A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Záchyt neutronu je jaderná reakce, v níž se srazí atomové jádro s jedním nebo více neutrony, čímž vznikne těžší jádro.[1] Jelikož neutrony nemají elektrický náboj, tak se do jádra dostanou snadněji než kladně nabité protony, které jsou elektrickou silou od souhlasně nabitého jádra odpuzovány.[1]
Záchyt neutronu má důležitou roli při nukleosyntéze těžších prvků. Ve hvězdách k ní dochází dvěma způsoby: rychlým (r-procesem) a pomalým (s-procesem). Jádra s nukleonovým číslem větším než 56 se nemohou vytvořit klasickými jadernými reakcemi (například jadernou fúzí), ale mohou vzniknout záchytem neutronů.[1]
Záchyt při slabém neutronovém toku
Při slabém neutronovém toku, například v jaderném reaktoru, jádro zachytí jediný neutron. Příkladem může být přírodní zlato 197Au, které se ozářením neutrony přemění na izotop 198Au ve vysoce excitovaném stavu, jenž se rychle přemění na základní stav vyzářením gama fotonu, souhrnně 197Au + n → 198Au + γ,[pozn. 1] při tomto procesu se nukleonové číslo zvýší o 1. Jsou-li použity tepelné neutrony, jde o tepelný záchyt.
198Au se beta minus přeměnou změní na izotop rtuti 198Hg, zde se zvýší protonové číslo.
Záchyt při silném neutronovém toku
K r-procesu dochází ve hvězdách, pokud je hustota toku neutronů tak vysoká, že atomová jádra nemají mezi jednotlivými záchyty dostatek času na radioaktivní přeměnu. Dochází k velkému nárůstu nukleonového čísla, zatímco protonové číslo (a tedy i prvek, ke kterému jádro patří) se nemění. Takto vzniklá značně nestabilní jádra se pak sérií mnoha β− přeměn mění na stabilní či nestabilní jádra těžkých prvků.
Účinný průřez
Účinný (srážkový) průřez vyjadřuje míru pravděpodobnosti, že dojde k interakci mezi jádrem nalézajícím se v poli (v terči) o velikosti 1 m2 a kolmo dopadajícím neutronem, který toto plochu zasáhne, tj. pravděpodobnost jaderné reakce, zde tedy pravděpodobnost záchytu neutronu. Obvykle se udává v barnech (b).
Účinný průřez pro záchyt neutronů je často silně závislý na jejich energii, obecně je nepřímo úměrná rychlosti neutronu vzhledem k jádru. Nejčastěji se měří účinný průřez pro tepelné neutrony a rezonanční integrál, který odpovídá rozdělení absorpčních vrcholů na některých úrovních energie, které jsou specifické pro každý nuklid, často nad úrovní energie tepelných neutronů.
Význam v termochemii
Záchyt neutronů je důležitým způsobem tvorby izotopů chemických prvků. V důsledku toho byla zavedena standardní entalpie tvorby izotopů.
Použití
Ke zjištění chemického složení materiálů lze použít neutronovou aktivační analýzu. Přitom se využívá skutečnost, že různé prvky vydávají při absorpci neutronu různé záření. Tato metoda se používá například při výzkumu minerálů.
Absorbéry neutronů
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5c/Neutroncrosssectionboron.png/220px-Neutroncrosssectionboron.png)
Nejčastějšími absorbéry neutronů jsou 10B a 10B4C v řídících tyčích a kyselina boritá obsažená v chladicí vodě. Používají se také xenon, kadmium, hafnium, gadolinium, kobalt, samarium, titan, dysprosium, erbium, europium, molybden a ytterbium.[2], všechny se obvykle skládají ze směsi různých izotopů, z nichžt některé jsou dobrými pohlcovači neutronů.
Hafnium, jeden z posledních objevených stabilních prvků, je zajímavé tím, že i když je těžším prvkem, tak jeho elektronová konfigurace způsobuje, že je chemicky prakticky totožné se zirkoniem; tyto prvky se vždy vyskytují společně. Jejich jaderné vlastnosti se ovšem značně liší: hafnium absorbuje neutrony mnohem (asi 600krát) lépe než zirkonium a lze jej využít v řídících tyčích, zatímco zirkonium je pro neutrony téměř průhledné. Zirkonium se tak používá na výrobu vnitřních částí reaktoru jako je kovové obložení palivových tyčí, které obsahují také uran, plutonium nebo smíšené oxidy těchto prvků.
Vzájemné oddělení hafnia a zirtkonia je tedy velmi důležité. Lze jej provést pouze za použití moderních ionexů. Podobné se také používají při přepracování jaderného paliva, kdy je potřeba od sebe oddělit uran a plutonium, někdy i thorium.
Poznámky
- ↑ zkráceně 197Au(n,γ)198Au
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neutron capture na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c AHMAD, Ishfaq; HANS MES; JACQUES HEBERT. Progress of theoretical physics: Resonance in the Nucleus. Institute of Physics. Ottawa, Canada: University of Ottawa (Department of Physics), 1966, s. 556–600. Dostupné online.
- ↑ Prompt Gamma-ray Neutron Activation Analysis. International Atomic Energy Agency
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk