A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jerzy Neyman | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16. dubna 1894 Tighina |
Úmrtí | 5. srpna 1981 (ve věku 87 let) Oakland, ![]() |
Alma mater | Charkovská národní univerzita V. N. Karazina (1912–1919) Varšavská univerzita (1924) University College London (1925–1926) Pařížská univerzita (1926–1927) |
Povolání | matematik, filozof, statistik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Nencki Institute of Experimental Biology (1928–1934) University College London (1934–1938) Kalifornská univerzita v Berkeley (1938–1981) |
Ocenění | člen Institutu matematických statistik (1936) člen Ekonometrické společnosti (1950) Guy Medal in Gold (1966) Wilks Memorial Award (1968) Národní vyznamenání za vědu (1968) … více na Wikidatech |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jerzy Neyman, rodným jménem Jerzy Spława-Neyman[1] (16. dubna 1894, Tighina, Ruské impérium (dnešní Moldavsko) – 5. srpna 1981, Oakland) byl polský matematik a statistik. Položil základy moderní teoretické statistiky. Představil nové přístupy k testování statistických hypotéz a spolu s Egonem Pearsonem navrhl koncept tzv. nulové hypotézy, který našel uplatnění v genetice, lékařské diagnostice, astronomii i meteorologii.[2]
Životopis
Narodil se v polské šlechtické rodině. Rodina byla katolická, později se však Neyman označoval za agnostika. V roce 1912 začal studovat na Charkovské univerzitě, kde ho vyučoval ruský odborník na otázky pravděpodobnosti Sergej Natanovič Bernštejn.[3] V roce 1921 se dostal do země svých předků, Polska, v rámci programu repatriace válečných zajatců po polsko-sovětské válce. Získal titul doktor filozofie na Varšavské univerzitě v roce 1924 za dizertaci s názvem "O použití teorie pravděpodobnosti v zemědělství". K jeho učitelům ve Varšavě patřili Wacław Sierpiński a Stefan Mazurkiewicz. Strávil pak pár let v Londýně (University College London) a Paříži, kde spolupracoval s Karlem Pearsonem a Émilem Borelem. Po návratu do Polska založil Biometrickou laboratoř v Nenckiho ústavu experimentální biologie ve Varšavě (Instytut Biologii Doświadczalnej im. Marcelego Nenckiego PAN). Vyvinul zde mj. statistickou metodu pro testování léků. V roce 1938 se přestěhoval do USA a na kalifornské univerzitě v Berkeley pak pracoval po zbytek svého života. Vedl zde 39 doktorandů. V roce 1966 mu byla udělena Guyova medaile Královské statistické společnosti a o tři roky později americká Národní medaile za vědu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerzy Neyman na anglické Wikipedii.
- ↑ Jerzy Neyman facts, information, pictures | Encyclopedia.com articles about Jerzy Neyman. www.encyclopedia.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jerzy Neyman | Polish mathematician and statistician. Encyclopedia Britannica. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Neyman biography. www-history.mcs.st-andrews.ac.uk . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jerzy Neyman na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk