A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zámek Vršovice | |
---|---|
Zámek od západu | |
Účel stavby | |
Bez využití | |
Základní informace | |
Sloh | renesanční, barokní |
Výstavba | 1628 |
Přestavba | 1736 |
Stavebník | Volf Ilburk z Vřesovic |
Další majitelé | markrabata z Bádenu, Schwarzenberkové |
Současný majitel | Miroslav Trejbal |
Poloha | |
Adresa | Vršovice (okres Louny), Vršovice (okres Louny), Česko |
Souřadnice | 50°21′57,31″ s. š., 13°50′33,69″ v. d. |
Vršovice (zámek) | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 42732/5-1493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek ve Vršovicích stojí v jižní části obce Vršovice (okres Louny) v zátočině Ohře. Byl postaven v 1. polovině 17. století, později prošel několika stavebními úpravami. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] V současné době je pustý a nepřístupný. V květnu 2024 se zřítila zámecká věž.
Historie
Dnešní zámek ve Vršovicích měl předchůdkyni v tvrzi, na které sídlili majitelé vršovického panství. Ačkoli je poprvé písemně doložena v roce 1419,[2] je velmi pravděpodobné, že zde panské sídlo stálo už mnohem dříve, minimálně za Rydkéřů z Polenska, kteří vršovický statek získali v roce 1396 a vlastnili ho až do roku 1474.[3]
V 16. století se vršovické panství dostalo do rukou rodin, které pocházely z měšťanského prostředí v Lounech. Nejprve to byli od roku 1517 Sokolové z Mor, v roce 1598 je vystřídali Zákostelští z Bílejova. Je pravděpodobné, že středověká tvrz byla upravena na menší venkovský zámeček už v průběhu 16. století. Napovídala by tomu i cena 81 000 míšeňských kop, za kterou Vršovice v roce 1615 koupil císařský rada a zemský soudce Prokop Dvořecký z Olbramovic, roku 1621 popravený za účast na stavovském povstání. V té době k Vršovicím patřila ještě tvrz v Kystře, vrchnostenské dvory v několika dalších vesnicích a řada rybníků a vinic.[4]
Všechen Dvořeckého majetek připadl koruně. Vršovické panství v roce 1622 koupil Volf Ilburk z Vřesovic. Nad hlavním zámeckým portálem se snad dosud nachází alianční erb jeho a manželky Alžběty rozené Berkové z Dubé a letopočet 1628, který zřejmě značí dokončení stavby. Odpovídá tomu i tvarosloví obloučkových stupňovaných štítů v obou nárožích čelní fasády, mající pozdně renesanční charakter.[5] Až do roku 1663 se v držbě Vršovic vystřídalo několik majitelů. Toho roku je koupila Sylvie Kateřina Černínová provdaná z Bádenu. V majetku tohoto markraběcího rodu zůstal zámek až do roku 1783. V kupní smlouvě z roku 1663 je zachycen popis zámku. Již v té době byl na věži v průčelí orloj. V té době k zámku patřily chmelnice, vinice s lisem, zelinářská zahrada, bažantnice a pivovar. V letech 1735–1736 provedl Ludvík Jiří z Bádenu stavební úpravy zámku, jejich rozsah ale není známý.
Za Bádenských, ale ani později, nebyl vršovický zámek rezidenčním sídlem. Ekonomicky bylo vršovické panství podřízeno správě bádenských statků v Lovosicích. Na zámku byli ubytováni úředníci, kteří měli na starosti chod panství. Jak Bádenští, tak i pozdější majitelé Schwarzenberkové využívali pobyty na zámku především ke střelbě na bažanty a sousední pozemky jako honitbu. Za sedmileté války a za války o bavorské dědictví byla v zámku několikrát ubytována pruská armáda a vnitřní zařízení objektu bylo poškozeno.
Roku 1783 prodala Alžběta Augusta z Bádenu vršovické panství svému příbuznému Janovi knížeti ze Schwarzenberka. Schwarzenberkové je vlastnili až do roku 1924, kdy z něj byl v rámci pozemkové reformy vytvořen zbytkový statek. Po roce 1945 se objekt zámku stal majetkem Místního národního výboru ve Vršovicích, který v zámku zřídil byty.[6] Koncem 80. let už byl volně přístupný objekt takřka bez nájemníků, stav neudržované budovy byl špatný. Po roce 1989 se zámek dostal do soukromých rukou a jeho devastace pokračuje.
V květnu 2024 se zřítila věž.[7]
Stavební podoba
Zámek má čtyřkřídlou dispozici, v jeho středu je čtvercový dvůr. Fasády jsou hladké, okna pravoúhlá. Ve východním traktu byla umístěna kaple sv. Kříže, jež stavebně předstupuje z fasády. Severní křídlo je opatřeno arkádami, arkády jsou rovněž v patře západního křídla. V přízemí jsou arkády sklenuté plackami, v patře valenou klenbou. Tou je zaklenutý i průjezd vchodu do zámku a místnosti v přízemí severního křídla. Ze severu k zámku přiléhá dvůr s hospodářskými budovami, opatřenými barokními štíty.[8]
Galerie
-
Zámecké hospodářské budovy
-
Barokní štít jedné z hospodářských budov
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 154940 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ ANDĚL, Rudolf (ed.). Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3: Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 662 s. S. 522. (dále jen Anděl 1984).
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 14: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1936. 462 s. S. 430.
- ↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetín, Kornhaus und Jinonic. Praha: nákladem vlastním, 1895. 175 s. S. 67.
- ↑ VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Nakladatelství Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 505.
- ↑ Anděl 1984, s. 523.
- ↑ STRNADOVÁ, Miroslava. Pečujte o něj, tlačí památkáři roky na majitele zámku. Teď spadla věž s kopulí. iDNES.cz . 2024-06-01. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 4, T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 282–283.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Vršovice na Wikimedia Commons
- Informace na webu hrady.cz
- Novinový článek z roku 2011 o sporech památkářů a majitele objektu
- Fotografie exteriéru a interiéru
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk