A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.
Charakteristiky
Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej s aféliem a perihéliem).
Jiné definice slunovratu:
- jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
- nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
- nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
- nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Slunce – střed Země – geografický (severní či jižní) pól největší
Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.
Slunovraty spolu s rovnodenností rozdělují rok na tzv. čtyři roční období, z nichž každé trvá přibližně 91 dní.[1]
Oslavy slunovratů
Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů [zdroj? a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.
Ve Finsku se v den letního slunovratu slaví od roku 1934 den vlajky.[2]
Popis slunovratů
Letní slunovrat
- na jižní polokouli je zimní slunovrat
- Nastává obvykle 20. či 21. června.
- Vzácně může být i 22. června (poslední výskyt roku 1975, příští výskyt 2203) nebo 19. června (příští výskyt 2487, naposledy roku 775, ale to bylo dle Juliánského kalendáře, v Gregoriánském tato skutečnost nenastala)
- Na rovníku Slunce vychází asi 24° severně (nalevo) od východu. Potom jde po severní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° severně (napravo) od západu.
- Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
- Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Ve dne přechází přes severní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
- Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
- Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
- Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
- Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
Zimní slunovrat
- na jižní polokouli je letní slunovrat
- Nastává obvykle 21. či 22. prosince.
- Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).[4]
- Na rovníku Slunce vychází asi 24° jižně (napravo) od východu. Potom jde po jižní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° jižně (nalevo) od západu.
- Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
- Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
- Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
- Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
- Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
- Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
Data slunovratů podle roku
Rok | Letní | Zimní |
---|---|---|
2010 | 21. června, 11:28 UT | 21. prosince, 23:38 UT |
2011 | 21. června, 17:16 UT | 22. prosince, 05:30 UT |
2012 | 20. června, 23:09 UT | 21. prosince, 11:12 UT |
2013 | 21. června, 05:04 UT | 21. prosince, 17:11 UT |
2014 | 21. června, 10:51 UT | 21. prosince, 23:03 UT |
2015 | 21. června, 16:38 UT | 22. prosince, 04:48 UT |
2016 | 20. června, 22:34 UT | 21. prosince, 10:44 UT |
2017 | 21. června, 04:24 UT | 21. prosince, 16:28 UT |
2018 | 21. června, 10:07 UT | 21. prosince, 22:23 UT |
2019 | 21. června, 15:54 UT | 22. prosince, 04:19 UT |
2020 | 20. června, 21:44 UT | 21. prosince, 10:02 UT |
2021 | 21. června, 03:32 UT | 21. prosince, 15:59 UT |
2022 | 21. června, 09:14 UT | 21. prosince, 21:48 UT |
2023 | 21. června, 14:58 UT | 22. prosince, 03:27 UT |
2024 | 20. června, 20:51 UT | 21. prosince, 09:20 UT |
2025 | 21. června, 02:42 UT | 21. prosince, 15:03 UT |
2026 | 21. června, 08:24 UT | 21. prosince, 20:50 UT |
2027 | 21. června, 14:11 UT | 22. prosince, 02:42 UT |
2028 | 20. června, 20:02 UT | 21. prosince, 08:20 UT |
2029 | 21. června, 01:48 UT | 21. prosince, 14:14 UT |
2030 | 21. června, 07:31 UT | 21. prosince, 20:09 UT |
Odkazy
Reference
- ↑ HEATH, Robin. Slunce, Měsíc a Země. 1. vyd. Praha: Dokořán s.r.o., 2015. 58 s. ISBN 978-80-7363-690-6. S. 8.
- ↑ http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=55 Zpravodaj Vexilolog č. 55, březen 2015
- ↑ a b https://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=66.5637&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT
- ↑ Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
- ↑ Earth's Seasons - Equinoxes, Solstices, Perihelion, and Aphelion. Astronomical Applications Department of the U.S. Naval Observatory . . Dostupné online.
- ↑ Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l. . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu slunovrat na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo slunovrat ve Wikislovníku
- Zimní slunovrat a staří Slované
- Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
- Převod času GMT/UTC do CET (ČR)
- Pražské slunovratové mystérium
- Neprotančený slunovrat : Dingir, 28. 12. 2020
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk