A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/LeFoudre.jpg/220px-LeFoudre.jpg)
Nosič hydroplánů, či zásobovací loď hydroplánů, je loď, která je speciálně vybavena pro provoz hydroplánů ze své paluby či hladiny moře. Nosiče hydroplánů byly vůbec první nosiče letadel, ještě před vznikem letadlových lodí. Jejich koncepce vznikla krátce před první světovou válkou.
Vývoj
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Wakamiya.jpg/220px-Wakamiya.jpg)
První hydroplán byl postaven v roce 1910 a už v roce 1911 začalo francouzské námořnictvo provozovat první nosič hydroplánů, pojmenovaný Foudre. Foudre nesl své plovákové letouny v hangárech a před startem je spouštěl na hladinu pomocí jeřábu. V roce 1913 byla loď upravena tak, že na ní byla vytvořena 10 metrů dlouhá startovaní plocha přímo na palubě. Dalším raným nosičem hydroplánů byl anglický HMS Hermes, přestavěný ze starého křižníku a zařazený do Royal Navy v roce 1913.
Koncepce
Nosiče hydroplánů byly především upravené obchodní lodě a obvykle se nestavěly od počátku pro tento účel. Měly hangáry pro uskladnění a údržbu letadel, ale neměly letovou palubu, ze které by letouny mohly operovat. Na palubě měly pouze katapulty, umožňující vzlet letounů přímo z paluby lodě. Většinou vzlétaly a přistávaly na mořské hladině, ze které je dopravoval jeřáb. Jak se letouny postupně vyvíjely, ukázal se být provoz hydroplánů nevýhodou. Letouny mohli létat jen pokud bylo moře klidné, a po přistání loď musela pokaždé zastavit, aby mohla vzít letoun na palubu; taková operace trvala obvykle 20 minut. Nosiče hydroplánů, kryté křižníky, proto obvykle operovaly přibližně 10 mil před hlavním bojovým svazem, aby se při provozu svých letounů příliš nevzdálily. Samotné hydroplány také měly kvůli těžkým plovákům horší výkony, než klasické pozemní letouny. Už během první světové války se ukázalo, že letadlové lodě jsou užitečnějším a hodnotnějším bojovým prostředkem, přestože ještě řadu let byly možnosti letounů v námořní bitvě podceňovány a mořím stále vládly lodě vybavené silnými děly.
Operační nasazení
První nasazení
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Commandant-Teste.jpg/220px-Commandant-Teste.jpg)
Nosič hydroplánů japonského císařského námořnictva Wakamija, byl první lodí, která vyslala letoun k bojové akci. Stalo se to 5. září 1914 během bitvy o Tsingtao, kdy Wakamija plující v zátoce Kiaochow vysílala k náletům své čtyři letouny Maurice Farman, které bombardovaly cíle v německých pozicích a poškodily také německou minonosku. Nálety probíhaly až do německé kapitulace 6. listopadu 1914.
Meziválečné období
V meziválečné době se rozšířilo používání hydroplánů na bitevních lodích a křižnících, ze kterých startovaly pomocí katapultů. Přesto několik námořnictev (španělská Dedalo či italská Giuseppe Miraglia), která často nebyla schopna pořídit si klasickou letadlovou loď, zařadila nosiče hydroplánů do svých svazů. Plnily zde především průzkumné úkoly.
Druhá světová válka
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Chitose1.jpg/220px-Chitose1.jpg)
Během druhé světové války, především US Navy a Japonské císařské námořnictvo používaly řadu nosičů hydroplánů jako podpůrných lodí. Obvykle však nenesly katapulty a provozovaly své letouny z přístavů a ne z volného moře. Jejich letouny obvykle prováděly dálkový průzkum a díky nosičům hydroplánů nebylo nutné nákladně stavět nová letiště. S koncem války však byla koncepce nosičů hydroplánů již zastaralá. Většina byla urychleně vyřazena ze služby a jen některé sloužily ještě počátkem 50. let, kdy byly sešrotovány, nebo přestavěny k jinému účelu.
Nosiče hydroplánů podle zemí
- HMAS Albatross (1928)
- Foudre (1910)
- Commandant Teste (1932)
- Dedalo (1922)
- Giuseppe Miraglia (1927)
- Wakamija
- Třída Širetoko (2 ks)
- Kamoi
- Třída Čitose (2 ks)
- Mizuho
- Niššin
- Akicušima
- Almaz – přestavěný křižník
- Hermes – přestavěný křižník
- HMS Ark Royal
- HMS Ben-my-chree
- HMS Engadine a HMS Riviera
- HMS Campania
- USS Wright (AV-1)
- USS Jason (AV-2)
- USS Langley (AV-3) – přestavěná letadlová loď
- Třída Curtiss (2 ks)
- USS Patoka (AV-6)
- Třída Currituck (4 ks)
- Třída Pocomoke (3 ks) – přestavěné nákladní lodě
- Třída Kenneth Whiting (4 ks)
- Třída Lapwing – přestavěné minolovky
- Třída Barnegat (35 ks)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seaplane tender na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu nosič hydroplánů na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk