A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
William Joseph Slim, 1. vikomt Slim | |
---|---|
![]() Generál William Slim jako velitel 14. armády za druhé světové války v Indii | |
Narození | 6. srpna 1891 Bristol |
Úmrtí | 14. prosince 1970 (ve věku 79 let) Londýn |
Místo pohřbení | Kaple svatého Jiří |
Alma mater | King Edward's School, Birmingham St. Philip's School Command and Staff College |
Povolání | politik a důstojník |
Ocenění | Vojenský kříž Řád za vynikající službu rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří legionář Záslužné legie vrchní komandér Záslužné legie … více na Wikidatech |
Choť | Aileen (née Robertson), Viscountess Slim (od 1926)[1] |
Děti | John Slim, 2nd Viscount Slim[2] Una Mary Slim[2] |
Rodiče | John Slim[2] a Charlotte Tucker[2] |
Příbuzní | Mark William Rawdon Slim, 3rd Viscount Slim[2], Hugo John Robertson Slim[2] a Mary Ann Slim[2] (vnoučata) |
Funkce | Chief of the General Staff (United Kingdom) (1948–1952) Generální guvernér Austrálie (1953–1960) člen Sněmovny lordů |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William Joseph Slim, 1. vikomt Slim (William Joseph Slim, 1st Viscount Slim) (6. srpna 1891, Bristol, Anglie – 14. prosince 1970, Londýn, Anglie) byl britský maršál, úspěšný stratég za druhé světové války proti Japoncům. V armádě sloužil již za první světové války, později působil jako štábník důstojník a vojenský pedagog. Ve druhé světové válce byl velitelem převážně v Asii a zvítězil nad japonskou armádou v bitvě o Imphál, v roce 1948 dosáhl hodnosti polního maršála a v letech 1948–1952 byl náčelníkem britského generálního štábu. V letech 1953–1960 byl generálním guvernérem v Austrálii, poté byl s titulem vikomta povolán do Sněmovny lordů.
Životopis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/William_Slim%2C_1950.jpg/220px-William_Slim%2C_1950.jpg)
Pocházel z rodiny bristolského obchodníka Johna Slima, starší bratr Charles John Slim vystudoval medicínu. William Slim původně působil jako učitel a úředník, za první světové války vstoupil do armády a zúčastnil se bojů na Středním Východě. V letech 1916 a 1917 byl zraněn, po skončení války byl v hodnosti kapitána převelen do Indie. V Indii a později v Anglii působil jako vojenský pedagog, mezitím jako spisovatel publikoval romány, povídky a básně. Na počátku druhé světové války byl povýšen na brigádního generála (1939).
V roce 1940 se zúčastnil dobytí italských území v Africe, poté bojoval v Iráku a během spojenecké okupace Íránu navázal první kontakty s Rudou armádou (1942). Mezitím postupoval v hodnostech (generálmajor 1941, generálporučík 1942). V roce 1942 byl donucen k ústupu před Japonci, kteří pronikli do Barmy, během roku 1943 se mu ale podařilo dosáhnout barmských hranic a jako velitel 14. armády byl pověřen úkolem Barmu znovu dobýt. Budoval logistické základny zásobované letectvem a vycvičil své vojáky pro boj v džungli. V roce 1944 dosáhl vítězství v bitvě o Imphál, kde se mu podařilo odrazit pokus o japonskou invazi do Indie. Byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1945 jmenován generálem. V létě 1945 byl krátce vrchním velitelem spojeneckých vojsk v jihovýchodní Asii, k plánovanému dobytí Malajska ale již nedošlo vzhledem ke kapitulaci Japonska a ukončení druhé světové války.
Koncem roku 1945 se vrátil do Anglie, kde v letech 1946–1948 zastával post velitele vojenské školy Imperial Defence College, od roku 1947 byl zároveň pobočníkem Jiřího VI. V roce 1948 dosáhl hodnosti polního maršála a v letech 1948–1952 byl náčelníkem britského generálního štábu. V letech 1953–1960 byl generálním guvernérem v Austrálii, kde působil apoliticky a věnoval se ceremoniálním záležitostem. V Austrálii měl značnou oblibu mimo jiné díky tomu, že s australskými vojáky bojoval již v první světové válce. Ještě před odchodem z Austrálie získal Podvazkový řád (1959), po návratu do Anglie byl povýšen na vikomta a stal se členem Sněmovny lordů (1960). V letech 1963–1970 zastával čestný post guvernéra Windsoru. V soukromí sepsal své Paměti. Zemřel v Londýně v prosinci 1970 ve věku 79 a byl mu uspořádán státní pohřed ve Westminsterském opatství.
Během kariéry získal řadu britských i zahraničních vyznamenání, byl nositelem velkokříže Řádu britského impéria (1946), Řádu lázně (1950), Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1952) a Viktoriina řádu (1954). V roce 1990 mu byla odhalena socha před budovou ministerstva obrany.
S manželkou Aileen Robertson měl dvě děti, dědicem titulu byl syn John Douglas Slim, 2. vikomt Slim (1927–2019), který v mládí sloužil v armádě a později se angažoval ve vedení několika společností.
Vyznamenání
rytíř Podvazkového řádu – 24. dubna 1959[3]
rytíř velkokříže Řádu lázně – 2. ledna 1950[4]
rytíř-komandér Řádu lázně – 28. září 1944
společník Řádu lázně – 1. ledna 1944[5]
rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří – 10. prosince 1952[6]
rytíř velkokříže Královského řádu Viktoriina – 16. února 1954[7]
rytíř velkokříže Řádu britského impéria – 1. ledna 1946[8]
komandér Řádu britského impéria – 28. října 1942[9]
Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského – 2. ledna 1953
společník Řádu za vynikající službu – 14. ledna 1943[10]
Vojenský kříž – 7. února 1918[11]
vrchní velitel Legion of Merit – USA[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ The London Gazette. 24. dubna 1959, čís. 41691, s. 2687. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 30. prosince 1949, čís. 38797, s. 2. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 31. prosince 1943, čís. 36309, s. 4. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 12. prosince 1952, čís. 39716, s. 6544. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 27. dubna 1954, čís. 40159, s. 2500. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 28. prosince 1945, čís. 37407, s. 17. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 27. října 1942, čís. 35763, s. 4687. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 12. ledna 1943, čís. 35862, s. 321. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 5. února 1918, čís. 30514, s. 1800. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 21. července 1950, čís. 38973, s. 3741. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Slim na Wikimedia Commons
- William Slim na Australian Dictionary of Biography
- Maršál William Slim na webu o druhé světové válce
- 1. vikomt Slim na webu thepeerage
- Rodokmen rodu Slimů Archivováno 14. 9. 2019 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk