A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nylon bylo původně obchodní označení polyamidu 6.6, které zavedla firma DuPont ve 30. letech 20. století. Později se začala jako nylon často označovat celá skupina syntetických polymerů, termoplastů. Základní řetězec těchto polymerů je tvořen peptidickými vazbami, proto jsou také často označovány jako polyamidy. Nylon je první syntetický polymer a první syntetické vlákno, které bylo vyrobeno přímo z uhlí, vody a vzduchu a které mělo komerční úspěch.[1]
Protože označení nylon není právně chráněné, používají je výrobci v obchodním styku nejen pro původní skupinu polyamidů 6.6, ale pro všechny druhy polyamidových vláken.[2]
Historie
V roce 1930 objevili v laboratoři firmy DuPont v USA polymer, který se nechal protahovat na vlákno, měl však nízký bod tání. Doktor Wallace Hume Carothers, předák v laboratoři, pak provedl pokusy s asi 100 amidovými sloučeninami, z nichž jedna – polyamid 6.6 – měla vyhovující hodnoty (např. teplotu tání cca 260 °C) a tu si v únoru 1935 nechal u firmy DuPont patentovat. K původu pojmenování vynálezu na nylon se najdou v literatuře různé verze (asi nejčastější je, že se jedná o zkrácení anglického výrazu New York London, tedy česky New York Londýn, další verze je akronym z Now You Look, Old Nipponese! vztahující se k tehdejší válce mezi Japonskem a USA), jisté je jen, že nylon není patentován jako obchodní značka. V anglosaských zemích se označení nylon začalo používat jako souhrnný pojem pro lineární alifatické polyamidy.[3]
Nylonové vlákno se nejdřív (od roku 1938) používalo na štětiny kartáčů a podobné předměty. Prvních 5 milionů nylonových punčoch bylo v květnu 1940 během několika hodin rozprodáno a nylonky se rázem staly synonymem pro vysoce kvalitní a praktické punčochové výrobky.
Konkurenční textilní vlákna
S výrobou evropského a asijského „nylonu“ se začalo o 5–10 let později a sice pod jiným označením a většinou z jiné výchozí sloučeniny než DuPontův polyamid. Například německý perlon (1943) nebo český silon (1947) a nejméně deset dalších jsou vyrobeny z kaprolaktamu jako polyamid 6 na rozdíl od nylonu (polyamid 66 z AH soli).
Další vývoj
- V padesátých letech byla vyvinuta nylonová vlákna na pneumatikové a řemenové kordy a speciální staplové vlákno na koberce.
- V roce 1960 byla zavedena výroba tzv. kontinuálně objemných tvarovaných filamentů (BCF), ze kterých se dnes vyrábí více než polovina textilních podlahových krytin.
- V šedesátých letech přišly aramidy (nomex, kevlar), které také vychází z polyamidového základu,[4] začátkem 70. let mimořádně odolná pryskyřice (zytel) a v 80. letech filament z polyamidu 6.6 na punčochy o jemnosti 10 denier.
- Světová výroba polyamidových vláken zůstala přes všechny technické inovace v roce 2014 pod úrovní 4 milionů tun z roku 1990. Nylon byl co do množství už dávno předstižen polyesterem (univerzálnější použití v textilním sektoru) a později i propylenem (podstatně levnější výroba).[5]
Výrobní náklady jsou u polyamidů dvojnásobné oproti polyesteru a u polyamidů nejsou definitivně vyřešeny ekologické problémy s rajským plynem, který při výrobě uniká do ovzduší.
Vlastnosti
K přirovnání:[6]
Vlastnost | Polyamid 6.6 (nylon) |
Polyamid 6 (silon) |
Bavlna (27/28 mm) |
---|---|---|---|
Pevnost v tahu (cN/dtex) | max. 5,2 | max. 5,5 | max. 3,2 |
Pevnost za mokra (%) | 85–90 | 85-90 | 100-110 |
Tažnost (%) | max. 31 | max. 24 | max. 10 |
Teplota tání (°C) | 250 | 215 | 400–450 (hoří) |
Polyamidy mají dobrou afinitu k barvivům, malou stálost na světle a k povětrnostním vlivům a sklon k vzniku statického náboje.[6]
Použití
Textilní výrobky
- Koberce a podlahové krytiny
- punčochové zboží, sportovní oděvy
- padáky, sítě, výplet tenisových raket
- rybářské šňůry, provazy, lana, slackline
- Aramidy: kordy na pneumatiky a hnací řemeny, vrstvené pojivo na stavbu lodí, letadel a raket, náhrada azbestu u technických výrobků všeho druhu
- voděodolné přikrývky, obal na sedací pytle
Kompaktní polyamidy
- značky: akulan, zytel, technyl aj.
- použití na ozubená kola, třecí ložiska, zdrhovadla, airbagy, péřové míčky a desítky jiných[7]
Nádobí
Nejčastěji se z nylonu vyrábějí lžíce, naběračky, obracečky, šťouchadla na brambory a podobně. Nádobí bývá obvykle černé barvy, ale vyskytuje se i v modré nebo v jiných barvách. Z hlediska zdraví představují problém tzv. primární aromatické aminy (PAA), které se z nylonového nádobí mohou uvolňovat, například anilín nebo 4,4-diaminodifenylmetan.[8]
Reference
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 273
- ↑ Concise Analysis . Research and Markets, 2014-03-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b A Brief History of Nylon . College-Weekend, 2015-03-08 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Better, Stronger and Safer . DuPont, 2019 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global Fibres Overview . Tecnon OrbiChem, 2014-05-16 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28. (anglicky)
- ↑ a b c Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 178-184
- ↑ EMS-Grivory Products . EMS, 2019 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček:Co se může uvolňovat z černého plastového nádobí? Okem nic nepoznáte, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 20. září 2017
Literatura
- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nylon na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk