A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexej Jekimov Алексей Екимов | |
---|---|
Jekimov v roce 2023 | |
Rodné jméno | Alexej Ivanovič Jekimov Алексей Иванович Екимов |
Narození | 28. února 1945 (79 let) Petrohrad, Sovětský svaz |
Alma mater | Leningradská státní univerzita (BS) Ioffeho institut (Ph.D.) |
Pracoviště | Ioffeho institut Vavilovův státní optický ústav |
Obory | Chemická fyzika Nanomateriály |
Známý díky | kvantová tečka |
Ocenění | Státní cena SSSR (1976) Cena R. W. Wooda (2006) Nobelova cena za chemii (2023) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Ivanovič Jekimov[1] (rusky: Алексей Иванович Екимов; * 28. února 1945, Petrohrad) je ruský fyzik pevných látek a průkopník ve výzkumu nanomateriálů.[2] V roce 1982, kdy pracoval ve Vavilově státním optickém ústavu, objevil polovodičové nanokrystaly známé jako kvantové tečky.[3][4] V roce 2023 mu byla za tento objev udělena Nobelova cena za chemii.
Život
Mládí a vzdělání
Jekimov se narodil v Sovětském svazu. V roce 1967 promoval na Fyzikální fakultě Leningradské státní univerzity. Poté získal v roce 1947 doktorát z fyziky na Ioffeho institutu Ruské akademie věd.
Výzkum a kariéra
Po promoci začal pracovat ve Vavilově státním optické ústavu.[4] Studoval polovodičově aktivovaná skla.
V roce 1981 Jekimov spolu s Alexejem A. Onuščenkem informoval o objevu efektů kvantové velikosti v nanokrystalech chloridu měďnatého ve skle.[5] Tento jev byl dále zkoumán v následné práci s Alexejem L. Efrosem.[6][7]
Od roku 1999 žije a pracuje ve Spojených státech amerických jako vědec pro společnost Nanocrystals Technology se sídlem ve státě New York.[8][9]
Vyznamenání a ocenění
V roce 1975 získal státní cenu SSSR za vědu a inženýrství za práci na orientaci elektronového spinu v polovodičích.[4] Spolu s Alexandrem Efrosem a Louisem E. Brusem získal v roce 2006 cenu R. W. Wooda od Optické společnosti Ameriky za „objev nanokrystalických kvantových teček a průkopnické studie jejich elektronických a optických vlastností“.[10]
Jekimov, Brus a Moungi Bawendi v roce 2023 obdrželi Nobelovu cenu za chemii „za objev a syntézu kvantových teček“.[9][1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexey Ekimov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b The Nobel Prize in Chemistry 2023. NobelPrize.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UPRIGHT, Christian Edwards,Katie Hunt,Ed. Nobel Prize awarded for discovery of quantum dots that changed everything from TV displays to cancer imaging. CNN . 2023-10-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TIMES, The Moscow. Russian-Born Quantum Dot Pioneer Ekimov Wins Nobel Prize in Chemistry. The Moscow Times . 2023-10-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Alexei Ekimov | Biography, Nobel Prize, Quantum Dots, & Facts | Britannica. www.britannica.com . 2023-10-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EKIMOV, A. I.; ONUSHCHENKO, A. A. Quantum size effect in three-dimensional microscopic semiconductor crystals. Soviet Journal of Experimental and Theoretical Physics Letters. 1981-09-01, roč. 34, s. 345. ADS Bibcode: 1981JETPL..34..345E. Dostupné online . ISSN 0021-3640.
- ↑ EKIMOV, A. I.; ONUSHCHENKO, A. A.; PLYUKHIN, A. G. Size quantization of excitons and determination of the parameters of their energy spectrum in CuCl. Soviet Journal of Experimental and Theoretical Physics. 1985-04-01, roč. 61, s. 891. ADS Bibcode: 1985JETP...61..891E. Dostupné online . ISSN 1063-7761.
- ↑ EFROS, Al. L.; ROSEN, M. The Electronic Structure of Semiconductor Nanocrystals. Annual Review of Materials Science. 2000-08, roč. 30, čís. 1, s. 475–521. Dostupné online . ISSN 0084-6600. DOI 10.1146/annurev.matsci.30.1.475. (anglicky)
- ↑ DEVLIN, Hannah; CORRESPONDENT, Hannah Devlin Science. Scientists share Nobel prize in chemistry for quantum dots discovery. The Guardian. 2023-10-04. Dostupné online . ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ a b BUBOLA, Emma; MILLER, Katrina. Nobel Prize in Chemistry Awarded to 3 Scientists for Exploring the Nanoworld. The New York Times. 2023-10-04. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Twenty attain 2006 top honors from the OSA. Laser Focus World . 2006-08-30 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Jekimov na Wikimedia Commons
- Alexej Jekimov na Nobelprize.org
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk