A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zacharias Hoffmann | |
---|---|
Rodné jméno | Zacharias Hoffmann |
Narození | počátek ledna 1678 Lobendava, Habsburská monarchie |
Úmrtí | počátek února 1754 (76 let) Lipová, Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | Lipová |
Bydliště | Lipová |
Národnost | Němec |
Povolání | stavitel, řezbář |
Období | baroko |
Nábož. vyznání | římskokatolické |
Choť | Dorotha Hoffmannová, Veronika Hoffmannová |
Děti | 9 |
Rodiče | Baltzer Hoffmann |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zacharias Hoffmann (počátek ledna 1678 Lobendava – počátek února 1754 Lipová)[1] byl český barokní stavitel a řezbář německé národnosti. V první polovině 18. století působil převážně v severních Čechách na panství Lipová. Jeho stavby se dochovaly především ve Šluknovském výběžku a v Horní Lužici.
Životopis
Zacharias Hoffmann se narodil na počátku roku 1678 v rodině statkáře Baltzera Hoffmanna z Lobendavy.[2] Kde získal vzdělání a zkušenosti, není známo; pravděpodobné je, že nejprve začínal jako zedník a polír v okolí svého rodiště či v Horní Lužici. Když se 10. října 1706 ženil s Dorothou Sallmonovou, dcerou zesnulého vrchnostenského rybáře, sídlil již v sousední Lipové. Se svou ženou přivedl na svět postupně osm dětí: Ludmilu Agnes (* 1712), Petera Paula (* 1714), Johanna Carla (* 1717), Dominika Johanna (* 1719), Julianu Theresii (* 1721), Zachariase Ignaze (* 1723), Marii Dorothu (* 1724) a Julianu (* 1730). Dva potomci se nedožili dospělosti: syn Zacharias Ignaz zemřel krátce po narození, dcera Juliana Theresia dva dny po svých šestých narozeninách.[1] Hoffmannova první žena Dorotha pravděpodobně předčasně zemřela. Se svou druhou ženou Veronikou měl v pokročilém věku syna Johanna Josepha Philipa (* 1744).[2]
Do Lipové přesídlil Hoffmann patrně nejen kvůli sňatku, ale hlavně z pracovních důvodů. V této době se stal stavitelem lipovské vrchnosti, hrabat Salm-Reifferscheidtů. Jeho rané samostatné stavby nejsou známé. V archivních pramenech se jeho jméno objevuje poprvé v roce 1708, kdy zhotovil plány pro brtnický kostel. Pro budoucí práci významným stavebním počinem byla stavba kostela svatého Václava ve Šluknově. Nový chrám vybudoval postupně v letech 1711–1722 podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1656–1723), významného barokního architekta. I když se oba muži nikdy nepotkali, Hoffmannova tvorba byla v následujících letech Fischerovým dílem silně ovlivněna a vedla k vytvoření specifického stylu.[3] Stavební činnost Zachariase Hoffmanna dosáhla vrcholu ve 20. a 30. letech 18. století za hraběte Leopolda Antonína Salm-Reifferscheidta (1699–1769), s kterým se přátelil. V této době byl zhotovitelem všech významných staveb lipovského panství. V druhé polovině 40. let 18. století byl patrný postupný útlum stavební činnosti, pravděpodobně v souvislosti s pokročilým věkem. Provedení dochovaných staveb svědčí o Hoffmannových vysokých stavitelských kvalitách.[1] Při zahájení stavebních prací na své poslední stavbě, kostele svatého Mikuláše v Mikulášovicích, se v roce 1750 dokonce smluvně zavázal, že v případě úmrtí dokončí práci jeho synové Peter Paul a Dominik.[4][1]
Zacharias Hoffmann zemřel náhle ve svém domě v Lipové ve věku 76 let a jednoho měsíce.[1] Pochován byl 5. února 1754 na hřbitově u kostela svatého Šimona a Judy, jeho hrob se však nedochoval.[2]
Stavby
Zacharias Hoffmann se větší či menší měrou podílel na mnoha, převážně sakrálních stavbách. Nedostatek písemných pramenů nedovoluje úvést kompletní seznam jeho staveb.
- kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Merbolticích: 1708–1709 výstavba kostela podle vlastních plánů; demolice 1975
- kostel svatého Martina a fara v Brtníkách: 1708 plány stavby, 1709–1716 výstavba kostela, 1717 dokončena věž; kostel zbořen 1975, fara vyhořela 2012
- kostel Navštívění Panny Marie v Lobendavě: 1709–1712 výstavba kostela
- kostel svatého Václava ve Šluknově: 1711–1722 výstavba kostela
- starý zámek, pivovar a sladovna v Lipové: 1712–1746 údržba a průběžné stavební úpravy; demolice v 70. letech 20. století
- Klášter Marienstern v Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow): 1716–1717 stavba refektáře a jídelny v jižním křídle kláštera, úpravy severních a západních fasád, 1729–1732 výstavba nového konventu podle cizích plánů
- fara v Lipové: 1717–1720 výstavba podle vlastních plánů; 1989 propad střechy a postupný zánik
- Anglický dům v Rumburku: 1720 výstavba; demolice 2013
- bývalý špitál v Lipové (pozdější klášter a domov důchodců): 1721–1722 výstavba[5]
- hostinec v místě pozdějšího Tomášova: 1723–1724 podle vlastních plánů
- Balzerova kaple v Mikulášovicích: 1724 výstavba podle vlastních plánů
- kostel svaté Barbory ve Valkeřicích: 1724–1728 výstavba kostela
- nerealizovaný návrh centrálního kostela nad léčivým pramenem ve Vilémově
- kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově: 1728–1731 výstavba kostela dle vlastních plánů
- podstávkový dům v Lipové: 1727 výstavba dle vlastních plánů, Hoffmann v domě bydlel
- kaple Panny Marie Sněžné na Sněžné: 1732–1734 výstavba původní kaple dle vlastních plánů
- kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde: 1735–1741 výstavba kostela
- kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích: 1736 podpis smlouvy, 1741–1742 výstavba podle vlastních plánů[6]
- zámek Lipová: 1737–1746 výstavba nového zámku podle plánu Girolama Costy
- kostel svatého Martina v Nebelschütz (Njebjelčicy): 1741–1743 výstavba kostela
- kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích: 1748 plány, 1750–1751 výstavba kostela[6]
Odkaz
Zacharias Hoffmann se stal nejvýraznějším barokním stavitelem Šluknovského výběžku.[3] Ve druhé dekádě 21. století stojí třináct staveb, které Hoffmann postavil nebo stavebně upravoval, z toho deset v Česku a tři v Německu. Další dvě stavby se nachází v silně zchátralém stavu a hrozí jejich zánik. Čtyři budovy zanikly v době komunistické totality a jedna na počátku 21. století. Všichni Hoffmannovi synové se věnovali zednickému řemeslu, povětšinou je prameny zmiňují jako zedníky nebo políry u staveb vedených jejich otcem. Nejstarší syn Peter Paul (1714–1768) stavěl od roku 1754 kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě. Dochoval se též jeho nerealizovaný návrh malé kaple v Brtníkách. Nejmladší syn Josef pravděpodobně navrhoval kapli svatého Jana Nepomuckého v Rumburku, postavenou v letech 1775–1777.[2]
Galerie
-
Fara v Brtníkách -
Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě -
Kostel svatého Václava ve Šluknově -
Starý zámek s pivovarem v Lipové -
Klášter Marienstern -
Anglický dům v Rumburku na mapě z roku 1790 -
Hostinec na Tomášově -
Balzerova kaple v Mikulášovicích -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově -
Podstávkový dům čp. 424 v Lipové -
Kostel Panny Marie Sněžné na Sněžné -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde -
Nový zámek v Lipové -
Kostel svatého Martina v Nebelschütz -
Kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f NAŇKOVÁ, Věra. Kostel ve Vilémově. In: SMÍŠKOVÁ, Helena. Z minulosti Děčínska a Českolipska III. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1977. S. 217–220.
- ↑ a b c d e VLČEK, Pavel, a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. S. 241.
- ↑ a b MANDAŽIEV, Petr. K počátkům tvorby Zachariase Hoffmanna z Lipové: několik poznámek ke vzniku architektury šluknovského kostela. In: Mandava: vlastivědné čtení z Varnsdorfu, Šluknovského výběžku a saského příhraničí. Ročenka kruhu přátel muzea Varnsdorf. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2010. S. 15–21.
- ↑ SPOLEK HISTORIE. Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích. Mikulášovické noviny. Červenec 2006, roč. 16, čís. 7, s. 4.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 266.
- ↑ a b KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. Kapitola Nový kostel, s. 50–54.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk