A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() Rjúdžó na dobové fotografii | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | Obrněná korveta |
Třída | Rjúdžó (jediná jednotka) |
Jméno podle | 龍驤 ~ vzpínající se drak |
Objednána | Alexander Hall and Company[1], Aberdeen |
Spuštěna na vodu | leden[2] 1864[3][4] nebo 27. března 1869[1] |
Uvedena do služby | 27. dubna 1869 (dokončena)[4][3] nebo 24. července 1869[5][6] |
Osud | 2. prosince 1893 vyškrtnuta (poprvé);[4][5] rozebrána 1904,[3] nebo 1908,[4] nebo prodej v roce 1908[1][2] a poté rozebrána[1] |
Cena | 42 032 £[1] |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 1429 T normální[4][3] 1864 T plný[3] nebo 2571 t[7] (2530 T[6][8][9]) |
Délka | cca 64,25 m mezi svislicemi[3] nebo 64 m (211 ft)[9] nebo 64,5 m[7] nebo 65,9 m[8] |
Šířka | cca 11,85 m[3] nebo 12,5 m[7] (41 ft[9]) nebo 12,8 m[8] |
Ponor | cca 5,59 m[3] nebo 6 m[7] |
Pohon | plné oplachtění[3][1][p 1] 1 dvouválcový pístový sdružený parní stroj[3][7] 1 lodní vrtule[3][7] 800 k indikovaný (588,4 kW)[3][4][7][8][9][p 2] |
Palivo | 280 t[1] nebo 350 t[4] uhlí |
Rychlost | 9 uzlů (16,7 km/h)[4][3] nebo 6 uzlů[7] |
Posádka | 275[4][3] (v říjnu 1873)[10] |
Pancíř | 4½″ (114,3 mm) pás na vodorysce[4][3][1] 4″ (101,6 mm) baterie[3] |
Výzbroj | Po dokončení: 2× 6½″ (165 mm)[4][3] 10× 5½″ (140 mm)[4][3] Od 1894: 1× 6,7″ (170,2 mm) Krupp[3] 5× 6,3″ (160 mm)[3] Údaje o výzbroji se rozchází – viz text |
Rjúdžó (龍驤) byla šroubová paroplachetní[p 1] obrněná korveta japonského císařského námořnictva. Byla dokončena roku 1869 v Británii pro japonský Kumamoto han (熊本藩 ~ knížectví Kumamoto; dnes zhruba prefektura Kumamoto) a v západních pramenech vystupuje i jako Ihosho Maru/Jho Sho Maru.[p 3] V roce 1870 byla předána nově vzniklému císařskému námořnictvu a přejmenována na Rjúdžó. Jako největší loď nového námořnictva (až do příchodu obrněnce Fusó) se stala vlajkovou lodí císařského námořnictva. Byla nasazena při potlačení povstání v počátcích období Meidži a roku 1874 byla vlajkovou lodí trestné výpravy na Tchaj-wan. Roku 1894 byla přestavěna na dělostřeleckou výcvikovou loď a vyřazena 1895 nebo 1898.
Pozadí vzniku
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Thomas_Blake_Glover.jpg/220px-Thomas_Blake_Glover.jpg)
Během období Edo byla v Japonsku zakázaná stavba lodí schopných plavby po širém moři. Po nuceném otevření Japonska (1853-54) tedy na ostrovech neexistovala loděnice, která by měla zkušenost se stavbou moderních oceánských plavidel. Jednotlivá knížectví (藩 han) pozdního šógunátu proto hledala své první válečné lodě v zámoří.
Skotský obchodník Thomas Blake Glover, který působil v Japonsku od roku 1859, objednal v aberdeenské loděnici Alexander Hall and Company stavbu dvou plavidel: větší paroplachetní obrněné korvety Jho Sho Maru pro Kumamoto han a menší paroplachetní šalupy Hóšó Maru pro Čóšú han (長州藩 ~ knížectví Čóšú).
Kdy došlo k položení kýlu prameny neuvádějí a i v tom, kdy mělo dojít ke spuštění na vodu, se rozcházejí: podle Jentschury a Nišidy měla být Jho Sho Maru spuštěna už v roce 1864,[4][3] ale podle aberdeenships.com se tak mělo stát až 27. března 1869.[1]
Když už byla Jho Sho Maru na vodě, propukl nad ránem 29. května 1869 požár. Hořet začalo na pile, která sousedila s kotvištěm Jho Sho Maru. Při hašení zemřel čtyřiašedesátiletý majitel loděnice James Hall, který se pokoušel novou loď zachránit před plameny.[11]
Kvůli chybě ve výpočtu ceny prodělala loděnice na stavbě 500 £.[12]
Konstrukce
Trup a pancéřování
Trup byl smíšené dřevěno–ocelové konstrukce (z nelegované oceli)[3] a opatřen pancéřovým pásem, který chránil vodorysku po celé délce. Pancéřový pás o tloušťce 4½ palce (114,3 mm) se skládal ze dvou plátů o celkové šířce šesti stop (1524 mm) a hmotnosti 130 T (132,086 t).[1]
Kasematy dělostřelecké baterie kryl pancíř o tloušťce čtyř palců (101,6 mm).[3][1]
Pohon
Jho Sho Maru/Rjúdžó byla třístěžňový plnoplachetník[p 1] – tzn. nesla příčné plachty i na bezanu nad vratiplachtou. Peň každého stěžně a dolní ráhna (ráhna hlavních/kurzových plachet) byly z nelegované oceli.[1]
Jako pomocný pohon byl (podle Jentschury a Nišidy) instalován dvouválcový sdružený parní stroj o indikovaném výkonu 800 koňských sil (588,4 kW).[3][4][p 2] Podle aberdeenships.com se ale mělo jednat o dva horizontální parní stroje o nominálním výkonu 280 k (208,8 kW)[p 4], které napřímo poháněly jednu lodní vrtuli.[1]
Komín byl umístěn mezi předním a hlavním stěžněm.
Výzbroj
Hlavní výzbroj podle Jentschury a Nišidy tvořily dva 6½″ (165 mm) zezadu nabíjené kanóny, které doplňovalo deset 5½″ (140 mm) zadovek.[3][4] Podle aberdeenships.com ale měly hlavní výzbroj tvořit dvě zepředu nabíjené stolibrovky a osm zepředu nabíjených 64-librovek.[1]
Když byla Rjúdžó roku 1894 přestavěna na loď pro výcviku dělostřelců, byla její výzbroj nahrazena jedním 6,7″ (170,2 mm) zezadu nabíjeným kanónem firmy Krupp a pěti 6,3″ (160 mm) zepředu nabíjenými kanóny s drážkovanou hlavní.[3] Podle Rengó Kantai Gunkan Meimei Den a Nihon Gunkan Ši se mělo jednat o šest 64-librovek Krupp.[6][7]
Služba
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/RyujoAndHorse.jpg/220px-RyujoAndHorse.jpg)
Dne 11. srpna 1869 vyplula Jho Sho Maru ze severoskotského Thurso a zamířila do Nagasaki,[1] kam doplula v lednu 1870.[3] Na krátkou dobu se stala největší (a prakticky jedinou) jednotkou malého námořnictva klanu z Kumamoto. Již 8. května 1870 ale byla zařazena do vznikajícího císařského námořnictva a přejmenována na Rjúdžó.[3] Podle Rengó Kantai Gunkan Meimei Den a Nihon Kaigun Ši se znaky 龍驤 měly číst nejprve jako Rjóšó a teprve později jako Rjúdžó (hiraganou りょうしょう vs. りゅうじょう).[6][2]
Jako největší loď nového císařského námořnictva Rjúdžó několikrát navštívil sám císař éry Meidži.[1]
Dne 3. března 1873 se velitelem Rjúdžó stal čúsa (中佐 ~ fregatní kapitán) Takanori Fukušima.[13]
Počátkem roku 1874 se loď zúčastnila potlačení povstání v prefektuře Saga a v květnu téhož roku byla vlajkovou lodí japonské tchajwanské expedice. V roce 1877 se zúčastnila potlačení sacumského povstání, přičemž se podílela na obsazení přístavu Kagošima a následně podporovala pozemní jednotky v bitvě o Širojamu.
Příchod nových a modernějších plavidel odsunul Rjúdžó z prvoliniové služby a tak se od roku 1881 věnovala i cvičným plavbám kadetů (少尉候補生 šó'i kóhosei) Kaigun heigakkó (海軍兵学校 ~ japonská císařská námořní akademie). V rámci těchto transoceánských cvičných plaveb navštívila jihovýchodní Asii, Austrálii, Chile, Peru i Havajské ostrovy.[1]
Roku 1888 byl demontován parní stroj a loď měla být překlasifikována na výcvikovou loď pro dělostřelce.[1] 2. prosince 1893 byla vyškrtnuta,[1][4] ale nadále sloužila pro výcvik dělostřelců (ovšem již bez posádky).[1] Za tím účelem byla roku 1894 přezbrojena.[3] Po vypuknutí první čínsko-japonské válka byla 12. září 1894 reaktivována jako plovoucí baterie s posádkou 127 mužů u vjezdu do jokosuckého přístavu. Ještě před koncem války ale byla 17. února 1895 opět deaktivována.[1] Podle Jentschury měla být vyškrtnuta až 1898 a k roku 1902 ji Jentschura zmiňuje jako hulk, který měl být rozebrán 1904.[3] Sumihiro Sano uvádí, že teprve v září 1906 se dělostřelci přesunuli z Rjúdžó na pevninu[1] a loď byla rozebrána až roku 1908.[1][4]
Císařská pečeť z přídě je vystavena v muzeu na hradě Kumamoto.[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b c ABERDEEN BUILT SHIPS: JHO SHO MARU . aberdeenships.com . Dostupné online. (anglicky) v úvodu a ABERDEEN BUILT SHIPS: Items related to JHO SHO MARU . aberdeenships.com . Dostupné online. (anglicky) v popisku uvádějí, že se mělo jednat o loď s barkovým oplachtěním. Fotografie i samotný model ale ukazují dvě patra příčných plachet nad vratiplachtou na bezanu. Že se jednalo o plnoplachetník potvrzuje i Jentschura.
- ↑ a b Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon pohonu u císařského námořnictva definován. Ve druhé polovině 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu, ale přechod na ni uzákonilo až 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
- ↑ Jméno v původním (anglickém) přepisu, jak jej uvádí Jentschura (Ihosho Maru) a aberdeenships.com (Jho Sho Maru). Druhý přepis je, vzhledem k japonským slabikám, problematický (viz slabičné abecedy hiragana a katakana). To dává prostor i pro přepis Jo Sho Maru. Český přepis by byl asi Ihošo Maru, či Džošo Maru. Vzhledem k chybějícímu japonskému zápisu (kandži/kana) nelze správný přepis zcela přesně určit.
- ↑ Pro přepočet výkonu strojů podle skotského dodavatele bylo použito vztahu pro imperiální koňskou sílu
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků 龍驤 (コルベット) na japonské Wikipedii a Japanese ironclad Ryūjō na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x ABERDEEN BUILT SHIPS: JHO SHO MARU . aberdeenships.com . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Nihon Kaigun Shi. Redakce Kaigun Rekishi Hozon Kai (水交会/Suikō Kai). 7. vyd. : Daiichi Hōki Shuppan, 1995. ISBN 4-474-10058-1. S. 464–465. (japonsky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad JENTSCHURA, Hansgeorg; JUNG, Dieter; MICKEL, Peter. Warships of the Imperial Japanese Navy 1869-1945. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-87021-893-X. S. 12. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q NISHIDA, Hiroshi. Ryujo ironclad . . Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ a b Nihon Kaigun Shi. Redakce Kaigun Rekishi Hozon Kai (Suikō Kai). 7. vyd. : Daiichi Hōki Shuppan, 1995. ISBN 4-474-10058-1. S. 224–225, 464–465. (japonsky)
- ↑ a b c d Daiji Katagiri. Rengō Kantai Gunkan Meimei Den. : 潮書房光人社/Usho Shobō Kōjin Sha, 2014 (originál 1993). ISBN 978-4-7698-1565-5. S. 188. (japonsky)
- ↑ a b c d e f g h i 世界の艦船/Ships of the World No. 500 Extra No. 44 "Nihon Gunkan Shi". : 海人社/Kaijin Sha, 1995. ISBN 4-905551-53-6. (japonsky)
- ↑ a b c d Nihon Kaigun Shi. Redakce Kaigun Rekishi Hozon Kai (Suikō Kai). 7. vyd. : Daiichi Hōki Shuppan, 1995. ISBN 4-474-10058-1. S. 224–225. (japonsky)
- ↑ a b c d Nihon Kinsei Zōsen Shi. Redakce Zōsen Kyōkai. : Kōdōkan, 1911. Dostupné online. S. 188. (japonsky)
- ↑ Kaigun Seido Enkaku vyd.10-1. Redakce Kaigunšó. Meiji Hyaku Nen Shi Sōsho vyd.182. vyd. : 原書房/Hara Shobō, 1972 (originál 1940). (japonsky)
- ↑ Find A Grave: James Hall online. findagrave.com, 2014-11-20 cit. 2014-12-24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. (anglicky)
- ↑ Alexander Hall and Company online. aberdeenships.com cit. 2015-03-10. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NISHIDA, Hiroshi. Deck officers, in the cradle era: Fukushima, Takanori online. cit. 2015-02-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-04. (anglicky)
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- JENTSCHURA, Hansgeorg; JUNG, Dieter; MICKEL, Peter. Warships of the Imperial Japanese Navy 1869-1945. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1986. ISBN 0-87021-893-X. S. 12. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rjúdžó na Wikimedia Commons
- NISHIDA, Hiroshi. Ryujo ironclad online. cit. 2014-12-11. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ABERDEEN BUILT SHIPS: JHO SHO MARU online. aberdeenships.com cit. 2014-12-11. Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk