A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojivka (lat.: tunica conjunctiva) je tenká, vlhká, dobře prokrvená sliznice, pokrývající povrch oka a vnitřní stranu víček. Začíná na vnějším okraji rohovky, pokrývá viditelnou část vnější bělimy a vystýlá vnitřní povrch víčka až k jeho okraji. Prostor mezi okem a víčkem, který je krytý spojivkou, nazýváme spojivkový vak.[1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Spojivka_popis.jpg/250px-Spojivka_popis.jpg)
1 – okraj rohovky (lat.:limbus corneae)
2 – spojivka viditelné části oční bělimy
3 – přechodní řasa
4 – tarzální část spojivky
5 – okrajová zóna
6 – semilunární řasa
7 – karunkula
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/Spojivka_schema-800x800.gif/250px-Spojivka_schema-800x800.gif)
Popis
Spojivka je souvislým pokračováním epitelu rohovky. Nazývá se tak proto, že spojuje oční bulvu s očním víčkem. Je vyživována velmi tenkými cévami, které jsou prostým okem takřka neviditelné. Ve velkých cévách před bílou sklérou můžeme přes průhledné cévy vidět krev.
Dělí se na části pojmenované podle anatomických rozdílností.
Část | Poloha |
---|---|
Bulbární spojivka (lat.:conjunctiva bulbi) | pokrývá oční bulvu přes bělimu. Průběžně navazuje na epitel rohovky v místě nazvaném (lat.:limbus corneae)(1) a dále pokračuje přes viditelnou část bělimy (2) do fornixu, klembového prostoru mezi okem a víčkem. |
Přechodní řasa (lat.:fornix) | Přechodní řasou se nazývá spojivka tam, kde přechází z oční bulvy na vnitřní stranu víčka. Rozlišujeme horní přechodní řasu (lat.:fornix superior), která je umístěna mezi spojivkou horního víčka a horní polovinou bulbární spojivky. A dolní přechodní řasu (lat.:fornix inferior), která má pod epitelem řídké vazivo umožňující lehkou pohyblivost dolního víčka. Vnitřní část přechodní řasy končí karunkulou (7) a semilunární řasou (6) ve vnitřním koutku.[3] |
Víčková spojivka(lat.:palpebral conjuctiva) | pokrývá vnitřek víčka -okrajová zóna je ta kde epitel spojivky začíná být keratinizován (5) |
Funkce spojivky
Spojivka má význam z hlediska své elasticity, která umožňuje hladké pohyby bulbu. Má také funkci ochrannou, jak mechanickou, tak i jako sídlo buněk imunity a lokálního lymfatického systému. Současně má spojivka funkci sekreční. V epitelu spojivky jsou tři různé typy buněk, které produkují hlen, důležitou součást slzného filmu. V epitelu tarzální spojivky tvoří pohárkové buňky seskupení, tzv. Henleovy krypty. V horním i dolním fornixu jsou ve spojivce přídatné Krauseovy a Wolfringovy žlázy. Spojivka je citlivá na různé druhy podráždění. Ve spojivce jsou četné cévy, které se při podráždění spojivky rychle rozšíří a překrvené spojivky zrudnou. Je také velice citlivá, protože je bohatě senzitivně inervována. Je-li podrážděna zánětem, mechanicky nebo například nějakou chemickou látkou, vyvolává bolestivé pocity zahrnující pocit řezání, pálení, slzení apod. Pod spojivkovým epitelem leží spojivková tkáň, která má rozličnou stavbu závisející na umístění. Jsou v ní umístěny mukózní pohárkové buňky, které se nacházejí zejména u víčkového okraje a u limbu. Tyto buňky během svého stěhování na povrch spojivky zvětšují svůj objem a pukají. Produkují mucin, který se vyprazdňuje na povrch spojivky. Dojde-li k poruše jejich činnosti, dochází k osychání spojivky a předních partií oka i přesto, že je činnost slzných žláz neporušena.
Spojivkový vak
Spojivka je pevně spojena jen s tarzálními ploténkami, zbývající část je spojena s podkladovou vrstvou řídkého vaziva volně. Mezi oběma oddíly spojivky (očnicovou a víčkovou spojivkou) je vytvořen úzký štěrbinový spojivkový vak (lat.:saccus conjunctivae), který obsahuje slzy. Do spojivkového vaku vyúsťují vývody slzné žlázy (lat.:ductuli excretorii glandulae lacrimalis), jimiž sem přitékají slzy. V oblasti vnitřního koutku je vak poněkud rozšířen a tvoří slzné jezírko (lat.:lacus lacrimalis).
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.medterms.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-07.
- ↑ http://www.meddean.luc.edu/Lumen/MedEd/medicine/pulmonar/images/anatomy/eyeli.jpg
- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/199272/eye
Literatura
- KVAPILÍKOVÁ, K. :Anatomie a embryologie oka. 1.vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. Počet stran 206, ISBN 80-7013-313-9.
- ROZSÍVAL, P. et al. :Oční lékařství. 1.vyd. Praha, Galén, 2006. Počet stran 373, ISBN 80-7262-404-0.
- SYNEK, S., SKORKOVSKÁ, Š. :Fyziologie oka a vidění. 1.vyd. Praha, Grada Publishing, 2004, s. 36 - 39. ISBN 80-247-0786-1.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spojivka na Wikimedia Commons
- (anglicky) Anatomy of the human eye
- Informační systém Masarykovy univerzity
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk