Ostravsko-frýdlantská dráha - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Ostravsko-frýdlantská dráha (německy k.k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn, zkratka OFE) byla privátní společnost, která nechala postavit železniční trať mezi stanicemi Ostrava střed a Frýdlant nad Ostravicí a místní dráhu mezi Ostravou-Kunčicemi a Havířovem s napojením na trať Košicko-bohumínské dráhy. Dopravu na svých tratích ale od počátku nechávala smluvně zajišťovat od jiných železničních společností.^[1]

Pro první trať mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí získala koncesi v roce 1869 a stavba byla předána firmě bratří Kleinů, která ji do roku 1870 postavila tak, aby mohla být k 1. lednu 1871 zahájena doprava.^[2] Tu zajišťovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) a to až do jejího zestátnění k roku 1906. Po udělení nové koncese pro KFNB roku 1886 nabyla trať OFE na významu, protože koncesní podmínky KFNB zavazovaly k vytvoření paralelní tratě ke své hlavní trati mezi Přerovem, Bohumínem a dnešním Polskem. Byly proto odkoupeny tratě Společnosti Kroměřížské dráhy, pak další lokálka patřící Rakouské společnosti místních drah a byla vystavěna spojka k trati OFE. Po zestátnění KFNB provoz převzaly Císařsko-královské státní dráhy, jež vystřídaly v roce 1918 Československé státní dráhy.^[1]

Místní dráha z Kunčic do Českého Těšína byla koncesována roku 1909 spolu se spojkou do Polanky nad Odrou, tato spojka však již v tomto období postavena nebyla. Úseky místní dráhy byly otevírány v letech 1911-1914. Po 1. světové válce se část místní dráhy ocitla za hranicemi a byla proto polskou stranou odkoupena a na české straně postavena v nové trase.^[3]

Roku 1927 bylo sídlo společnosti přeneseno z Vídně do Ostravy a později se začalo jednat o jejím zestátnění. Zestátnění nebylo obtížné i kvůli tomu, že většinu z více než 7000 akcií vlastnil stát a část společnost sama, jen 157 akcí bylo v majetku třetích osob. Tratě společnosti včetně místní dráhy se díky vlečkami napojeným uhelným dolům jevily ziskové. Stát tedy odkoupil zbývající akcie a převzal i dřívější závazky v podobě ne zcela splaceným částkám z prioritních půjček z let 1870 a 1916. K zestátnění došlo k roku 1936.^[1]^[3]

Související články

Reference

↑ ^a ^b ^c Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
↑ Obec Kunčice pod Ondřejníkem; Povinně zveřejňované údaje; Železnice. www.kuncicepo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-27.
↑ ^a ^b Vládní návrh o nabytí Ostravsko-Frýdlantské dráhy státem

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ostravsko-frýdlantská_dráha
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[sekera-1] Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel

[2] Obec Kunčice pod Ondřejníkem; Povinně zveřejňované údaje; Železnice. www.kuncicepo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-27.

[vladni-3] Vládní návrh o nabytí Ostravsko-Frýdlantské dráhy státem

[1]

[2]

[3]

Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska

Koněspřežné dráhy	EEG • PŽS

Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877	ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE

Státní železniční tratě a společnosti	BMTB • KkStB • NStB • RPD

Zahraniční společnosti zasahující na české území	BÖB • BStB • KPEV • Lenz & Co. Berlín • K. Sächs. Sts. E. B.

Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah	BCB • FBB (FOD) • ÖLEG

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.