Hrdly (zámek) - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Hrdly
Základní informace
Sloh	barokní
Architekt	Kilián Ignác Dientzenhofer
Výstavba	1746–1747
Poloha
Adresa	Hrdly, Bohušovice nad Ohří, Česko
Souřadnice	50°29′6″ s. š., 14°10′11″ v. d.
	Hrdly
Další informace
Rejstříkové číslo památky	17724/5-2046 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrdly je název zámku s hospodářským dvorem ve stejnojmenné vesnici u Bohušovic nad Ohří v okrese Litoměřice. Byl postaven v průběhu šestnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby, na které se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Hospodářský dvůr se zámkem je chráněn jako kulturní památka.^[1] Samostatně byla jako památka chráněna také kovárna, která stála ve východní části vnitřního dvora. Po částečném zřícení stavby existenci tohoto objektu ukončila demolice v roce 2006.^[1]

Historie

První panské sídlo je v Hrdlech zmiňováno v roce 1620, kdy „ves s dvorem a rezidencí“ koupil Václav Vilém z Roupova na Žitenicích. Byl jím renesanční zámek postavený pravděpodobně břevnovským klášterem poté, co roku 1523 vykoupil panství ze zástavy. Po potlačení stavovského povstání byl roku 1621 majetek Václava z Roupova zkonfiskován a Hrdly se vrátily zpět klášteru. Během válek o rakouské dědictví byla vesnice i s dvorem v letech 1742 a 1744 vydrancována. Poškozené renesanční sídlo bylo v letech 1746–1747 nahrazeno barokním zámkem postaveným podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Zámek roku 1824 vyhořel, a v důsledku požáru zanikla část umělecké výzdoby areálu.^[2] Areál zámku není veřejnosti přístupný, vnitřní prostory byly přestavěny na byty.^[1]

Stavební podoba

Renesanční sídlo tvořila jednopatrová budova krytá šindelovou střechou s hodinovou věží. Uvnitř se nacházela kaple svatého Tomáše, sklepy s lednicí, předsíň, komora, kuchyně a šest pokojů.^[2] Po barokní přestavbě zámek získal obdélný půdorys se čtyřbokou věžicí na střeše a s krátkým příčným křídlem na západě. Přízemní místnosti jsou zaklenuté valenými a křížovými klenbami. V sousedství věžice se nachází zámecká kaple zvýrazněné párem pilastrů na obou průčelích. Ze dvora se do ní vstupuje obdélným portálem se supraportou a osvětluje ji velké kasulové okno. Interiér zaklenutý plackovou klenbou s postranními poli valené klenby má zkosené rohy. Klenba je zdobená freskovými malbami českých patronů.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 128386 : Zemědělský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
↑ ^a ^b ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrdly – zámek, s. 156–157.
↑ POCHE, Emanuel, kolektiv. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrdly, s. 469–470.

Související články

Seznam zámků v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrdly na Wikimedia Commons
Hrdly na webu Hrady.cz

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Hrdly_(zámek)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[:0-1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 128386 : Zemědělský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

[andel-2] ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrdly – zámek, s. 156–157.

[poche-3] POCHE, Emanuel, kolektiv. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrdly, s. 469–470.

[1]

[2]

[3]