A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Závěrka fotoaparátu je zařízení umožňující vstup světla na film (nebo snímací prvek) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice).
U klasického fotoaparátu se používá závěrka mechanická centrální (ve formě rozevíracích clonek) nebo mechanická štěrbinová (provedením bývá plátěná nebo plechová). Hlavní rozdíl je však v umístění závěrky. Centrální se umísťuje co nejblíže optickému středu objektivu, štěrbinová co nejblíže expoziční ploše.
Historie
Jednu z prvních kamerových závěrek vynalezl v roce 1869 anglický vynálezce Eadweard Muybridge. Závěrku o rychlosti 1/1000 sekundy později vyvinul Němec Ottomar Anschütz.
- 1911 – 2. května M. E. Zetsche patentoval žaluziovou závěrku se svinovacími válečky.[1]
Centrální závěrka
Hlavní výhodou centrální závěrky je možnost volby libovolného času pro expozici s bleskem a absence zkreslení pohybem. Nevýhodou je naopak ztížená možnost výměny objektivu, pomalejší expoziční časy a také skutečnost, že centrální závěrku nelze vzhledem k jejímu umístění v objektivu použít v jednookých zrcadlovkách (kromě speciálních případů výměnných objektivů hlavně pro středoformátové profesionální fotoaparáty).
Typické použití centrální závěrky je v kompaktních fotoaparátech, dvouokých zrcadlovkách a velkoformátové fotoaparáty, kde je závěrka zabudována přímo do objektivu (zde pak není problém s výměnou, zakrytí expozičního pole je zde řešeno jinak, přímo na kazetě na film).
Štěrbinová závěrka
Štěrbinová závěrka se nachází za objektivem a skládá se ze dvou lamel. Na začátku expozice se jedna z nich otevře, na konci druhá lamela z protější strany otvor uzavře. Krátkých expozičních časů je dosahováno současným pohybem obou lamel, kdy se před filmem v podstatě jen posunuje štěrbina (na její velikosti pak záleží doba osvětlení každého kousku filmu).
Typické použití štěrbinové závěrky je v jednookých zrcadlovkách. Štěrbinové závěrky se dále dělí podle materiálu na plátěné a kovové lamelové, nebo podle způsobu časování na mechanické a elektronické.
U starších přístrojů se může vyskytovat závěrka pohybující se ve směru delší strany filmového políčka (např. sovětský aparát Zenit), u nových fotoaparátů jsou již závěrky s pohybem v kratším směru, což umožňuje dosáhnout ještě kratších expozičních časů.
Výhody a nevýhody
Výhodou štěrbinové závěrky je možnost dosažení výrazně kratších expozičních časů a jednoduchá aplikace výměnných objektivů. Nevýhodou je omezený rozsah použití blesku, který je omezen na expoziční časy, při nichž je ještě v nějakém okamžiku celá závěrka otevřena. Nejkratší takový čas se označuje jako X-sync a u většiny digitálních zrcadlovek se pohybuje mezi 1/200 a 1/500 sec. Toto omezení lze obejít u moderních blesků, schopných opakovanými záblesky postupně osvítit každou část filmu nebo senzoru.
Další vadou štěrbinové závěrky je možné pohybové zkreslení (při rychlém pohybu snímaného objektu může být tento v závislosti na vzájemné orientaci vůči pohybu závěrky zkrácen, prodloužen nebo zkosen).
Elektronická závěrka
U digitálních fotoaparátů se používá závěrka elektronická, data se načítají z trvale osvětleného snímače pouze po určitou dobu (neplatí pro většinu DSLR, tam je princip stejný jako u klasických fotoaparátů).
U filmových kamer se používá závěrka štěrbinová nebo hranolová (u speciálních vysokorychlostních kamer) nebo takzvaný sektor, fungující na otáčivém principu, který po určitou dobu světlo nechává projít na filmový materiál (nebo čip) a po zbylou dobu ho blokuje.
Galerie
-
Princip štěrbinové závěrky z boku
-
Zleva: dlouhý, střední a krátký čas
Reference
- ↑ ORBIS. Kalendář patentů. Československá FOTOGRAFIE. 5. 1960, roč. 1960, čís. 5, s. 76.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Závěrka na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo závěrka ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk