A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/San_Andreas_Fault_Aerial_View.gif/220px-San_Andreas_Fault_Aerial_View.gif)
Zlom či dislokace je geologická porucha v litosférické desce, která může dosahovat od několika milimetrů až po tisíce kilometrů. Odborně je definován jako fraktura, podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí. Rychlost na zlomech je řádově několik desítek milimetrů za rok, ale existují různé výjimky na oba póly rychlosti. Na zlomové struktury jsou často vázána zemětřesení.
Základní označení pro jednotlivé kry ve zlomu se používá – nadložní kra (hanging wall) a podložní (footwall) kra. Na kontaktu zlomové plochy občas dochází ke vzniku tektonického zrcadla, či minerálních schodů. Současně často vzniká hornina zvaná mylonit, jedná se ale jen o genetický název horniny.
Rozlišují se dvě základní skupiny zlomů a to aktivní a pasivní. U aktivních zlomů pohyb na zlomové ploše stále probíhá. U pasivních se již pohyb zastavil. V tomto případě odpadá akumulace napětí a nebezpečí vzniku zemětřesení. Dalším základním kritériem pro dělení je směr pohybu desek vůči sobě. To vymezuje tři druhy zlomů, a to posun, pokles a násun.
Vznik zlomu
Zlomová zóna vzniká postupně, když začíná docházet k propojování malých poruch v horninovém prostředí vlivem několika faktorů, jako je orientované napětí polí, tlak fluid atd[1]. Malé trhliny se postupně začínají spojovat do větších celků, které se nazývají střižné fraktury. Tato tělesa se skládají z menších křehkých střižných fraktur zvaných Riedlovy střihy a anti-riedlovy střihy, které jsou i v pozdější fázi častým doprovodným jevem na rozhraní zlomové zóny.
Nově vznikající zlom se začíná formovat v místě, kde je akumulace střihů největší a s převažující orientací těchto struktur. Postupem času a akumulujícího se napětí začne docházet ke vzniku zlomové plochy, podle které se začne celý zlom posunovat. Při pohybu dochází ke kontaktu dvou částí desky, což má za následek vytvoření nerovné kontaktní plochy zvané asperita. Vytvoření zlomu má pak za následek, že dochází k uvolňování elastické deformační energie, jež byla akumulována podél zlomu.
Zlomy a zemětřesení
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Sanandreas.jpg/220px-Sanandreas.jpg)
Zlomy vznikají nejčastěji v oblastech, kde působí silná napětí, jež vedou k pohybům desek či jejich částí (vulkanická činnost, desková tektonika, lidská činnost atd.) Během těchto pohybů dochází k akumulaci energie, která je uvolňována v okolí zlomů. Během tohoto uvolnění, které probíhá skokově, dochází často ke vzniku zemětřesení, která jsou tím silnější, čím je delší vzniklé porušení zlomu, jelikož se naráz uvolní větší množství energie. Pokud je ale zlom příliš dlouhý, může vznikat větší množství hypocenter otřesů.
Klasifikace zlomů
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Fault_types.png)
Tři základní typy zlomů.
- Horizontální posuny (anglicky strike slip) – jsou pohyby, kdy se dvě kry zdánlivě pohybují vedle sebe podél zlomu. Takový zlom se označuje jako transformní zlom. Při teoretickém pohledu shora se dá pozorovat, která kra se pohybuje a kam. V případě, že se pohyb uskutečňuje proti směru hodinových ručiček (když pozorovatel stojí na jedné kře), jedná se o posun levostranný/sinistrální, pokud se pohybují po směru hodinových ručiček je to pohyb pravostranný/dextrální.
- kerný pokles (anglicky normal fault) – je proces, při kterém se kra nadložní přesouvá po ploše zlomu pod kru podložní
- kerný přesmyk (anglicky overthrust) – je proces, při kterém se kra nadložní přesouvá po ploše zlomu nad (přes) kru podložní
Dle práce E. M. Andersona[2], na zemském povrchu v podstatě neexistuje střižné napětí, ale pouze normálové napětí, u kterého jsou dvě hlavní napětí orientovány paralelně se zemským povrchem a třetí hlavní napětí je na ně kolmé a tedy vertikální.
Lokace zlomů
Zlomy mohou dosahovat velikostí až tisíců kilometrů, jako je tomu u transformních zlomů u středooceánského hřbetu v Atlantském oceánu. Tyto velké struktury jsou pak velmi snadno lokalizovatelné. V současnosti probíhá mapování menších zlomů, které mají svůj význam pro pochopení stavby a vývoje Země.
Větší zlomy je poměrně snadné pozorovat pomocí satelitů a vyhodnocovat je dle fotografií, ale menší zlomy jsou často objeveny jen náhodou během těžby surovin.
Známé zlomy ve světě
- San Andreas - nejznámější a nejsledovanější zlom na světě, který prochází městem San Francisco[3]
- Basin and Range - aktivní komplex zlomů v USA
- Severoanatolský zlom - aktivní zlom probíhající Tureckem
- Centrální nížina - oblast ve Skotsku ohraničená na severu hraničním zlomem Vysočiny a na jihu zlomem jižní Vysočiny
- Rýnský prolom - aktivní zlom v severozápadní Evropě
- Zlom Nodžima - aktivní zlom v Japonsku dlouhý 60 km
- Velký alpský zlom - aktivní zlom dlouhý přes 500 km na Novém Zélandu
Zlomy v Česku
Česká republika je zdánlivě tvořena pevnou deskou, která je poměrně stabilní, ale geologické průzkumy oblasti ukázaly, že je tvořena velkým počtem mikrodesek, jež jsou od sebe odděleny některými zlomovými strukturami. Bloková stavba Českého masívu je důsledkem zlomové tektoniky převážně kadomského, hercynského a alpínského cyklu. Zlomy, které jsou pak na území Česka, rozdělují masív, ale dle průzkumu nemusí být shodného stáří a prostorového dosahu[4]. Na území státu se nachází až několik desítek, či stovek poměrně významných zlomů.
- Hronovsko-poříčský zlom
- Kouřimský zlom
- Křídelský zlom
- Lužický zlom
- Litoměřický zlom
- Mariánskolázeňský zlom
- Moravské zlomové pásmo
- Moravsko-slezské zlomové pásmo
- Pražský zlom
- Soustava nectavských zlomů
- Středočeský hlubinný zlom
- Tachovský zlom
- Vírský zlom
- Západočeské zlomové pásmo
Významné zlomy na Slovensku
- Peripieninský lineament
- Zázrivská sigmoida
- Čertovická línia
- Lubenícko-margecianska línia
- Lamačský zlom
- Ludinský zlom
- Jastrabiansky zlom
- Stredoslovenský prelom
- Muránsky zlom
- Mýtňanský zlom
- Štítnický zlom
- Hornádsky zlom
- Trebišovský zlom
- Vihorlatský zlom[5]
Reference
- ↑ http://actamont.tuke.sk/pdf/1997/n1/10durove.pdf
- ↑ Anderson, E. M.: The Dynamics of Faulting and Dyke Formation with Applications to Britain. Edinburg, Oliver and Boyd, 1951, 206.
- ↑ Archivovaná kopie. www.cscasfyz.fzu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
- ↑ Archivovaná kopie. geotech.fce.vutbr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-08.
- ↑ Maheľ, M., 1986. Geologická stavba československých Karpát / Paleoalpínske jednotky 1. VEDA, Bratislava, 503 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zlom na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo zlom ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk