A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oktakarbonyl dikobaltu | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Obecné | |
Systematický název | Oktakarbonyl dikobaltu |
Anglický název | Dicobalt octacarbonyl |
Německý název | Dicobaltoctacarbonyl |
Sumární vzorec | |
Vzhled | červenooranžové krystaly, v čistém stavu bílý prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10210-68-1 |
PubChem | 25049 |
SMILES | O=C=1(=C=O)(=C=O)C(=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)C1=O O=C=(=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)=C=O |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 341,95 g/mol |
Teplota tání | 51–52 °C |
Hustota | 1,87 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Bezpečnost | |
NFPA 704 | ![]() 3
4
3
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oktakarbonyl dikobaltu je organokovová sloučenina se vzorcem Co2(CO)8.[1] Používá se jako reagent a katalyzátor v organokovové chemii a organické syntéze. Každá molekula sestává ze dvou atomů kobaltu, které jsou vázané k osmi karbonylovým ligandům, díky tomu je známo více strukturních izomerů. Některé karbonylové ligandy jsou velmi labilní. Sloučenina ochotně reaguje s alkyny a proto se někdy využívá jako chránící skupina.
Syntéza, struktura a vlastnosti
Oktakarbonyl dikobaltu je ve vysoce čistém stavu bílá pevná látka, ale častěji je zbarvený do oranžova. Je to tepelně nestabilní, pyroforická látka.[2] Připravuje se vysokotlakou karbonylací kobaltnatých solí. Octan kobaltnatý je zahříván na teplotu 150–200 °C a reaguje se směsí vodíku a oxidu uhelnatého za tlaku 13,8–41,3 MPa.[3]
- 2 Co(CH3CO2)2 + 8 CO + 2 H2 → Co2(CO)8 + 4 CH3COOH
Syntéza je zpravidla prováděna v přítomnosti kyanidu, který převádí kobaltnatou sůl na hexakyanokobaltnatan. Ten je následně vystaven působení oxidu uhelnatého za vzniku K, ten se zahřátím rozkládá na oktakarbonyl dikobaltu.[4]
Lze jej připravit i přímou reakcí kobaltu s oxidem uhelnatým za teplot nad 250 °C a tlaku 20–30 MPa.[4]
- 2 Co + 8 CO → Co2(CO)8
Je známo několik izomerů, všechny obsahují dva atomy kobaltu v oxidačním čísle 0 a osm karbonylových ligandů. Tyto ligandy mohou být jak terminální, tak můstkové, spojující oba kobalty.[5][4] V roztoku pozorujeme rychlou chemickou rovnováhu:[6]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Co2%28CO%298NoCo-Co.png/400px-Co2%28CO%298NoCo-Co.png)
Hlavní izomer (na obrázku vlevo) obsahuje dva můstkové karbonylové ligandy spojující atomy kobaltu a šest terminálních karbonylů.[6] Vzorec tohoto izomeru lze zapsat jako (CO)3Co(μ-CO)2Co(CO)3 a má symetrii odpovídající bodové grupě C2v. Analýza vazebných poměrů ukazuje na nepřítomnost přímé vazby mezi atomy kobaltu.
Druhý izomer neobsahuje žádné můstkové karbonyly, ale pozorujeme u něj přímou vazbu mezi atomy kobaltu a osm terminálních karbonylů.[6] Jeho symetrie je D4d a vzorec (CO)4Co-Co(CO)4.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dicobalt octacarbonyl na anglické Wikipedii.
- ↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1410–1411.
- ↑ CDC - NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards - Cobalt carbonyl (as Co). www.cdc.gov . . Dostupné online.
- ↑ High-Purity dicobalt octacarbonyl
- ↑ a b c DONALDSON, John Dallas; BEYERSMANN, Detmar. Cobalt and Cobalt Compounds. Příprava vydání Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a07_281.pub2. S. a07_281.pub2. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.a07_281.pub2.
- ↑ PAUSON, Peter L.; STAMBULI, James P.; CHOU, Teh-Chang. Octacarbonyldicobalt. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 978-0-470-84289-8. DOI 10.1002/047084289x.ro001.pub3. S. 1–26. (anglicky) DOI: 10.1002/047084289X.ro001.pub3.
- ↑ a b c SWEANY, Ray L.; BROWN, Theodore L. Infrared spectra of matrix-isolated dicobalt octacarbonyl. Evidence for the third isomer. Inorganic Chemistry. 1977-02, roč. 16, čís. 2, s. 415–421. Dostupné online . ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50168a037. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oktakarbonyl dikobaltu na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk