A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Crying-girl.jpg/220px-Crying-girl.jpg)
Slzy jsou produkty slzných žláz v očích lidí, ostatních savců a některých dalších živočichů. Mají především ochrannou funkci, neboť vyplavují z oka nečistoty, jež se do oka mohou dostat z okolního prostředí a chrání je před mikroby.[1] Zjednodušeně se jedná se o kapky slané vody obsahující malý podíl bílkovin.[1]
Slzení také může být vyvoláno pocitem smutku, neštěstí. Takové slzení se označuje jako pláč. Méně často bývá pláč vyvolán jinou silnou emocí nebo pocitem (např. smíchem, vztekem, zoufalstvím nebo vyčerpáním). Kromě toho může být slzení vyvoláno chemickým podrážděním slzných žláz nějakou chemickou látkou např. slzným plynem (bromaceton, bromacetofenon nebo chloracetofenon) apod. Běžně slzy vyvolává pach cibule nebo požití velmi pálivé potraviny.
Význam pro oko
Slzy mají důležitou roli při látkové výměně rohovky a v její průhlednosti, kdy se během slzení přivádí vlivem slzného filmu kyslík získávaný ze vzduchu. Průhlednost je udržována odstraňováním drobných nečistot. Jejich rozprostření po oku také zmenšuje jeho nepravidelnosti a zlepšuje viditelnost. Jejich funkcí je tedy omývání přední plochy oční koule.[1]
Složení
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Tear_system-pt.svg/220px-Tear_system-pt.svg.png)
Slzy
Lidské slzy jsou složeny z 99 % z vody, která je smíšena přibližně s 1 % soli a 0,2 až 0,5 % bílkovin a organických sloučenin jako jsou glukóza, aminokyseliny a fermenty. Chemické složení slz má antibakteriální účinky, což má za následek ničení bakterií na oku i v spojivkovém vaku.[1]
Slzné ústrojí
Slzné ústrojí je součástí oka, které se nachází v té části, která je blíže nosu. Je složeno ze slzné žlázy, přídavných slzných žlázek nacházejících se v horním a dolním víčku a dalších žlázek obsažených ve spojivce, slzných kanálků a slzného vaku, kde se slzy hromadí. V případě potřeby jsou vypouštěny slzovodem do horního nosního průchodu.[1]
Slzy se tvoří neustále, nezávisle na vůli člověka a jsou soustavně vylučovány na plochu oka. V noci tato sekrece ustává. Vlivem různých příčin se může sekrece slz zvýšit (např. emociální stav, nemoc, atd.)[1]
Přenesený význam slova
Slovo slza v přeneseném významu někdy vyjadřuje velmi malé množství nějaké kapaliny (špetka, ždibec, kapka apod.).
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu slzy na Wikimedia Commons
Téma Slza ve Wikicitátech
Slovníkové heslo slza ve Wikislovníku
Reference
Literatura
- VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 64.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk