A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Fat_man.jpg/220px-Fat_man.jpg)
Vzájemné zaručené zničení (anglicky mutually assured destruction, ve zkratce MAD) je doktrína vojenské strategie, podle které by použití jaderných zbraní proti zemi rovněž vyzbrojené jadernými zbraněmi vedlo ke zničení jak útočící, tak bránící se strany.[1] Je založena na teorii odstrašování (deterrence), podle které je vlastnictví silných zbraní zásadní podmínkou pro vyhrožování nepříteli za účelem zabránit mu v použití stejných zbraní. Tato strategie je v podstatě formou Nashovy rovnováhy, která zabrání nejhoršímu možnému výsledku – v tomto případě jaderné anihilaci.
MAD sloužila, alespoň částečně, jako základ strategické doktríny, když panoval názor, že jaderné válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem lze nejlépe zabránit, když žádná strana nemůže očekávat, že by přežila (jako funkční stát) jaderný konflikt. Protože věrohodnost hrozby je kritickým prvkem takové záruky, obě strany musely investovat značný kapitál do svého jaderného arzenálu, i když neočekávaly, že bude užit. Ten musel být vystavěn tak, aby přečkal případný první úder a byl schopen odvetného druhého úderu. Během studené války to vedlo postupně k opevnění jaderných sil (hardening) a k vývoji různých metod jejich vyslání (metody jako jaderné ponorky, strategické bombardéry, pohyblivé odpalovací základny, atp.). Rozpoznání těchto trendů na obou stranách posléze vedlo k smlouvě ABM.
Teorie
Tato doktrína předpokládá, že každá strana má dost jaderných zbraní ke zničení druhé strany, a že i po případném prvním úderu je napadená strana schopná odvety, která je pro útočníka nepřijatelná. Výsledek této doktríny, přijaté oběma stranami, je nervózní, ale stabilní mír.
Během studené války (1950 až 1990) doktrína MAD pomohla zabránit přímému konfliktu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Nepřátelské strany vedly po celém světě ve třetích zemích zastupitelské války a mezi sebou vedly závody ve zbrojení. Přestože studená válka skončila v raných 90. letech, doktrína Vzájemné destrukce zůstává v platnosti, i když téměř zmizela z veřejné diskuze. Základním předpokladem této doktríny je, že obě strany jsou schopny oplatit útok v dostatečné míře i po jaderném útoku.
Historie
Před rokem 1945
Jedna z nejranějších zmínek tohoto pojmu pochází od anglického spisovatele Wilkieho Collinse, který v době prusko-francouzské války (1870) napsal: „Začínám věřit, že je jen jeden civilizační proces – že jednou bude vyvinut prostředek tak účinný, že válka bude znamenat zničení a strach přinutí lidstvo k tomu, aby zachovalo mír." Ozvěnu tohoto postřehu lze nalézt v Čapkově knize Krakatit a po první světové válce v díle hraběnky Kinské. Již během první světové války se v souvislosti s rozvojem letectva objevily názory, že užití ve vojenství zabrání příštím válkám odstrašovacím dopadem strategického bombardování. Hnutí "Zakažte bombardéry", které předjímalo pozdější Zakažte (atomovou) bombu, přišlo s návrhem, který podpořil i Winston Churchill – předat všechny bombardéry mezinárodní organizaci, která by zaručila mír (popsáno ve zprávě Getting Mad, strany 20-23).
V roce 1940 memorandum Frische-Peierlse předvídalo, že odstrašení bude hlavní vojenské užití jaderných zbraní.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mutual assured destruction na anglické Wikipedii.
- ↑ TŮMA, Martin. Radar z druhého břehu. VTM.cz . 2016-05-27 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-12.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk