A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zdeněk Hrabica | |
---|---|
Zdeněk Hrabica (2013; foto: Cai ZhiYi) | |
Narození | 25. října 1936 Jihlava, Československo |
Úmrtí | 28. listopadu 2022 (ve věku 86 let) Praha, Česko |
Vzdělání | maturita na gymnáziu; Vysoká škola politická v Praze; Akademie společenských věd v Moskvě |
Alma mater | Vysoká škola politická v Praze; Akademie společenských věd v Moskvě |
Povolání | spisovatel literatury faktu, publicista, novinář, politický pracovník, šéfredaktor |
Ocenění |
|
Choť | Božena Hrabicová[2] |
Děti |
|
Životní krédo: „Semper vivens“ – „Vždy v pohybu“ | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdeněk Hrabica (25. října 1936 Jihlava[3] – 28. listopadu 2022 Praha[4]) byl český spisovatel literatury faktu, publicista, novinář, politický pracovník a šéfredaktor.[5][6]
Život
Mládí a studia
Zdeněk Hrabica se narodil 25. října 1936 v Jihlavě. Již jako školák od dětství byl aktivním dopisovatelem dětských a mládežnických novin a časopisů.[2][7] V Praze 9 ve dnes (rok 2022) již neexistujícím strojírenském podniku ČKD Stalingrad Praha se po druhé světové válce vyučil v oboru univerzální soustružník.[2][7] Středoškolská studia zakončená maturitou absolvoval na Nerudově gymnáziu v Praze na Malé Straně v Hellichově ulici a na gymnáziu v Přípotoční v Praze 10 – Vršovicích. Následoval mezinárodní, jeden rok trvající kurz na Vysoké škole VLKSM[p. 1] v Moskvě–Věšňakách. Další vysokoškolská studia absolvoval na Vysoké škole politické v Praze a na Akademii společenských věd v Moskvě, kde obhájil později aspiranturu na téma Kontinuita a diskontinuita ve společenském vývoji.[7]
Pracovní kariéra
ČSM
V polovině 50. let 20. století nastoupil k povinné prezenční vojenské sužbě u Strážního praporu Ministerstva národní obrany.[7] V té době měl možnost potkat se s vysokými vojenskými a politickými osobnostmi (Alexej Čepička; Bohumír Lomský; Ludvík Svoboda).[7] Po skončení „vojny“ působil (v průběhu 50. a 60. let 20. století) jako profesionální pracovník v Československém svazu mládeže (ČSM) v Moravských Budějovicích, Jihlavě a v Praze.[2][7] V letech 1966 až 1969 zastával funkci tajemníka ústředního výboru Československého svazu mládeže (ÚV ČSM).[2][7] Po schválení mládežnického dokumentu: Poučení z krizového vývoje – „Některých otázek vývoje dětského a mládežnického hnutí po XIII. sjezdu KSČ“ byl Zdeněk Hrabica označen za osobu nápomocnou silám pravicového oportunismu, byl stranicky potrestán a z vrcholné funkce v ÚV ČSM odvolán.
Publicistika
Po odchodu z ÚV ČSM pracoval jako redaktor (zástupce šéfredaktora)[2] deníku Mladá fronta[7] a následně působil v redakci obrazového týdeníku Svět v obrazech. V tomto periodiku zastával funkci šéfredaktora a to v letech 1983[2] až 1990.[7] Po roce 1990 působil krátce ve Vydavatelství a nakladatelství Novinář, jeden rok v časopisu Moderní kancelář, postupně jako redaktor časopisů s gastronomickou a sommelierskou orientací. Externě přispíval do několika jiných médií, zvláště s tematikou kultury a umění.[2][7]
Zdeněk Hrabica navštívil desítky zemí světa (v Evropě, Asii i Americe)[7] a jako dlouholetý novinář procestoval většinu republik Sovětského svazu. Pod vlivem změny kursu vnitřní politiky SSSR tzv. glasnosti, nastolené generálním tajemníkem KSSS Michailem Gorbačovem, psal o poměrech v sovětské společnosti velmi otevřeně a kriticky, což se projevilo hlavně v letech 1983–1990, kdy Zdeněk Hrabica zastával funkci šéfredaktora Světa v obrazech.[p. 2] Během své novinářské práce se setkal s mnoha významnými osobnostmi a z těchto setkání pak vzešly i jeho dvě knihy Jak jsem je potkal (postavy a figurky) a Jak jsem je poznal (co jiní nezažili). Vyšly v roce 2001. V memoárovém pojetí další kniha Tváře bez retuše (2014).[7]
Opil se s Jevtušenkem, doprovázel noční Prahou Nezvala s Erenburgem, hlídkoval před pracovnou Alexeje Čepičky, zpovídal pány i kmány ... Před nikým nepadl na zadek, ani před ministry a tajemníky, ani před řediteli zeměkoule, ani před koryfeji, kápy, náčelníky, papaláši, naboby a miliardáři, ani před tajnými agenty všech mocností. Načapal převlékače kabátů při činu, zaznamenával zločiny výprodejců československého rodinného stříbra ... A při tom všem se navíc náramně bavil, i když zábava někdy hraničila s děsem nad lidskou hamižností a bezpáteřností.Text z obálky jedné z jeho knih, O Zdeňku Hrabicovi a jeho filozofii přístupu k význačným osobnostem, [7]
Tvorba a další aktivity
Zdenek Hrabica byl také jedním z hlavních organizátorů hromadných akcí, pořádaných deníkem Mladá fronta (Vavřínova podkova, [p. 3] Bitva u Sudoměře a jiné) a početných čtenářských a malířských setkání organizovaných týdeníkem Svět v obrazech v Třeboni u rybníka Svět (Malujeme Svět; Cesta kolem Světa; Prkna, která znamenají Svět).
Spolu se svým synem Pavlem se sblížili v 80. letech 20. století s armádním generálem Karlem Klapálkem na pražském Jižním Městě. Kapitoly z těchto setkání uveřejňovali na pokračování – nejprve ve slovenském týdeníku Život, posléze v časopise Svět v obrazech. Začala i tvorba rukopisu knihy Pavel a Zdeněk Hrabicovi: Muž, který velel mužům. O vydání se zasloužilo nakladatelství Mladé fronty (1988). Všichni, kdo se na knize podíleli, pracovali ve velmi vyhrocené politické situaci. Přes pozitivní změny zůstával Karel Klapálek, hrdina od Zborova, Tobrúku a Dukly stále v povědomí existujícího režimu „buržoazním důstojníkem“. Ani další návrat autorů v nakladatelství Mladé fronty po roce 1989 k tématu Karel Klapálek v roce 2006 nebyl zcela bezproblémový.[7][p. 4]
Zdenek Hrabica se stal postupem času autorem a spoluautorem zhruba dvaceti knih převážně literatury faktu[2][7] a byl též autorem televizního seriálu režiséra Jiřího Adamce Lidé z Reportáže. Napsal stovky článků a reportáží v českém, slovenském, ruském, bulharském a polském tisku a zveřejnil desítky fotoreportáží z domova a ze zahraničí. Setkal se s mnoha světovými i domácími osobnostmi a zveřejnil o tom články: mimo jiné s indickou premiérkou Indírou Gándhiovou; s prezidentem Afghánistánu MUDr.Muhammadem Nadžíbuláhem; s kosmonautem Jurijem Gagarinem; s ruským písničkářem, hercem a básníkem Vladimírem Vysockým; s ruským básníkem, scenáristou a režisérem Jevgenijem Jevtušenkem a s dalšími.
V roce 2005 se objevilo na knižních pultech společné dílo Zdeňka a Pavla Hrabicových s názvem Vila pana prezidenta, které získalo v roce 2006 Cenu Unie českých spisovatelů a Daniela Strože.[7] K životnímu příběhu generála Karla Klapálka se ještě jednou Zdeněk Hrabica vrátil v roce 2006, když spolu se svým synem Pavlem napsali knihu Zapomenutý generál Karel Klapálek.[7] (A právě toto dílo bylo oceněno Medailí Generálního štábu Armády ČR.[7]) Osobnost generála Ludvíka Svobody důkladně faktograficky zpracoval Zdeněk Hrabica v třísetstránkové knize Pět válek Ludvíka Svobody.[7] Dílo vydalo nakladatelstvím Futura v roce 2013 čtenáře překvapilo nejen značnou šíří záběru, ale i nebývalým množstvím použitých pramenů.[7]
Rodina
Jeho manželka Božena Hrabicová pracovala jako úřednice.[2] Zdeněk Hrabica a Božena Hrabicová mají dva syny, prvorozeného Pavla Hrabicu (* 1961), který je novinářem, a Petra Hrabicu (* 1966), který je restaurátorem starožitného nábytku.[2]
Ocenění
- Medaile Evropského kruhu „Franz Kafka“, Praha za literaturu;[p. 5]
- literární cena Daniela Strože a Unie českých spisovatelů[1] (2006);
- držitel sošky antické bohyně Niké od akademického sochaře Ladislava Janoucha (jako součást Ceny Unie českých spisovatelů);
- čestná medaile náčelníka generálního štábu Armády České republiky armádního generála Pavla Štefky;
- čestná Cena Prahy 11 – Jižního Města za společensko-osvětovou činnost, spjatou se životem armádního generála Karla Klapálka;
- polský Odznak „Honoris gratia“ primátora města Krakova za literární a novinářskou česko-polskou spolupráci;
- medaile ministerstva zahraničí Ruské federace za tvůrčí podíl na knize Svjatoslava Jurjeviče Rybase „Mnichov: Benešovo proroctví“.[10]
Publikace
- HRABICA, Zdeněk a kolektiv. Svědectví z Kapitolu. 1. vydání Praha: nakladatelství Mladá fronta, 1979; 131 stran + 3 strany + 8 stran fotografických příloh; ABC marxismu-leninismu. Prameny; Svazek 32.
- ANDRIJANOV, Viktor Ivanovič a HRABICA, Zdeněk. Lidé z Reportáže. 1. vydání Praha: nakladatelství Mladá fronta, 1981; 181 stran; Boje; svazek 184. (Vyšlo též slovensky v roce 1981 v nakladatelství Smena; v ruštině v roce 1981 v nakladatelství Mladá garda a v roce 1981 rusky v Kyrgyzstánu)
- HRABICA, Zdeněk a HRABICA, Pavel. Muž, který velel mužům: životní příběh armádního generála Karla Klapálka. 1. vydání Praha: nakladatelství Mladá fronta, 1988. 197 stran; Archív / Řídí Petr Křivský; Svazek 56.
- HRABICA, Zdeněk. Pivo na talíři. 1. vydání Praha: nakladatelství Grada, 2000; 133 stran; ISBN 80-7169-854-7.
- NODL, Ladislav; Hrabica Zdeněk a kolektiv. Jak vám chutná, Excelence?; Vydání 1. Třebíč: vydavatelství Akcent; 2001; 219 stran; ISBN 80-7268-209-1.
- HRABICA, Zdeněk. Jak jsem je poznal: (co jiní nezažili): rozhovory, portréty, svědectví. Vydání 1. Třebíč: vydavatelství Akcent (Drahomír Rybníček), 2001; 229 stran; ISBN 80-7268-123-0.
- HRABICA, Zdeněk. Jak jsem je potkal: (postavy i figurky): rozhovory, portréty, svědectví. Vydání 1. Třebíč: vydavatelství Akcent (Drahomír Rybníček), 2001; 228 stran; ISBN 80-7268-135-4.
- FAFEK, Emil (fotografie), ŠUSTEROVÁ-FAFKOVÁ, Marie a HRABICA, Zdeněk (průvodní text). Emil Zátopek a sport objektivem Emila Fafka a jiných. Vydání 1. Třebíč: vydavatelství Akcent; 2001; 149 stran; ISBN 80-7268-140-0.
- EICHNER, Jiří a HRABICA, Zdeněk. Králičí hody: recepty z bílého králičího masa pro všední i sváteční den. Vydání 1. Praha: nakladatelství Mladá fronta; 2003; 123 stran + 8 stran barevných obrazových příloh; Kuchařky; svazek 1. ISBN 80-204-1012-0.
- HRABICA, Zdeněk a STRÁNSKÝ, Ladislav. Kuba neznámá a objevovaná: (co Kolumbus netušil?). Vydání 1. Třebíč: vydavatelství Akcent (Drahomír Rybníček); 2004; 138 stran + 39 stran barevných obrazových příloh; ISBN 80-7268-293-8.
- HORÁKOVÁ, Jana, KOLESA, Václav a HRABICA, Zdeněk. Josef Křístek – Šest let bez domova. Zlín: nakladatel Václav Kolesa, 2004; 84 stran; Portréty. ISBN 80-239-4319-7.
- HRABICA, Zdeněk a HRABICA, Pavel. Vila pana prezidenta: historie rodinného sídla Edvarda Beneše v letech 1929–2001. Vydání 1. Praha: nakladatelství Erika, 2005; 241 stran; ISBN 80-7190-674-3.
- HRABICA, Zdeněk a HRABICA, Pavel. Zapomenutý generál Karel Klapálek. Vydání 1. Praha: nakladatelství Mladá fronta, 2006; 334 stran + 52 stran obrazových příloh; ISBN 80-204-1408-8. (Navazuje na knihu „Muž, který velel mužům“; Mladá fronta; 1988)
- HRABICA, Zdeněk a SVĚRÁK, Vlastimil. Cívky nad turbínou: 150 let textilního průmyslu v Lukách nad Jihlavou. Luka nad Jihlavou: Arcade Color, 2009; 130 stran
- HRABICA, Zdeněk. Pět válek Ludvíka Svobody. 1. vydání Praha: nakladatelství Futura, 2013; 329 stran + 32 stran obrazových příloh; ISBN 978-80-86844-92-3.
- HRABICA, Zdeněk. Tváře bez retuše. Vydání 1. Litvínov: nakladatelství Dialog, 2014; 195 stran; ISBN 978-80-7382-164-7.
- CAI, Zhiyi a HRABICA, Zdeněk. Člověk: fotoportréty. Vydání první. Havlíčkův Brod: infoHB, s.r.o., 2018; 188 stran; ISBN 978-80-270-5087-1. (Soubor fotografických portrétů osobností České republiky od čínského fotografa Zhiyi Caie + stručné životopisné medailony a jejich životní kréda)
- MORA, Míla a HRABICA, Zdeněk. Pálivé Mexiko: indiánkou po moravsku. (Modřice): MOSTEX export-import s r.o. (Josef Stanislav), 2021; 127 stran; ISBN 978-80-270-8864-5.
- HRABICA, Zdeněk. Hrozen vína ze ZnoVína: průvodce vinařským Louvrem v Louckém klášteře ve Znojmě. 1. vydání. (Šatov): Znovín Znojmo, 2022; 144 stran; ISBN 978-80-11-00937-3.[p. 6]
Odkazy
Poznámky
- ↑ VLKSM je zkratka z ruštiny pro sousloví: Всесоюзный Ленинский Коммунистический Союз Молодёжи, v českém překladu: Všesvazový leninský komunistický svaz mládeže.
- ↑ Toto periodikum patřilo ve druhé polovině 80. let 20. století mezi československými oficiálními médii k nejvýraznějším šiřitelům hlavních zásad sovětských společenských a ekonomických reformních kroků – tzv. perestrojky.
- ↑ Vavřínová podkova byla sportovně recesistická akce pořádaná redakcí deníku Mladé fronty a Turf clubu Socialistického svazu mládeže (SSM) v rámci hnutí „Buď fit“. Místem konání byla dostihová dráha Velké pardubické a Dostihově závodiště ve Velké Chuchli, jednou pražská Troja. (Jednalo se o „steeple-chase lidí“, kteří trasu koňského dostihu absolvovali namísto koní.) Vavřínová podkova se uskutečnila ke konci března několikrát s roční periodou v 70. letech 20. století a poté upadla v zapomnění. Účastníci závodu byli rozděleni do kategorií: Hřebci, Valaši (muži narození na Valašsku) a Klisny. Ke zdolávání celkem 29 překážek mohli soutěžící používat žebřiny postavené přes proutěné překážky a také fošny, položené přes vodní příkopy. Účastníci běželi se zátěží pět kilogramů s výjimkou kuřáků a lidí starších třiceti let, kteří mohli nést zatížení jen čtyři kilogramy. Každý závodník startoval pod pseudonymem, jímž bylo nějaké koňské jméno. Recesisté mohli běžet s opravdovým koňským chomoutem či jinou rekvizitou (např. smrkovým polenem).[8][9]
- ↑ Na vydání publikace Muž, který velel mužům se spolupodíleli konkrétní osoby v antagonismu s jinými osobami – lektoři prof. Robert Kvaček a další. Pozitivní roli v konečné podpoře vydání díla sehrál i Gustáv Husák. Vážné problémy s publikováním knižních životopisů Karla Klapálka nebyly jenom v roce 1988, ale vyskytly se i při dalším vydání v roce 2006, přestože nakonec titul získal ocenění.
- ↑ Od roku 2005 uděloval Evropský kruh „Franz Kafka“ Praha medaili Franze Kafky za literaturu.
- ↑ Historie vzniku encyklopedické knihy „Hrozen vína ze ZnoVína“. Po roce 1990 spoluorganizoval Zdeněk Hrabica po dobu 30 let zájezdy několika stovek výtvarných umělců, básníků a novinářů do Znojemské vinařské podoblasti. Společně vytvořili v Louckém klášteře ve Znojmě unikátní galerii obrazů, soch a fotografií s vinařskou tematikou – „Galerii výtvarného umění - Vinařský Louvre“.
Reference
- ↑ a b Zdeněk Hrabica (* 1936) . web: Databáze knih cz . Narozen 25. 10. 1936 v Jihlavě. Redaktor, publicista, autor literatury faktu. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l HRABICA, Zdeněk; HRABICA, Pavel. Vila pana prezidenta – Historie rodinného sídla Edvarda Beneše v letech 1929-2001 – Autor: Hrabica, Zdeněk; Hrabica, Pavel . web: E-Antikvariát cz, 2005 . Životopis na obálce knihy. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-08.
- ↑ Hrabica, Zdeněk, 1936- . web: Bibliografie dějin Českých zemí . Dostupné online.
- ↑ Smutná zpráva: Zemřel novinář, fotograf, komentátor Zdeněk Hrabica. První zprávy . . Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Hrabica (* 25.10.1936 v Jihlavě): Redaktor, publicista, autor literatury faktu . web: Databáze autorit Národní knihovny ČR . Identifikační číslo: jk01042598. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Hrabica (* 25.10.1936 v Jihlavě): Redaktor,publicista, autor literatury faktu. . web: Slezské zemské muzeum; katalog knihovny . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t POŘÍZEK, Miroslav, Bc. Zdeněk Hrabica osmdesátníkem online. web: České národní listy, 2016 cit. 2022-05-12. Dostupné online.
- ↑ Vavřínová podkova online. web: PARPEDIE (PARdubická encykloPEDIE Klubu přátel Pardubicka) cit. 2022-05-12. Dostupné online.
- ↑ Vavřínová podkova online. web: Jarda Vála cit. 2022-05-12. Dostupné online.
- ↑ RYBAS, Svjatoslav Jur‘jevič. Mnichov: Benešovo proroctví: filmový scénář - určeno k přečtení online. web: Databáze NK ČR cit. 2022-05-12. Překlad Miloš Hodač. Vydání první. Praha: vydáno vlastním nákladem ve spolupráci se společností Rockwood and Partner s.r.o., 2018. 190 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-905274-3-0.. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Hrabica na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Hrabica
- Zdeněk Hrabica v informačním systému abART
- POŘÍZEK, Miroslav. Zdeněk Hrabica osmdesátníkem online. web: Parlamentní Listy cz, 2016-10-25 cit. 2022-05-13. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk