Duchcovsko-podmokelská dráha - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Duchcovsko-podmokelská dráha
Základní údaje
Datum založení	1869
Datum zániku	1892
Adresa sídla	Karlovy Vary, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	výroba, přenos a rozvod elektřiny, těžba a železniční doprava
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duchcovsko-podmokelská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, zkratka DBE) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi Podmokly (dnes část Děčína), Duchcovem a Chomutovem. Firma vznikla jako konkurenční podnik vůči Ústecko-teplické dráze (ATE), jejíž monopolistické chování v regionu nemohlo být vlastníkům místních uhelných dolů po chuti.^[1]

Historie

Zakladatelem firmy byl liberecký podnikatel Johann Liebieg, který se již dříve snažil na Ústecku postavit vlastní železnici, tehdy byl ale ze strany ATE přesvědčen k odstoupení od svého plánu a tato firma zmíněnou trať postavila sama. Pro druhý pokus si Liebieg vybral spojence, kterým byl teplický právník Franz Stradal, zároveň patřící i mezi původní zakladatele ATE. Stradala pak za tento počin správní rada ATE ze společnosti vyobcovala.^[1]

Nově založená společnost získala koncesi v roce 1869 pro úsek z Duchcova do Podmokel, kde měla trať napojení na labský přístav, kam směřovala většina zátěže uhlí. Tato část byla uvedena do provozu v roce 1871, o rok později pak zbývající část z Duchcova přes Litvínov do Chomutova.^[2] Společnost si pořídila 8 trojspřežních francouzských lokomotiv od firmy Koechlin a později dalších 26 od vídeňské firmy Siegl.^[3]

Přes velká očekávání se firmě příliš nedařilo, již v roce 1884 provoz na jejích tratích převzaly státní KkStB a zestátněna byla v první zestátňovací vlně v roce 1892.^[2]

Lokomotivy

Lokomotivy Duchcovsko-podmokelské dráhy
Číslo	Počet	Výrobce	Rok výroby	Uspořádání pojezdu	Číslo kkStB	Číslo ČSD
1–8	8	Köchlin	1871	C-n2	45.01–08	312.601–602
9–34	26	Sigl/Wr. Neustadt, Sigl/Vídeň, Wiener Neustadt, StEG	1872–1882	C-n2	53.01–26	314.001–020

Současnost

Velká část tratí DBE byla zrušena v souvislosti s postupující těžbou uhlí. Zrušen byl celý úsek z Chomutova do Litvínova, v roce 1984 byla obnovena krátká trať z Chomutova do Jirkova, na které byla v roce 1997 obnovena osobní doprava.^[2] Úsek z Duchcova do Děčína sloužil roky jako lokálka. Části trati zanikly v povrchových lomech, trať byla přeložena mimo Košťany, takže nyní se ve stanici Oldřichov u Duchcova rozpadá na dva provozní úseky – Oldřichov u Duchcova – Litvínov a Děčín – Oldřichov u Duchcova; na druhém z nich, přezdívaném dnes též „Kozí dráha“, byla v roce 2007 veškerá pravidelná doprava zastavena a na trať vyjížděly vlaky jen ojediněle.^[4] V roce 2022 byl ale zprovozněn úsek Děčín–Telnice, na kterém posléze došlo k obnovení pravidelné dopravy v podobě turistických spojů dopravce KŽC Doprava.^[5]^[6] Do budoucna by mělo následovat zprovoznění dráhy až do Oldřichova.^[7]

Reference

↑ ^a ^b SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 132.
↑ ^a ^b ^c Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
↑ AULICKÝ, Pavel. Duchcovsko-podmokelská dráha. Historie litvínovska. Dostupné online . ^{[nedostupný zdroj}
↑ Po Kozí dráze opět pojede vlak, tentokrát Regiojetu
↑ VANŽURA, Alexandr. Kozí dráha se s velkou slávou rozjela. Davy ji vítaly od Děčína až po Telnici. Denik.cz . 2022-03-26. Dostupné online.
↑ Podkrušnohorský motoráček. KŽC . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-26.
↑ Na Kozí dráhu se vrátí vlaky, v létě dovezou turisty do krušnohorské Telnice. ČT 24 . 2021-03-28. Dostupné online.

Související články

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Duchcovsko-podmokelská_dráha
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[schreier-1] SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 132.

[historie-2] Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel

[3] AULICKÝ, Pavel. Duchcovsko-podmokelská dráha. Historie litvínovska. Dostupné online . ^{[nedostupný zdroj}

[4] Po Kozí dráze opět pojede vlak, tentokrát Regiojetu

[KD-5] VANŽURA, Alexandr. Kozí dráha se s velkou slávou rozjela. Davy ji vítaly od Děčína až po Telnici. Denik.cz . 2022-03-26. Dostupné online.

[6] Podkrušnohorský motoráček. KŽC . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-26.

[7] Na Kozí dráhu se vrátí vlaky, v létě dovezou turisty do krušnohorské Telnice. ČT 24 . 2021-03-28. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska

Koněspřežné dráhy	EEG • PŽS

Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877	ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE

Státní železniční tratě a společnosti	BMTB • KkStB • NStB • RPD

Zahraniční společnosti zasahující na české území	BÖB • BStB • KPEV • Lenz & Co. Berlín • K. Sächs. Sts. E. B.

Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah	BCB • FBB (FOD) • ÖLEG

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.