A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() HMS Campania | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | nosič hydroplánů |
Číslo trupu | P54, N15 |
Uživatelé | Royal Navy |
Zahájení stavby | 1892 |
Spuštěna na vodu | 8. září 1892 |
Uvedena do služby | 1893 (Cunard) 17. dubna 1915 (Royal Navy) |
Osud | dne 5. listopadu 1918 potopena bouří |
Předchůdce | Ben-my-Chree |
Následovník | Raven II |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 18 000 t[1] |
Délka | 189,6 m |
Šířka | 19,8 m |
Ponor | 7,9 m |
Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 28 000 ihp |
Rychlost | 21 uzlů |
Posádka | 600 |
Výzbroj | 6× 120mm kanón (6×1) 1× 76mm kanón |
Letadla | 10× hydroplánů |
Operační nasazení | |
Služba u | 1915–1918 |
Nasazení | první světová válka |
HMS Campania (P54) byl nosič hydroplánů Britského královského námořnictva. Vznikl přestavbou vyřazené civilní pasažérské lodě RMS Campania. Ve službě byl v letech 1915–1918. Účastnil se první světové války jako součást Velkého loďstva.
Stavba
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/EB1911_Ship%2C_Cunard_Liner%2C_Campania.jpg/220px-EB1911_Ship%2C_Cunard_Liner%2C_Campania.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bc/RMS_Campania.jpg/220px-RMS_Campania.jpg)
Pasažérskou loď RMS Campania pro britské rejdařství Cunard Line postavila loděnice Fairfield Shipbuilding and Engineering Co. v Glasgow. Campania a její sesterská loď RMS Lucania tehdy představovaly největší a nejrychlejší pasažérské lodě světa. Atlantik dokázaly přeplout za méně než šest dní.[2] Stavba byla zahájena roku 1892, dne 8. září 1892 bylo plavidlo spuštěno na vodu a ve stejném roce zahájilo službu jako pasažérská loď zajišťující spojení Velké Británie s Amerikou. Na svou první plavbu z Liverpoolu do New Yorku vyplula 22. dubna 1893. Při své druhé cestě z Ameriky se Campania stala držitelem Modré stuhy. Rychlostí rekord překonala ještě v červnu 1893 a srpnu 1894. Ve službě zůstala do dubna 1914, kdy ji nahradila RMS Aquitania. Po vypuknutí první světové války byly pasažérské lodě Aquitania a RMS Mauretania zrekvírovány pro vojenskou službu, a proto byla Campania reaktivována.[2] Od srpna do října 1914 byla nasazena při přepravě vojska a poté byla prodána do šrotu.[3]
Za první světové války britská admiralita hledala plavidla vhodná k přestavbě na nosiče hydroplánů schopné operovat s Velkým loďstvem. Jako dostupné řešení byla zvolen mezitím vyřazená Campania, na které již bylo započato sešrotování ve společnosti T. W. Ward. Dne 27. listopadu 1914 bylo plavidlo odkoupeno a následně odvlečeno do loděnice Cammell Laird v Birkenheadu, která provedla jeho pětiměsíční přestavbu na nosič hydroplánů. Ta mimo jiné zahrnovala instalaci výzbroje, startovací plošiny na příď (po prvních neúspěšných zkouškách musela být prodloužena, přední komín přitom byl rozdělen na dva), dále vytvoření hangáru a opravárenských prostor. Do služby bylo plavidlo přijato 17. dubna 1915.[1]
Konstrukce
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/HMS_Campania_%281914%29.jpg/220px-HMS_Campania_%281914%29.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/HMS_Campania_%281914%29_sinking.jpg/220px-HMS_Campania_%281914%29_sinking.jpg)
Plavidlo pojmulo až deset hydroplánů. Výzbroj tvořilo šest 120mm kanónů a jeden 76mm kanón. Pohonný systém tvořily dva pětiválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí, o výkonu 28 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů.[1]
Modifikace
Od listopadu 1915 do dubna 1916 byla loď upravována loděnicí Cammell Laird. Mimo jiné bylo na záď instalováno zařízení pro vypouštění pozorovacího upoutaného balónu.[1]
Služba
Campania byla ve službě od dubna 1915. Sloužila ve Velkém loďstvu královského námořnictva. Jako první z její paluby 6. srpna 1915 odstartoval letoun Sopwith Schneider. Roku 1916 byly neseny letouny Short 184 a roku letouny Sopwith 1½ Strutter a Fairey Campania. Zejména kvůli nespolehlivému pohonnému systému byla později využívána zejména k výcviku.[1]
Dne 5. listopadu 1918 Campanii ve Firth of Forth zasáhla bouře. Po utržení kotvy se srazila s bitevní lodí HMS Royal Oak a následně se kvůli poškozenému trupu potopila.[2]
Odkazy
Reference
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk