A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hrdly | |
---|---|
![]() Hlavní ulice od východu ke středu vsi | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Bohušovice nad Ohří |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°29′6″ s. š., 14°10′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 337 (2021)[1] |
Katastrální území | Hrdly (4,37 km²) |
Nadmořská výška | 160 m n. m. |
PSČ | 412 01 |
Počet domů | 119 (2021)[2] |
![]() ![]() Hrdly | |
Další údaje | |
Kód části obce | 48089 |
Kód k. ú. | 648086 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrdly jsou vesnice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, jedna ze dvou místních částí města Bohušovice nad Ohří. Ves se rozkládá v rovinaté krajině v nadmořské výšce okolo 160 metrů po pravé straně řeky Ohře, zhruba dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic a šest kilometrů jihovýchodně od Litoměřic.
Název
Název vesnice je odvozen z příjmení Hrdlo ve významu ves Hrdlovy rodiny. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Heridel (993), Hrdel (1335), Hrdle (1380, 1395), Hrdly (1406), Hrdelské zbožie (1478), ve vsi Hrdlech (1552), Hrdly (1654 a 1845).[3]
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Hrdly_Chateau_CZ_from_S_043.jpg/220px-Hrdly_Chateau_CZ_from_S_043.jpg)
Krajina v okolí vesnice je osídlena od pravěku. Nejstarší osídlení přísluší eneolitické kultuře se zvoncovitými poháry. Podle nálezů uložených ve sbírce Strahovské knihovny získaných při stavbě železniční trati Praha–Děčín zde v době bronzové žili příslušníci únětické, knovízské a středodunajské mohylové. Pozdější osídlení ve starší době železné náleží bylanské kultuře a pokračovalo i na přelomu doby halštatské a laténské a v době římské. Z jejího staršího období pochází žárový hrob objevený při stavbě železniční vlečky do Doksan.[4] V roce 2013 bylo při záchranném archeologické výzkumu během stavby haly společnosti EMCO odkryto a částečně prozkoumáno sídliště únětické kultury.[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 993 a nachází se ve výčtu vsí, kterými kníže Boleslav II. obdaroval právě zakládaný Břevnovský klášter.[3] Jde však o mladší falzum,[6] a další zprávy pak jsou až ze čtrnáctého století.[3] V majetku kláštera vesnice zůstala do počátku husitských válek. V následujících desetiletích pravděpodobně patřila místní husitské šlechtě, ale prvním dalším známým majitelem byl až v roce 1478 Vilém z Konic a Kamýku. Král Ferdinand I. v roce 1546 vesnici zapsal městu Litoměřice, ale hned následujícího roku o ni město přišlo za účast na stavovském povstání. Panovník potom Hrdly vrátil Břevnovskému klášteru, kterému zůstala do stavovského povstání v letech 1618–1620. Od stavů vesnici v roce 1620 koupil Václav Vilém z Roupova, ale o dva roky později o ni přišel za svůj podíl na povstání.[4]
Přírodní poměry
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Hrdly_CZ_Galaxy_nightclub_036.jpg/220px-Hrdly_CZ_Galaxy_nightclub_036.jpg)
Hrdly stojí v Dolnooharské tabuli, v podcelku Terezínská kotlina a okrsku Budyňská pahorkatina[7] na říční terase v nadmořské výšce asi 160 metrů.[5] V geologickém podloží se vyvinuly sedimentární nezpevněné horniny[8] a váté písky patrné především v severní a severovýchodní části katastrálního území. Místy se vyskytuje také spraš a ojediněle jílovité vápence. Převažujícím půdním typem je černozem.[9]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v teplé oblasti T2,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[10]
Vesnice stojí na pravém břehu Ohře, asi jeden kilometr východně od řeky.[5] Ta před napřímením provedeným v letech 1780–1790 výrazně meandrovala a její ramena dosahovala až pod zástavbu vsi.[11] V přilehlém úseku řeky se do ní nevlévá žádný přítok,[5] ale archeologicky byla doložena existence nejméně jednoho drobného potoka.[11]
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 302 | 390 | 392 | 429 | 402 | 407 | 475 | 394 | 425 | 387 | 339 | 289 | 297 | 306 | 337 |
Domy | 49 | 61 | 65 | 61 | 66 | 75 | 89 | 96 | 94 | 93 | 88 | 96 | 97 | 102 | 119 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1985 Hrdly byly samostatnou obcí v okrese Litoměřice. Od 1. ledna 1986 je částí města Bohušovice nad Ohří v okrese Litoměřice.[15]
Pamětihodnosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Hrdly_CZ_WWI_memorial_0037.jpg/170px-Hrdly_CZ_WWI_memorial_0037.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/78/Hrdly_CZ_road_bridge_over_railway_station_024.jpg/220px-Hrdly_CZ_road_bridge_over_railway_station_024.jpg)
- Zámek Hrdly je barokní hospodářský komplex uprostřed vsi, někdejší rezidence břevnovských benediktinů, pocházející z roku 1747 (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer) s hospodářským dvorem a parkem na místě staršího zámečku ze 16. století. Přestavěn byl po požáru roku 1824.[6] Zámek je v havarijním stavu a je v něm umístěno několik bytových jednotek.
- Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi v sousedství zámku, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází taktéž od K. I. Dientzenhofera.[16]
- Křížek z roku 1897 při východním konci vsi na křižovatce silnic do Dolánek a Oleška. Dnes dochováno pouze torzo (kamenný podstavec).
- Pomník obětem první světové války
Doprava
- Severního okraje zástavby míjí hlavní železniční trať Praha–Děčín, na níž je severovýchodně od vsi stojí zastávka Hrdly.
- Podél východní strany vesnice vede silnice II/608 z Prahy přes Doksany do Terezína.
- Dříve též odbočovala ze stanice Hrdly k jjz. vlečka, vedoucí středem vsi a dále přes Dolánky nad Ohří do zrušeného cukrovaru v Doksanech. Svršek vlečky byl snesen, zachovaný spodek od Hrdel po Dolánky slouží jako polní cesta.[17]
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hrdly, s. 679.
- ↑ a b SÝKORA, Milan; KOTYZA, Oldřich; TREFNÝ, Martin, 2014. Sídliště únětické kultury v Hrdlech, okr. Litoměřice. In: TREFNÝ, Martin. Podřipský muzejník. Roudnice nad Labem: Podřipské muzeum. ISBN 978-80-86924-23-6. S. 6.
- ↑ a b c d Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 2.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrdly – zámek, s. 156–157.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
- ↑ Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 4.
- ↑ Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 5.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps . Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 . Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 3.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí . Český statistický úřad, 2015-12-21 . S. 174. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrdly, s. 470.
- ↑ Železnice Hrdly nádraží – Doksany cukrovar . Zrušené a zaniklé železnice, 2007-10-28 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrdly na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk