A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Volby prezidenta Francie 2012 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stát | Francie | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh voleb | prezidentské | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Volební termín | 5. a 6. května 2012 (2. kolo) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí volby | 2007 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Následující volby | 2017 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Volby prezidenta Francie 2012 (francouzsky L'élection présidentielle française de 2012) se uskutečnily ve dvoukolové formě. Výsledkem bylo zvolení nejvyššího ústavního činitele Francie – prezidenta republiky, na pětileté funkční období 2012–2017.
Z prvního kola, které proběhlo 22. dubna 2012, v některých zámořských departementech a teritoriích pro časový posun již 21. dubna, postoupili do druhé fáze dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Úvodní kolo vyhrál levicový kandidát François Hollande a za ním se umístil úřadující prezident Nicolas Sarkozy. Druhé kolo pak proběhlo 6. května téhož roku, respektive v některých regionech již 5. května.
Vítězem se stal socialista François Hollande se ziskem 18 000 668 platných hlasů, což představovalo podíl 51,64 %[1] a byl zvolen 24. francouzským prezidentem.[2] Úřadu se ujal složením slibu 15. května. Nicolas Sarkozy se stal po Valérym Giscardu d'Estaingovi druhým prezidentem v historii páté republiky, jenž neobhájil svůj mandát a vůbec prvním úřadujícím, který nevyhrál první kolo. Po sedmnácti letech pravicových hlav státu tak Elysejský palác připadl levici.[3]
Primární volby
Parti socialiste
rovnost |
Primární volby v Socialistické straně (Parti socialiste) byly prvními otevřenými primárkami (primaires citoyennes), které společně uspořádali Socialisté a členové Radikální strany levice (Parti radical de gauche)[4][5] s cílem výběru prezidentského kandidáta. Voliči museli učinit dar v minimální výši jednoho eura a podepsat slib k příklonu hodnot levice.[6][7] Nominace mohly být podávány do 13. července 2011. Následně se v prvním kole utkalo šest kandidátů, a to 9. října, kdy žádný z nich nepřekročil hranici 50 %. Dva nejúspěšní pretendenti na zisk nominace tak podstoupili druhé kolo 16. října. V něm zvítězil François Hollande, jenž porazil předsedkyni strany a starostku Lille Martine Aubryovou.[8]
Původním stranickým favoritem na prezidentský úřad byl generální ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, který ovšem po sexuálním skandálu z boje odstoupil.[9] 14. května 2011 byl v New Yorku zatčen v souvislosti s obviněním ze sexuálního obtěžování pokojské Nafissaty Diallové v hotelu.[10] Na funkci ředitele MMF rezignoval 18. května.[11] Na konci dubna 2012 pak aféru označil za uměle vytvořenou jeho politickými nepřáteli z okruhu Nicolase Sarkozyho.[12]
Europe Écologie – Les Verts
Evropa Ekologie – Zelení (Europe Écologie – Les Verts) uspořádala také primární volby. Volit ze čtyř kandidátů mohli všichni členové strany a příslušníci Nezávislého ekologického hnutí. První kolo proběhlo 29. června 2011. Členka strany Eva Jolyová obdržela 49,75 % platných hlasů a spolu s nezávislým environmentálním aktivistou Nicolasem Hulotem, jehož zisk činil 40,22 %, postoupili do druhé fáze. Zbývající nominanti Henri Stoll a Stéphane Lhomme si připsali 5,02 %, respektive druhý 4,44 % hlasů. Druhé kolo se konalo 12. července a vítězně z něj vyšla Jolyová poté, co jí voliči odevzdali 13 223 hlasů (58,16 %), zatímco Hulotovi 9 399 hlasů.[13]
První kolo
Pro zisk kandidatury na úřad prezidenta musel uchazeč získat alespoň 500 podpisů zvolených zastupitelů státu z celkového počtu více než 47 000 francouzských zástupců lidu. Do této skupiny se řadili zastupitelé místní a regionální samosprávy, poslanci, senátoři a europoslanci.[14] Do prezidentských voleb se kvalifikovalo deset kandidátů:[15]
Galerie kandidátů
-
François Hollande
Socialistická strana
předseda generální rady Corrèze, bývalý předseda strany, poslanec a europoslanec -
Nicolas Sarkozy
Unie pro lidové hnutí
prezident republiky oznámil 15. února 2012, že bude usilovat o druhý mandát v úřadu.[16] -
Marine Le Penová
Národní fronta
předsedkyně strany a europoslankyně získala nominaci 16. května 2011.[17][18][19]
Druhé kolo
Do druhého kola postoupil z prvního místa socialista Hollande následován úřadujícím pravicovým prezidentem Sarkozym. Ten žádal o tři televizní debaty,[25] které Hollande odmítl, a proto se uskutečnila jediná plánovaná ve středu 2. května.[26] Vysílaly ji stanice TF1 a France 2. V rolích moderátorů se představili Laurence Ferrariová a David Pujadas. Během debaty došlo k několika vzájemným střetům. Levicový kandidát obvinil soupeře z rozdělování Francouzů a prohlásil, že by byl prezidentem zachovávajícím sociální spravedlnost, usilujícím o hospodářskou obnovu a jednotu národa. Sarkozy napadl naopak protikandidáta v otázce exekutivní praxe, když řekl, že Hollandovým nedostatkem je chybějící zkušenost s vedením vlády, což jej diskvalifikuje pro řízení páté největší světové ekonomiky v době krize.[27]
Od zisku prezidentské nominace v říjnu 2011 Hollande dlouhodobě vedl předvolební průzkumy. Přesto na konci března 2012 průzkumy vykázaly těsné vedení Nicolase Sarkozyho.[28]
V pořadí třetí po prvním kole Marine Le Penová nepodpořila ani jednoho z kandidátů, když vyjádřila touhu odevzdat prázdný lístek a vyzvala své voliče, aby se rozhodli podle vlastního uvážení.[29] Další neúspěšný uchazeč François Bayrou pak 3. května sdělil, že by volil Hollanda.[30] Pravicově orientovaná německá spolková kancléřka Angela Merkelová pronesla, že na Hollandovi neviděla nic „normálního“, navzdory jeho snahám se tak prezentovat, a podpořila kandidaturu Sarkozyho.[31] Oficiální část kampaně byla ukončena v pátek 4. května a druhé kolo proběhlo v neděli 6. května, respektive v zámořských regionech již 5. května.[32]
Belgická média a Agence France-Presse v podvečer 6. května 2012 oznámila, že vítězem voleb by se měl podle prvních oficiálních výsledků stát socialista François Hollande se ziskem 52,6 % hlasů.[2] Ve večerních hodinách byl zisk vítěze upřesněn na 51,67 % hlasů.[1]
Hollande učinil první povolební projev ve svém volebním obvodě, v městě Tulle, kde zastával sedm let úřad starosty.
„ | Chci být prezidentem všech Francouzů … Jste víc, než lidé, kteří chtějí změnu. Jste již hnutím, které se zvedá v celé Evropě a možná ve světě a které prosazuje naše hodnoty, naše aspirace a naše požadavky na změnu. | “ |
— François Hollande v povolebním projevu[33] |
Sarkozy následně oznámil, že přijímá porážku s plnou odpovědností a Unii pro lidové hnutí nepovede jako lídr do červnových parlamentních voleb.[3]
„ | Hovořil jsem s ním po telefonu a rád bych mu popřál mnoho štěstí při plnění náročného úkolu. Z celého srdce si přeji, aby Francie zvládla úkoly, které má před sebou. Chtěl bych poděkovat všem Francouzům, že mne zvolili na předchozí období. Nikdy na to nezapomenu. | “ |
— Nicolas Sarkozy v povolebním projevu[33] |
Výsledkyeditovat | editovat zdroj
Kandidát | Politický subjekt | 1. kolo | 2. kolo | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasů | % | Hlasů | % | ||||
François Hollande | Socialistická strana | PS | 10 272 705 | 28,63 % | 18 000 668 | 51,64 % | |
Nicolas Sarkozy | Unie pro lidové hnutí | UMP | 9 753 629 | 27,18 % | 16 860 685 | 48,36 % | |
Marine Le Penová | Národní fronta | FN | 6 421 426 | 17,90 % | |||
Jean-Luc Mélenchon | Levicová fronta (Levicová strana) | FDG | 3 984 822 | 11,10 % | |||
François Bayrou | Demokratické hnutí | MoDem | 3 275 122 | 9,13 % | |||
Eva Jolyová | Evropa Ekologie – Zelení | EELV | 828 345 | 2,31 % | |||
Nicolas Dupont-Aignan | Vzhůru republiko! | DLR | 643 907 | 1,79 % | |||
Philippe Poutou | Nová antikapitalistická strana | NPA | 411 160 | 1,15 % | |||
Nathalie Arthaudová | Dělnický boj | LO | 202 548 | 0,56 % | |||
Jacques Cheminade | Solidarité et Progrès | SP | 89 545 | 0,25 % | |||
Celkem | 35 883 209 | 100 % | 34 861 353 | 100 % | |||
Platné hlasy | 35 883 209 | 98,08 % | 34 861 353 | 94,18 % | |||
Neplatné hlasy | 701 190 | 1,92 % | 2 154 956 | 5,82 % | |||
Volební účast | 36 584 399 | 79,48 % | 37 016 309 | 80,35 % | |||
Nehlasovalo | 9 444 143 | 20,52 % | 9 049 998 | 19,65 % | |||
Registrovaní voliči | 46 028 542 | 46 066 307 | |||||
Zdroj: seznam kandidátů • výsledky 1. kola • výsledky 2. kola |
Galerie výsledkůeditovat | editovat zdroj
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Referenceeditovat | editovat zdroj
V tomto článku byl použit překlad textu z článku French presidential election, 2012 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Election présidentielle 2012 : résultats du second tour online. Lemonde.fr cit. 2012-05-06. Dostupné online.
- ↑ a b Hollande je novým francouzským prezidentem, ukázaly první výsledky, Novinky.cz, 6.5.2012
- ↑ a b Hollande míří do Elysejského paláce, Sarkozy do dalších voleb nepůjde, Lidovky.cz, 6. května 2012
- ↑ Second tour des Primaires citoyennes, les résultats online. Parti-socialiste.fr cit. 2012-04-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-12-2011. (French)
- ↑ CHRISAFIS, Angelique. French Socialist party election overshadowed by love triangle. The Guardian. London: 13 September 2011. Dostupné online.
- ↑ Q&A: French Socialist presidential primaries. s.l.: BBC News, 16 October 2011. Dostupné online.
- ↑ One million voters turn out for French Socialist presidential primary. s.l.: France 24, 9 October 2011. Dostupné online.
- ↑ DIFFLEY, Angela. Hollande or Aubry will take on Sarkozy in presidentials. www.english.rfi.fr. Radio France Internationale, 10 October 2011. Dostupné online cit. 10 October 2011.
- ↑ The Soft Middle of François Hollande
- ↑ David Vopava, MFF je bez šéfa. Sexuální aféra Strausse-Kahna trápí i zadlužené Řecko, iHned.cz, 14. května 2011
- ↑ BOSCHAT, Nathalie; GAUTHIER-VILLARS, David; EL-GHOBASHY, Tamer. Strauss-Kahn Resigns From IMF. The Wall Street Journal. 19. května 2011. Dostupné online cit. 19. května 2011.
- ↑ Strauss-Kahn: Mé zatčení v New Yorku zosnovali mí političtí nepřátelé
- ↑ "Primaire écologiste : Eva Joly l'emporte par 58 % des voix", Le Monde, 12 July 2011
- ↑ DE LA BAUME, Maia. In a Political Ritual, Candidates Tour France in a Race for 500 Signatures. New York Times. 30 January 2012. Dostupné online cit. 3 February 2012.
- ↑ Décision du 19 mars 2012 arrêtant la liste des candidats à l’élection présidentielle Archivováno 17. 4. 2012 na Wayback Machine. - Conseil Constitutionnel
- ↑ How will shootings affect French election?. CNN. 22 March 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23.
- ↑ http://chuiko.com/world/4622-marine-le-pen-put-forward-a-candidate-for-president-of-france.html
- ↑ http://www.presidentielle2012.net/candidat/marine-le-pen[nedostupný zdroj
- ↑ marine Lepen envisage presenter en 2012 online. TF1 News cit. 2011-09-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008.
- ↑ S.C., « L’idée communiste a besoin d’un parti », L'Humanité, 10 September 2009.
- ↑ http://www.francetv.fr/2012/francois-bayrou-a-officialise-sa-candidature-2639
- ↑ News online. AlertNet cit. 2011-09-29. Dostupné online.
- ↑ "Nicolas Dupont-Aignan, candidate in 2012"- Le Figaro (21 November 2010)
- ↑ NPA : Philippe Poutou, un ouvrier pugnace pour succéder à Besancenot. www.npa2009.org online. cit. 2012-05-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ Hollande rejects Sarkozy challenge to hold three TV debates online. NTN24.com, 2012-04-22 cit. 2012-04-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-30.
- ↑ Sarkozy looks to TV debates to snatch election victory online. France 24 cit. 2012-04-26. Dostupné online.
- ↑ Sarkozy fails to land knockout punch in testy TV duel online. Europe Online Magazine cit. 2012-05-03. Dostupné online.
- ↑ http://www.lefigaro.fr/assets/pdf/120327-opinionway.pdf
- ↑ Gavin Hewitt. France election: Le Pen 'to cast blank vote' in run-off online. BBC, 2012-05-01 cit. 2012-05-06. Dostupné online.
- ↑ Surprise backing for Hollande from centrist Bayrou in presidential run-off with Sarkozy - France - RFI online. cit. 2012-05-06. Dostupné online.
- ↑ Andrew Simmons. France debate: verbal fusion and political divide | Al Jazeera Blogs online. Blogs.aljazeera.com, 2012-04-28 cit. 2012-05-06. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-07.
- ↑ Cajsa Wikstrom. French election campaigning closes - Europe online. Al Jazeera English, 2011-10-04 cit. 2012-05-06. Dostupné online.
- ↑ a b Socialista Hollande porazil Sarkozyho a bude příštím prezidentem Francie, iDNES.cz, 6.5.2012
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby prezidenta Francie 2012 na Wikimedia Commons
- Zpráva Francouzi zvolili Hollanda prezidentem ve Wikizprávách
- (audio) První kolo francouzských prezidentských voleb – moderuje Libor Dvořák, Studio STOP, Český rozhlas 6, 23.4.2012
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk