A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prostor elementárních jevů nebo výběrový prostor v teorii pravděpodobnosti je množina všech různých výsledků náhodného pokusu.
Každý prvek této množiny se nazývá elementární jev. Prostor elementárních jevů se nazývá diskrétní, pokud je množina konečná nebo spočetná. Ne každý prostor elementárních jevů je diskrétní, a pokud pozorované výsledky (které nelze nazývat náhodné jevy) jsou reálná čísla nebo body v souřadnicovém prostoru, prostor se nazývá spojitý (kontinuum). Prostor elementárních jevů společně s algebrou událostí a pravděpodobností tvoří trojici , která se nazývá pravděpodobnostní prostor.
Elementární jev
V teorii pravděpodobnosti jsou elementární jevy takové výsledky náhodného pokusu, že při pokusu nastane pokaždé právě jeden. Množina všech elementárních jevů se obvykle označuje .
Každá podmnožina množiny elementárních událostí , se nazývá náhodný jev. Říkáme, že výsledkem náhodného pokusu byl náhodný jev , pokud (elementární) výsledek pokusu je prvkem .
V definici pravděpodobnostního prostoru na množině náhodných jevů se zavádí konečná sigma-aditivní míra nazývaná pravděpodobnost.
Pravděpodobnost každého elementárního jevu může být kladná, nulová, nejasná, nebo jakoukoli kombinaci těchto možností. Například každé diskrétní rozdělení pravděpodobnosti určuje pravděpodobnosti toho, co lze nazvat elementární jevy. Naopak u spojitých rozdělení mají všechny elementární jevy nulovou pravděpodobnost. Smíšená rozdělení, která nejsou ani spojitá ani diskrétní, mohou obsahovat jevy, které lze považovat za elementární s nenulovou pravděpodobností. V teorii míry při určování pravděpodobnosti libovolného elementárního jevu nelze určit dokud matematici neurčí rozdíl mezi prostorem elementárních jevů S a jevů které jsou předmětem zájmu a které jsou definovány jako prvky sigma algebry jevů S.
Formálně jsou elementární jevy ty podmnožiny prostoru výsledků náhodného pokusu, které obsahují pouze jediný prvek; čili elementární jevy jsou stále množiny. Pro zjednodušení se však jako elementární jevy často uvažují jednotlivé prvky, když to nemůže vést k nedorozuměním.
Příklady
Příklady prostorů výsledků náhodných pokusů a elementární jevů:
- Pokud jsou objekty spočetné a prostorem elementárních jevů je množina přirozených čísel , pak elementárním jevem je každá jednoprvková množina obsahující přirozené číslo: , kde .
- Pokud uvažujeme dvojici hodů mincí, pak , kde je hlava, a orel, elementární jevy jsou: .
- Je-li náhodná veličina s normálním rozdělením a (množina reálných čísel), pak elementárním jevem je každá jednoprvková množina , kde . Tento příklad ukazuje, že spojité rozdělení pravděpodobnosti neudává pravděpodobnosti elementárních jevů, protože v tomto případě jsou pravděpodobnosti všech elementárních jevů nulové.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Пространство элементарных событий na ruské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prostor elementárních jevů na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk