A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Geweihe.jpg/250px-Geweihe.jpg)
Parohy nebo paroží jsou kostěné výrůstky bez dutin na hlavě většiny samců z čeledi jelenovitých, pouze u sobů nosí parohy i samice.[1] Jsou výrazným znakem pohlavního dimorfismu. Parohy z jelenovitých savců nemá pouze srnčík (Hydropotes).
Význam
Jednotlivé druhy jelenovitých mají svá specifická paroží, od největších u losů až po nejmenší u pudu. Vzhled paroží je u jednotlivých populací určující pro sociální zařazení mezi ostatní. Mimo vizuálního předvádění své síly slouží i jako zbraň k soubojům se soky v období říje a hrozba přirozeným predátorům.
Parohy si obvykle nechávají jako ochranu před predátory a na konci zimy je shazují. Nové paroží pak vyrůstá jelenovitým každý rok z jara. Tento periodicky probíhající cyklus nemá u vývojově výše postavených živočichů obdoby. Jejich růst i shazování je řízeno hormonálními látkami produkovanými žlázami s vnitřní sekrecí v návaznosti na pohlavní zralost. Produkci jednotlivých hormonů ovlivňuje z největší části délka dne.
Protože pro Střední Evropu je nejtypičtějším zvířetem s parohy jelen, bude další popis parohů vztažen k němu.[2]
Vývoj paroží
Nasazování
Růst nových parohů, tj. nasazování, podmiňuje hlavně dostatek růstového hormonu somatropinu vzniklého v hypofýze a současný útlum hormonu pohlavní aktivity testosteronu, toto období trvá přibližně od března do července. Platí, že u starších, zdatnějších jelenů tvorba paroží začíná a je ukončena dříve než u mladších kusů.
Nové parohy vyrůstají z výběžků na čelní kosti, z tzv. pučnic. Nejdřív se na pučnicích začne zmnožovat pojivová parožní tkáň, základ nových parohů, a kosti parohů začnou pomalu narůstat. Mladé parohy, tzv. panty, jsou obaleny jemnou osrstěnou kůží, která je protkaná nervy a systémem cév přivádějících potřebné živiny pro růst parohů a dále mnoha pachovými a mazovými žlázkami s feromony, zároveň je kůže chrání před poškozením. Tomuto stadiu se říká, že parohy jsou v lýčí. Otisky hlavních cév zůstávají trvale vytlačeny do parohů v podobě podélných rýh. V době nasazování, v době růstu paroží, žijí jeleni poměrně skrytě.
Parohy, na rozdíl od rohů, přirůstají na špici, takže nemohou na své bázi dodatečně ztloustnout. U zdatných jelenů mohou denně v období nejvyšší intenzity růstu, což je zhruba v 6. až 12. týdnu, přirůst až 2 cm a jejich hmotnost může denně stoupnout až o 150 g. Měkká tkáň nových parohů se během růstu postupně od spodu mění v chrupavku. Ta je následně inkrustována minerálními látkami, postupně se přeměňuje v osteoblasty a následně v kost, takže živé zůstávají jen v délce 5 až 7 cm na svých koncích. Během růstu jsou základní složkou paroží bílkoviny, asi 60 %, a zbytek tvoří minerální látky. Kostnatění je dosaženo ukládáním vápenných a fosforečných solí.
Během nasazování paroží si potřebný přísun bílkovin zvířata průběžně zajišťuji denní pastvou, dospělý jelen spase denně až 25 kg krmiva. Hlavní spotřeba minerálních látek je až v poslední třetině růstu a tehdy je převážně pokryta přechodným odbouráním minerálů z ostatní kostní tkáně, hlavně ze žeber zvířete.
Vytloukání
Asi od července se začíná zvedat aktivita pohlavních žláz a následně klesá hladina růstových hormonů. Parohy přestanou růst a dokončuje se jejich zkostnatění. Přestože již nenabývají na objemu, zvětšuje se následkem ukládání minerálních látek jejich hmotnost. Na obvodu parohů vzniká kost mnohem kompaktnější, tvrdší než ve středu, kde je kostní tkáň více pórovitá. Zkostnatělé parohy obsahují přes 50 % anorganických látek, z nichž převážnou část tvoří vápník a pak s odstupem fosfor. Bílkovinových substancí bývá asi 35 % a podíl vody, který se postupně snižuje, je pod 15 %.
Po dokončení zpevňování paroží jejich kožní obal odumírá, usychá a postupně se odlupuje. Zvířata se ho zbavují otíráním o větve a kmeny stromů. Toto počínání zvěře se nazývá vytloukání. S vytloukáním se zároveň začínají původně světlé parohy přebarvovat. Nastalo období, kdy se parohy přeměnily v necitlivou, velice tvrdou kost.
Shoz
Ke konci října začíná pomalu množství pohlavního hormonu klesat a naopak růstového stoupat. To má za následek, přibližně v únoru až březnu, shoz parohů. Těsně pod kůži parohu v kosti pučnice je resorbována vrstva buněk kostní tkáně. Tím ztratí parohy souvislost s lebkou a paroh odpadá buď vlastní vahou, nebo po nárazu. Po odpadu jednoho se zvíře snaží urychleně druhý shodit samo, má jednu stranu hlavy o hodně těžší; mohutné paroží jelena váží až 13 kg.
Zůstávají pouze části parohů ukryté pod kůží které vyrůstaly přímo z pučnice, tzv. pečeť. Nové parohy začnou po shozu vyrůstat po týdnu až deseti dnech.[2][3]
Velikost paroží
S růstem věku jelenovitých samců jim vyrůstají i mohutnější parohy. Samozřejmě nezáleží jen na stáří jedince, ale i na jeho celkovém zdravotním stavu a na vhodnosti a množství dostupného krmiva. U přestárlých jedinců však schopnost vyprodukovat množství parohoviny bývá již snížena a velikost jejich parohů klesá. Podle velikosti paroží se dá u jednotlivých skupin zvěře přibližně určit i věk, u rozdílných populací je to však mnohdy nesouměřitelné. Největší paroží má los aljašský (Alces alces americanus), který mívá parohy o rozpětí přes 1,6 m a o váze asi 25 kg.[4][5]
Hodnocení paroží
Paroží, jako významné lovecké trofeje, se mezi sebou poměřují. Pro tyto účely byly pro jednotlivé druhy jelení zvěře sestavovány už od začátku minulého století hodnotitelské metody, podle kterých byly posuzovány trofeje . Metody prodělávaly různé změny a úpravy, v současnosti platí stupnice, kterou sestavila Mezinárodní rada pro lov a ochranu zvěře (CIC). Tvar, síla, mohutnost a vzhled paroží jsou znaky, podle kterých se oceňuje jejich kvalita. Hodnotí se např. počet výsad, délka lodyh, očníků a opěráků, obvod růží, váha celého paroží atd.[6]
Využití paroží
Už v pradávných dobách, hlavně v Asii, sloužily parohy jelenovitých jako suroviny k výrobě léků proti rozličným neduhům. Tyto léky se vyrábějí z paroží v době jeho růstu. K tomu účelu se zvířata loví a získávají se pak tzv. panty s kouskem lebky (tzv. lobární panty) anebo se v příslušném růstovém období uřezávají parohy zvířatům chovaným na farmách. Největšími vývozci pantů jsou Čína, Rusko a Nový Zéland. Léčebné účinky preparátů z nich vyrobených ale nejsou ve standardní medicíně všeobecně akceptovány.[7]
Parohy jsou pro svou pevnost a stálost materiálu již od pradávna využívány k výrobě věcí denní potřeby. Později začaly sloužit také k tvorbě uměleckých předmětů, kterých se používá k výzdobě loveckých interiérů. Paroží se dále užívá na střenky loveckých nožů, násady jídelních příborů, na lovecké píšťalky a vábničky, dělají se z něho hlavice vycházkových holí a slouží k vyřezáván uměleckých miniatur v podobě knoflíků, spon, broží a různých přívěsků. Vyvinul se celý obor – řezba do paroží.
-
Prehistorické využití
-
Svícen z paroží
-
Vyřezávání do paroží
Odkazy
Reference
- ↑ Ilustrovaný encyklopedický slovník. Svazek 2 J-Pri. Praha: Academia, 1981. 3 svazky (2912 s.). S. 815.
- ↑ a b VODŇANSKÝ, Miroslav; RAJSKÝ, Matúš. Myslivost 07/2009: Tvorba jeleního paroží a faktory, které ji ovlivňují . Myslivost, s.r.o, Praha 3 . Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Luděk. Myslivost 08/1979: Růst paroží u jelenovitých . Myslivost, s.r.o, Praha 3 . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Chov jelena lesního: Vývoj paroží věkem . Farma Daňkov, rev. 24.12.2009 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-14.
- ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. SAVCI upol.cz: Rekordy savců . Savci.upol.cz, internetová encyklopedie savců, 31.08.2006 . Dostupné online.
- ↑ Lesní zvěř: Paroží jako trofej . lsv.mypage.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ BUBENÍK, Jiří. Svět myslivosti 10/2000: Význam paroží v medicíně . Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy . Dostupné online.[nedostupný zdroj
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu parohy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo paroží ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Parohy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk