A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Nebeský | |
---|---|
Narození | 19. prosince 1953 (70 let) Roudnice nad Labem Československo |
Vzdělání | Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | divadelní režisér, pedagog |
Manžel(ka) | Lucie Trmíková |
Ocenění | Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla (2019) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Nebeský (* 19. prosince 1953 Roudnice nad Labem)[1] je český divadelní režisér a pedagog. Hra Ernsta Jandla Z cizoty, kterou uvedlo pražské Divadlo Na zábradlí v režii Jana Nebeského, získala v roce 2004 cenu Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku.[2]
Život a kariéra
Jan Nebeský vystudoval v letech 1977–1982 obor režie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze.[3] V roce 1983, po absolvování vojenské služby, byl angažován v hradeckém Divadle VÚ. Zde nastudoval Andrejevovu hru Ten, který dostává políčky, Shakespearovo Zkrocení zlé ženy a ve vlastní úpravě uvedl Goldoniho Sluhu dvou pánů.[4]
Od roku 1985 působí Nebeský v Praze. Stal se režisérem Divadla S. K. Neumanna, kde nastudoval například Goethovu Stellu v úpravě Jaroslava Vostrého nebo Ibsenovy Přízraky.[4] Po krátkém, ani ne sezónu trvajícím angažmá v Divadle E. F. Buriana přijal v roce 1989 angažmá v pražském Činoherním klubu, kde setrval až do roku 1994 a režíroval např. Ibsenova Johna Gabriela Borkmana, Eurípidova Oresta v úpravě Jaroslava Vostrého či hru Sama Shepparda Pravý západ.[3] V letech 1994–2002 byl režisérem Divadla Komedie, kde nastudoval např. Shakespearova Hamleta, hru Lenky Lagronové Terezka (za ztvárnění hlavní role získala Lucie Trmíková cenu Alfréda Radoka za ženský herecký výkon[5]), Tobiášovu Martu či Ibsenova Stavitela Solnesse.[3]
Od roku 2002, po rozpuštění souboru Divadla Komedie,[4] je Nebeský ve svobodném povolání a působí ve Studiu Hrdinů, v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí a v dalších pražských scénách (420PEOPLE, Studio DAMÚZA).[1] Od roku 2004 je pedagogem režie na Katedře činoherního divadla DAMU.[3]
Dílo
Divadelní inscenace
- Leonid Nikolajevič Andrejev: Ten, který dostává políčky (režie, Divadlo VÚ)
- William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy (režie, Divadlo VÚ)
- Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů (úprava, režie, Divadlo VÚ)
- Johann Wolfgang Goethe, úpr. J. Vostrý: Stella (režie, Divadlo S. K. Neumanna)
- Henrik Ibsen: Přízraky (režie, Divadlo S. K. Neumanna)
- August Strindberg: Věřitelé (režie, Divadlo E. F. Buriana)
- Henrik Ibsen: John Gabriel Borkman (režie, Činoherní klub)
- Eurípidés, úpr. J. Vostrý: Orestés (režie, Činoherní klub)
- Sam Sheppard: Pravý západ (režie, Činoherní klub)
- William Shakespeare: Hamlet (režie, Divadlo Komedie)
- Lenka Lagronová: Terezka (režie, Divadlo Komedie)
- Egon Tobiáš: Marta (režie, Divadlo Komedie)
- Henrik Ibsen: Stavitel Solness (režie, Divadlo Komedie)
- George Tabori: Kanibalové (režie, Divadlo Komedie a ústecké Činoherní studio, premiéry 5. a 10. 4. 2003)[6]
- Egon Tobiáš: Solingen (Rána z milosti) (režie, Divadlo Komedie, premiéra 27. 3. 2004)
- Ernst Jandl: Z cizoty (režie, Divadlo Na zábradlí, premiéra 16. 10. 2004)
- Sarah Kane: Crave (Toužení) (režie, A studio Rubín, premiéra 11. 11. 2004)
- Friedrich Schiller: Úklady a láska (úprava, režie, Stavovské divadlo, premiéra 13. 1. 2005)
- Lenka Lagronová: Miriam (režie, Divadlo Komedie, premiéra 24. 3. 2005)
- Henrik Ibsen: Divoká kachna (úprava, režie, Divadlo v Dlouhé, premiéra 13. 9. 2005)
- Wilhelm Hauff, Lucie Trmíková: Chladné srdce (výprava, režie, Pidivadlo, premiéra 15. 12. 2005)
- Lenka Lagronová: Etty Hillesum (režie, Divadlo Na zábradlí, premiéra 12. 3. 2006)
- Však nechte světla plát (Benefiční večer Jana Kačera) (režie, Divadlo Kolowrat, premiéra 12. 3. 2006)
- Elfriede Jelinek: Sportštyk (režie (též David Jařab a Dušan D. Pařízek), Divadlo Komedie, premiéra 25. 4. 2006)
- Egon Tobiáš: Vyšetřování pokračuje (režie, Divadlo Komedie, premiéra 7. 6. 2006)
- Brendan Behan: Rukojmí (režie, Pidivadlo, premiéra 16. 11. 2006)
- Ernst Jandl: Humanisti (režie, Divadlo Komedie, premiéra 22. 1. 2007, obnovená premiéra Studio Hrdinů, 5. 11. 2012)
- Miloš Orson Štědroň: Kabaret Ivan Blatný (režie, Divadlo Komedie, premiéra 15. 3. 2007)
- Bouda Bondy (režie (též Daniel Špinar, Viktorie Čermáková, Buchty a loutky), Bouda ND, premiéra 13. 6. 2007)
- Pavel Fajt, David Prachař, Jan Nebeský: Neúplný sen (režie, Studio Damúza, premiéra 28. 11. 2007)
- Molière: Don Juan (režie, Stavovské divadlo, premiéra 13. 3. 2008)
- Henrik Ibsen: Arnie má problém (Když my mrtví procitneme) (scéna, režie, Divadlo Na zábradlí, premiéra 23. 5. 2008)
- Ženské zbraně – Kolouchův sen (režie, Alfred ve dvoře, premiéra 29. 10. 2008)
- Jan Nebeský & kol.: Horníci (Muži tmy) (autor, režie, A studio Rubín, premiéra 30. 10. 2008)
- Per Olov Enquist: Blanche a Marie (režie, Divadlo Na zábradlí, premiéra 21. 2. 2009)[7]
- Lucie Trmíková a Miloš Orson Štědroň: Lamento / Z tance v prach a opět do tance (Den a noc Matky Terezy) (režie, Experimentální prostor NoD, premiéra 18. 1. 2010)[8]
- Egon Tobiáš: NoD Quijote (režie, Studio Damúza, premiéra 27. 10. 2010)[9][10]
- Jan Nebeský, Tomáš Matonoha, Josef Polášek, Daniel Čámský: Talk show „Špinavé prádlo“ (režie, A studio Rubín, premiéra 15. 12. 2010)[11]
- Jan Nebeský, Jan Horák & kol.: SY (autor, režie, MeetFactory, premiéra 13. 4. 2011)[12][13]
- William Shakespeare: Král Lear (úprava, scéna, režie, Národní divadlo, premiéra 10. 11. 2011)[14][15]
- Egon Tobiáš & kol.: Denně (Poníci slabosti) (režie, Divadlo Na zábradlí, premiéra 9. 3. 2012)[16][17][18]
- Miloš Orson Štědroň: Divadlo Gočár (režie, Divadlo Komedie, premiéra 14. 12. 2012, Divadlo Na zábradlí, premiéra 18. 10. 2013)[19]
- Henrik Ibsen: Eyolfek (scéna, režie, Divadlo v Dlouhé, premiéra 23. 2. 2013)[20][21][22]
- Lucie Trmíková, Jan Nebeský, David Prachař: Kabaret Shakespeare (autor, scéna, režie, Studio DAMÚZA, premiéra 24. 4. 2013)[23]
- Gert Hoffmann, Lucie Trmíková: Pomocník Walser (režie, Studio Hrdinů, premiéra 12. 11. 2013)[24]
- Molière: Tartuffe Impromptu! (výprava a režie, Stavovské divadlo, premiéra 28. 2. 2014)[25][26]
- Lucie Trmíková, David Prachař, Jan Nebeský & kol.: Peklo – Dantovské variace (autor, scéna, režie, 420PEOPLE, premiéra 30. 9. 2014)[27][28]
- Lucie Trmíková: Mlčky křičet (scéna, režie, Studio Hrdinů, premiéra 15. 12. 2014).[29][30][31]
- Wernisch : Komorní inscenace o velikánovi české literatury, Autoři: Ivan Wernisch, Jan Nebeský, Jana Slouková, hudba Aleš Březina, režie:Jan Nebeský. Národní divadlo.[32]
Filmografie
- Písař Bartleby (TV film, režie), 1994
- Alois Nebel (herec), 2011
- SM Kabaret: Krimikabaret (divadelní záznam, režie, 2014)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Profil Jana Nebeského na stránkách databáze i-divadlo.cz
- ↑ Ceny Alfréda Radoka za rok 2004. www.cenyradoka.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-02.
- ↑ a b c d e Profil Jana Nebeského na stránkách DAMU. www.damu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ a b c d Profil Jana Nebeského na stránkách Národního divadla
- ↑ Ceny Alfréda Radoka za rok 1997. www.cenyradoka.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-29.
- ↑ KOČIČKOVÁ, Kateřina. Do Komedie vtrhli Kanibalové . iDNES.cz, 2003-04-07 . Dostupné online.
- ↑ SCHMARC, Vít. Složitá a výstřední Blanche a Marie Na zábradlí . Český rozhlas, 2009-04-09 . Dostupné online.
- ↑ DOSPĚLOVÁ, Veronika. Divadelní Lamento Matky Terezy . Český rozhlas, 2010-05-17 . Dostupné online.
- ↑ PANTÁKOVÁ, Magdalena. Čirá radost z divadla pana NoDa Quijota . Kulturissimo.cz, 2012-04-18 . Dostupné online.
- ↑ JARÁ, Dana. Literární archetyp v alternativním klubu (2) . 2010-12-25 . Dostupné online.
- ↑ Talk show „Špinavé prádlo“ . i-divadlo.cz, 2011-01-28, . “Dostupné online
- ↑ HAŠKOVÁ, Anna. Představení SY – premiéra v MeetFactory online. Český rozhlas, 2011-04-13 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ BOHUTÍNSKÁ, Jana. Nebeský hraje divadlo i s výtvarníky online. Hospodářské noviny, 2011-04-19 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ DRTILOVÁ, Zuzana. Recenze: Král Lear v Národním je zahleděný do sebe online. iDNES.cz, 2011-11-18 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ MACHALICKÁ, Jana. Král Lear v Národním: šifra Jana Nebeského online. Lidovky.cz, 2011-11-17 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ VARYŠ, Vojtěch. Denně na Zábradlí je komedií roku online. Týden.cz, 2012-05-05 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ DOMBROVSKÁ, Lenka. Tak žluklý růže by za Grossmana letěly oknem online. Divadelní noviny, 2012-04-16 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ SEN. Na zábradlí se baví vraždami online. Česká televize, 2012-03-09 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ MACHALICKÁ, Jana. Kotě Kotě Kotě Kotěra. Divadlo Gočár je radost sledovat online. Lidovky.cz, 2012-12-25 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ VLČKOVÁ, Kateřina. Eyolfek v Divadle v Dlouhé je třeskutě současný online. kulturissimo.cz, 2013-03-05 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ SOPROVÁ, Jana. Ibsenův Eyolfek v Divadle v Dlouhé – recenze online. Český rozhlas, 2013-02-27 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ SEN. Ibsenův Eyolfek nově v Dlouhé online. Česká televize, 2013-02-23 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ SOPROVÁ, Jana. Shakespeare v pokřiveném zrcadle online. Divadelní noviny, 2016-05-29 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ KERBR, Jan. Potíže s literárním čtením online. Divadelní noviny, 2014-01-02 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ SOPROVÁ, Jana. Je to Tartuffe? Není to Tartuffe? Recenze nové inscenace Jana Nebeského v Národním divadle online. Český rozhlas, 2014-03-18 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ TILIU, Nina. Může jeden Dobrý Tartuffe změnit divadlo?. Aktuálně.cz online. Economia, 2014-04-04 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. Recenze: Znuděný David Prachař provede diváky velice povedeným Peklem online. iDNES.cz, 2014-10-03 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ VANGELI, Nina. Nebeský & Peklo & 420PEOPLE online. Divadelní noviny, 2014-10-30 cit. 2015-01-27. Dostupné online.
- ↑ FELTLOVÁ, Marina. Hra Mlčky křičet ožije na scéně pražského Studia Hrdinů online. Český rozhlas, 2014-12-15 cit. 2015-01-25. Dostupné online.
- ↑ FELTLOVÁ, Marina; KRATOCHVÍL, Karel. Trmíková jako francouzská filozofka v kabaretu Mlčky křičet online. Český rozhlas, 2014-12-15 cit. 2015-01-25. Dostupné online.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. Recenze: Rašilov stíhá transvestitu i kabaretiéra, který šťourá v mozku online. iDNES.cz, 2015-01-12 cit. 2015-01-25. Dostupné online.
- ↑ Wernisch : Komorní inscenace o velikánovi české literatury.. www.narodni-divadlo.cz online. Národní divadlo cit. 2024-06-05. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Nebeský
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ŠAVLÍKOVÁ, Kateřina. Jan Nebeský. Praha: Pražská scéna, 2007. 343 s. ISBN 978-80-86102-35-1.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk