A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Šavrov Š-7 | |
---|---|
Šavrov Š-7 | |
Určení | průzkumný a transportní hydroplán |
Původ | Sovětský svaz |
Výrobce | Opravny letadel Glavsevmorpuť |
Šéfkonstruktér | Vadim Borisovič Šavrov |
První let | 1940 |
Uživatel | SSSR |
Vyrobeno kusů | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šavrov Š-7 byl sovětský jednomotorový průzkumný a transportní hornoplošný obojživelný létající člun z druhé světové války. Stroj byl pokračovatelem typu Šavrov Š-2.
Vznik a vývoj
V roce 1938 uvědomili dva hlavní letečtí dopravci v SSSR, Aeroflot a Glavsevmorpuť,[zdroj? menší vývojové skupiny o úmyslu obohatit letadlový park o lehké jednomotorové obojživelné letouny. Nový typ měl rozšířit leteckou dopravu do obtížně přístupných oblastí na severu a v povodí velkých řek.
Práce na převážně celokovovém Š-7 zahájil V. B. Šavrov koncem roku 1938 a na doporučení obou společností původně počítal s invertním řadovým šestiválcem MV-6 o výkonu 162 kW. Z důvodu slabých výkonů této pohonné jednotky se konstruktéři rozhodli o instalaci hvězdicového devítiválce MG-31 o 235 kW, který byl umístěn v gondole nad trupem v tažném uspořádání s krytem NACA. Později byl tento motor vyměněn za výkonnější MG-31F o výkonu 243 kW, který roztáčel dvoulistou dřevěnou vrtuli. Pilotní prostor byl dvoumístný, kabina cestujících čtyřmístná. Vstupovalo se do ní kruhovými dveřmi na hřbetě trupu za odtokovou hranou křídla. V případě potřeby potřeby bylo možno do tohoto otvoru vestavět kulometné střeliště TT-1 s pohyblivým kulometem ŠKAS ráže 7,62 mm.
Prototyp vzlétl 16. července 1940[zdroj? s pilotem J. O. Fedorenkem, poté následovaly podnikové a státní testy. Další změnou byla pokusná krátkodobá instalace amerického motoru Wright J-6 Whirlwind o výkonu 220 kW s třílistou kovovou stavitelnou vrtulí Hamilton Standard. Oficiální předvedení Š-7 proběhlo 4. října 1940 na říčním přístavu Chimki u Moskvy. V zimě používal lyžový podvozek převzatý z letounu I-15bis. Plánovanou sériovou výrobu překazila německá invaze do SSSR.
Hydroplán byl nejprve používán k civilním účelům (imatrikulace CCCP-359), mezi něž bylo řazeno i zásobování polárních výzkumných stanic. Po vypuknutí války sloužil k převozu raněných či k transportu důležitých zásilek v povodí Volhy, v oblasti měst Saratov, Stalingrad a Astrachaň.
Specifikace
Údaje dle[1]
Technické údaje
- Osádka:
- Rozpětí: 13,00 m
- Délka: 9,40 m
- Výška: 3,52 m
- Nosná plocha: 23,30 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 1 230 kg
- Hmotnost vzletová: 1 900 kg
- Pohonná jednotka:
- Výkon pohonné jednotky:
Výkony
- Max. rychlost u hladiny moře: 218 km/h
- Maximální rychlost v hladině 2 000 m: 184 km/h
- Přistávací rychlost: 90 km/h
- Dostup: 2 960 m
- Dolet: 920 km
Odkazy
Reference
- ↑ Václav Němeček, Šavrov Š-7, Letectví+Kosmonautika, 1983, str. 711, č.18
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Šavrov Š-7. Letectví a kosmonautika. Září 1983, roč. LIX, čís. 18, s. 711.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šavrov Š-7 na Wikimedia Commons
- (rusky) Šavrov Š-7
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk