A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Finále Billie Jean King Cupu 2021 | |
|---|---|
 | |
| Datum | 1.–6. listopadu 2021 |
| Ročník | 1. |
| Místo | Praha, Česko |
| Dějiště | O2 arena (2 dvorce) |
| Dotace | 10 400 000 USD |
| Počet | 12 týmů (soupisky) |
| Povrch | tvrdý / hala |
| Finálové utkání | |
| Vítěz |  RTF |
| Finalista |  Švýcarsko |
| Výsledek | 2–0 |
| Finále Billie Jean King Cupu | |
< 2019 2022 > | |
Finále Billie Jean King Cupu 2021 představovalo nejvyšší úroveň – elitní dvanáctičlennou skupinu, z níž vzešel celkový vítěz 58. ročníku ženské týmové soutěže v tenise. Dějištěm finále se původně měly stát kryté antukové dvorce v budapešťské Sportovní aréně Lászla Pappa.[1] Maďarská metropole se však pořadatelství v květnu 2021 vzdala kvůli pandemii covidu-19. V srpnu 2021 získala pořadatelství finále Praha.
Finálový turnaj se odehrával od 1. do 6. listopadu 2021 v pražské O2 areně na dvou dvorcích s tvrdým povrchem. K pořadatelství Mezinárodní tenisové federace se připojil Český tenisový svaz. Česká vláda na akci uvolnila 65 milionů korun. Televizní přenos byl zprostředkován do 175 států světa.[2][3] Dotace finále byla snížena z plánovaných 18 milionů[2] na 10,4 milionu dolarů.[4] Z celkové částky připadlo 6,8 milionu na odměny hráčkám a národní tenisové svazy si rozdělily 3,6 milionu dolarů.[4][5]
Los skupin se uskutečnil 11. února 2020 v budapešťském Muzeu krásných umění. Místo určené pro maďarské pořadatele přešlo na Kanadu, nejvýše postavený vítězný tým ze světové baráže hrané v dubnu 2021.[3] Finále plánované do Budapešti na duben 2020 bylo v důsledku koronavirové pandemie nejdříve o rok odloženo, ale ani v dubnovém termínu 2021 se neuskutečnilo.[6] Náhradou zvažované finále v Budapešti ve druhé polovině roku 2020 bylo nerealizovatelné pro smluvně vázanou vytíženost arény Lászla Pappa.[7][8] Původně měla tato hala hostit pouze finále 2020 a další dva ročníky měly být odehrány již v nově postavené aréně pro 20 tisíc diváků.[9][10]
Poprvé v historii Billie Jean King Cupu byl hrán finálový turnaj v tomto formátu, když nahradil dvě světové skupiny. Osm týmů do něj postoupilo z kvalifikačního kola probíhajícího v únoru 2020. O zbylá čtyři místa se podělili finalisté Fed Cupu 2019, výběr startující na divokou kartu a hostitelské místo přešlo z Maďarska na Kanadu, když Česko jako nový pořadatel již obdržel divokou kartu.[11] Formát čtyř základních bloků měla Světová skupina v roce 2000, z nichž vítězové postoupili do vyřazovací fáze v Las Vegas. V sezóně 2001 pak byla Světová skupina hrána v podobě dvou základních bloků v Madridu a následného finále.[5]
Obhájcem titulu byl trojnásobný šampion soutěže Francie,[12][1] která po prohrách s Kanadou a Ruskem obsadila poslední místo v základní skupině.
Vítězem se stalo Rusko hrající pod neutrálním statusem Ruské tenisové federace. Ve finálovém utkání porazilo Švýcarsko 2–0 na zápasy. Závěrečná čtyřhra se za rozhodnutého stavu neuskutečnila. Rusky získaly pátý titul, když navázaly na triumfy z let 2004, 2005, 2007 a 2008. Švýcarky postupem do finále vyrovnaly své maximum z roku 1998.[4] Po prosincovém triumfu Ruské tenisové federace v Davis Cupu 2021 se Rusko stalo čtvrtou zemí v historii, která ovládla obě týmové soutěže v jediném kalendářním roce. Navázalo tak na Spojené státy, Austrálii a Česko.[13]
Účastníci
Finále se účastnilo dvanáct týmů:
- 2 finalisté 2019 (Austrálie, Francie)
- 1 tým na divokou kartu (Kanada namísto Česka)[14][11]
- 1 tým pořadatelského státu (Česko namísto Maďarska)[11]
- 8 vítězů kvalifikačního kola hraného v únoru 2020
| Účastníci | |||||
|---|---|---|---|---|---|
 Austrálie
|
 Belgie
|
 Bělorusko
|
 Česko
|
 Francie
|
 Kanada
|
 Německo
|
RTF
|
 Slovensko
|
 Spojené státy
|
 Španělsko
|
Švýcarsko
|
Ruská účast
Ruské tenistky hrály v Praze po vyloučení Ruska z velkých sportovních akcí v důsledku aféry státem řízeného dopingu pod neutrálním statusem, oficiálně pod hlavičkou Ruské tenisové federace bez užití ruské vlajky, hymny a názvu Ruská federace. Původně čtyřletý zákaz vydala Světová antidopingová agentura. Po odvolání Ruska zkrátila Mezinárodní sportovní arbitráž tento zákaz v prosinci 2020 na dva roky.[15][16][3]
Soupisky týmů
Kapitáni mohli do výběru nominovat až pět hráček. Ve startovním poli bylo osm předchozích vítězek soutěže – Cornetová, Garciaová, Ferrová, Stephensová, Vandewegheová, Krejčíková, Siniaková a Hradecká, která jako jediná triumfovala vícekrát. Kerberová, Stephensová a Krejčíková získaly grandslamové tituly ve dvouhře. Úřadující světová deblová jednička Mertensová, dále Vandewegheová, Garciaová, Hradecká a Krejčíková se Siniakovou vyhrály ve své kariéře grandslamové turnaje ve čtyřhře. Osm tenistek si odvezlo medaili z olympijských her – Bencicová, Golubicová, Kerberová, Pavljučenkovová, Vondroušová, Hradecká a Krejčíková se Siniakovou.[11]
Formát
Zápasy
Mezistátní zápasy probíhaly v jediném dni, v podobě dvou dvouher a závěrečné čtyřhry. Utkání byla hrána na dvě vítězné sady.[18] Sety ve dvouhře mohl ukončit tiebreak do 7 bodů. Ve čtyřhře nebyly hrány výhody a případná třetí sada měla charakter 10bodového superitiebreaku.[19] Kapitán podával nominaci nejpozději hodinu před zahájením mezistátního zápasu. První dvouhru hrály nominované dvojky, druhý singl pak jedničky.[11]
Skupiny
V první fázi finále byly týmy rozděleny do čtyř tříčlenných skupin, v nichž hrál každý s každým. Rozlosování ze tří výkonnostních košů se uskutečnilo 11. února 2020 v budapešťském Muzeu krásných umění.[1] Vítězové skupin postoupili do semifinále. Od této druhé fáze soutěž probíhala vyřazovacím systémem. Finalisté si zajistili přímý postup do finálového turnaje 2022. Na družstva z 3.–12. místa čekalo kvalifikační kolo 2022.[18]
| Harmonogram | ||||
|---|---|---|---|---|
| Datum | den | fáze | týmů | informace |
| 1.–4. listopadu 2021 | pondělí–čtvrtek | základní skupiny | 12 | 4 skupiny po 3 týmech |
| 5. listopadu 2021 | pátek | semifinále | 4 | 4 vítězově skupin |
| 6. listopadu 2021 | sobota | finále | 2 | 2 vítězově semifinále |
| Výsledek | ||||
| Umístění | účast | |||
| 1.–2. místo | účast ve finále 2022 | |||
| 3.–12. místo | účast v kvalifikačním kole 2022 | |||
Skupinová fáze
| postup do vyřazovací fáze |
| Skupina | 1. místo | 2. místo | 3. místo | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| tým | MZ | U | S | tým | MZ | U | S | tým | MZ | U | S | |
| A | RTF |
2–0 | 2–1 | 11–4 | Kanada |
1–1 | 2–4 | 5–9 | Francie |
0–2 | 2–4 | 6–9 |
| B | Austrálie |
2–0 | 4–2 | 8–7 | Belgie |
1–1 | 3–3 | 8–7 | Bělorusko |
0–2 | 2–4 | 6–8 |
| C | Spojené státy |
1–1 | 3–3 | 7–6 | Slovensko |
1–1 | 3–3 | 8–8 | Španělsko |
1–1 | 3–3 | 7–8 |
| D | Švýcarsko |
2–0 | 5–1 | 10–3 | Česko |
1–1 | 3–3 | 7–7 | Německo |
0–2 | 1–5 | 4–11 |