloučeny ze soutěže Miss World - údajně proto, aby nezvýhodňovaly odvážnější soutěžící před těmi stydlivějšími.
Přelomovou událostí pro masivní rozšíření tohoto typu plavek nejenom ve Spojených státech amerických bylo v roce 1957 natočení filmu „A bůh stvořil ženu“, kde se v bikinách ukázala francouzská filmová hvězda Brigitte Bardotová. Podobný účinek měla i scéna z „bondovky“ '"Doktor No" (1962), kde Ursula Andressová vystupuje z moře v bílých bikinách s nožem za opaskem, nebo scény z amerického filmu "Beach Party" (1963). V 60. letech se móda bikin postupně rozšiřuje téměř do celého světa a pro tvůrce i výrobce se bikiny stávají zajímavým obchodním artiklem.
Přestože již v roce 1964 přišel Američan rakouského původu Rudi Gernreich s prvními monokinami, které zcela postrádaly horní díl, patřily střihy bikin z období 50. a 60. let 20. století k nejkonzervativnějším. V 70. letech dochazí k postupné změně střihů i použitých materiálů, jimiž se stávají především polyamidová, polyesterová a polyuretanová vlákna. Populárními se stávají string bikiny trojúhelníkového tvaru s úzkým nebo šňůrkovým bokem. V polovině dekády se v Brazílii objevují první moderní tanga - plavky, jejichž vznik byl údajně inspirován tradičním oblečením indiánských kmenů v brazilské Amazonii.
Vývoj bikin v období 80. a počátku 90. let byl poněkud utlumen nástupem módy jednodílných plavek, která reflektovala tehdejší rozmach aerobiku a rekreačního sportu obecně. Toto období však položilo základ obliby široké škály střihů od velmi konzervativních až po velmi odvážné střihy, z nichž se v polovině 90. let vyvinuly tzv. mikrokiny jež jsou charakteristické použitím minimálního množství materiálu a využitím mnoha typů moderních umělých vláken.
Počátek první dekády 21. století znamená nový rozmach vývoje těchto plavek a bikiny dominují dámské plážové módě. Mezi soudobé trendy patří např. retro styl 60. a 70 let 20. století; použití flitrů, stříbra, zlata a nových způsobů potisků; objevují se nové barevné variace a materiály, které umožňují např. výrobu velmi tenkých (téměř průhledných) bikin nebo tkanin propouštějících UV záření. Nabídka některých výrobců zahrnuje také plavky vyrobené z neoprenu nebo dokonce modely háčkované z bavlny a polyamidových vláken.
Variace
- Monokiny - Jsou tvořeny pouze spodním dílem plavek, obvykle typu tanga nebo string (jejich inovativní varianta se jmenuje krakaténky[1] a inspirovali ji čeští kreativci).
- Tankiny - Jsou tvořeny spodním dílem plavek a horním dílem, který je oproti běžným bikinám pod košíčky rozšířený o pruh plavkové tkaniny různé šířky dosahující někdy až k úrovni břicha.
- String bikiny - Pro spodní i horní díl plavek je charakteristické použití úzkých pruženek (pružných pásků obšitých plavkovou tkaninou), a to zejména u zavazování horního dílu a v oblasti kolem pasu u spodního dílu plavek. Součásti obou dílů jsou většinou tvarovány do podoby trojúhelníků. V češtině se někdy setkáme s označením „šňůrkové“ bikiny (plavky)
- Tanga - Spodní díl plavek tvořený v zadní části pouze malým trojúhelníkem tkaniny. Nezakrývá hýždě a mezi pruženkami kolem pasu i mezi hýžděmi je obvykle pouze úzký pruh tkaniny nebo pružné šňůrky
- T-back - Spodní díl plavek je podobný typu tanga, ale bez trojúhelníku plavkové tkaniny v zadní části, která je tvořena pouze úzkou pruženkou kolem pasu a na ní navazující pruženkou, která mezi hýžděmi spojuje zadní část s předním trojúhelníkovým dílem. Spojení těchto pruženek připomíná v zadní části písmeno T.
- V-kiny (výslovnost: ví kiny) - Spodní díl plavek, jehož přední díl připomíná svým tvarem písmeno V. Někdy bývá tímto termínem označen i G-string díl, u nějž spojení pruženek v zadní části připomíná písmeno V.
- Mikrokiny - Bikiny s minimálním využitím plavkové tkaniny. Obvykle se jedná o horní díl s nevyztuženými trojúhelníkovými košíčky typu string a spodní díl typu G-string, V-kini nebo T-front.
- Šortky - Spodní část plavek připomíná velmi krátké chlapecké kalhoty (tzv. šortky).
- Burkini - Celotělové plavky některých muslimských žen. Název vznikl spojením slov burka a bikiny. Ve skutečnosti se tedy nejedná o bikiny.
Materiály
V současné době se pro šití plavek typu bikiny používají především materiály z umělých vláken, jejichž základ tvoří polyamid (např. Nylon), polyester nebo polyuretan (např. Lycra, Spandex, Elastan). Často dochází ke kombinaci těchto typů vláken – např. 80% polyamidu a 20% vlákna Lycra apod. V menší míře se používají i vlákna odvozená ze stromů, bavlny či dřevnatých rostlin (označené obchodním názvem Rayon).
Galerie
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bikiny na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo bikiny ve Wikislovníku
- Bikiny – podrobný historický vývoj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk