A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vojtěch Ignác Ullmann | |
---|---|
Narození | 23. dubna 1822 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. září 1897 (ve věku 75 let) Příbram Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | městský hřbitov v Příbrami |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni (1842–1847) České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | architekt a stavitel |
Významná díla | Kostel svatého Cyrila a Metoděje |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Ignác Ullmann nejčastěji jen Ignác Ullmann (23. dubna 1822 Praha[1][2] – 17. září 1897 Příbram)[3][4] byl český architekt období historismu.
Životopis
Ullmann byl synem pražského jehláře Jakuba Ullmanna a jeho manželky Magdalény.[5][6] Absolvoval pražskou polytechniku a studoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesorů Augusta von Siccardsburga a Eduarda van der Nülla. Po ukončení studií cestoval po Itálii a Německu. Od roku 1854 pracoval jako samostatný architekt v Praze.
Spolupracoval s architekty Antonínem Baumem, svým synovcem[6] Bedřichem Münzbergerem a Antonínem Viktorem Barvitiem. Se sestrou posledně jmenovaného, Terezií Barvitiovou (* 1826) se roku 1856 oženil. Do roku 1874 realizoval v Praze řadu staveb. Když ale neuspěl v architektonických soutěžích na výstavbu Národního divadla a Rudolfina,[7] odešel do ústraní na venkov, nejprve do Dubence, kde mu v letech 1879–1889 patřil tamní zámek,[8] a poté do Příbrami, kde v roce 1897 zemřel a je pohřben na zdejším hřbitově.[6]
Styl
Byl typickým představitelem historismu. Jeho rané dílo bylo eklektické, mísí se v něm užívání středověkých slohových prvků novorománských a novogotických, například v úpravě plánů kostela Cyrila a Metoděje v Praze 8 – Karlíně) nebo v úpravě fasád Lannova domu v Praze. V další fázi své tvorby po roce 1860 byl významně ovlivněn novorenesancí Gottfrieda Sempera a z něj vycházející vídeňskou novorenesanční školou, jejíž koncepci rozšířil o inspiraci benátskými, francouzskými a domácími renesančními formami. Společně s Josefem Zítkem patřil k prvním českým vyznavačům italské novorenesance, nazývané palladianismus podle inspirace vzorníky Andrey Palladia. K cenným příkladům této etapy Ullmannovy tvorby patří projekt Lannovy vily v Praze - Bubenči z roku 1868. Pro Vojtěcha Lannu mladšího pracoval opakovaně v Praze a v Kladně.
Dílo
- kostel svatého Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, dokončení stavby (1854–1862)
- palác Lažanských na Smetanově nábřeží v Praze I, (1866) dnes sídlo FAMU a kavárna Slavia
- Lannův dům na nároží Hybernské a Havlíčkovy ulice v Praze 1 (úprava staršího projektu)
- Bývalá Hypoteční banka čp. 365/II na nároží Národní třídy a Perlové ulice v Praze 1
- Česká spořitelna na Národní třídě v Praze 1 (dnes budova Akademie věd), 1858–1862 první Ullmannova novorenesanční budova
- Přestavba zámku Jirny (asi 1855)
- Budova Sokola pražského v Sokolské třídě na Novém Městě pražském (1863–1864)
- Španělská synagoga v Praze - Josefově (1867–1868)
- bývalá Vyšší dívčí škola v Praze ve Vodičkově ulici na Novém Městě (1867), Ullmann na této budově jako první v Praze použil sgrafita[9]
- Prozatímní divadlo v Praze (1862)
- Vila bankéře Lippmanna v Praze 6 - Bubenči (1869) – zbourána 1970
- Lannova vila v Praze 6 - Bubenči (1868–1872)
- Česká polytechnika na Karlově náměstí v Praze
- Letenský zámeček[10]
- Nádraží Františka Josefa, původní budova nynějšího hlavního nádraží v Praze (1871), pro nedostačující kapacitu roku 1905 zbořeno a nahrazenou stavbou od Josefa Fanty
- správní budova Buštěhradské dráhy, Politických vězňů čp. 1531/II., Praha (1871–1872)[11]
- Německý dům v Českých Budějovicích, nyní Dům kultury Slavie (1871–1872)[12]
- Schebkův palác, Politických vězňů čp. 936/7, Praha (1870–1873)[13]
- Vysoké pece v kladenských hutích a další průmyslové stavby v Kladně[7][14]
- Soutěžní návrh na budovu Rudolfina (neuspěl)
- Soutěžní návrh na budovu Národního muzea v Praze (1886–1889)
- Radnice v Příbrami, Tyršova 108/I (1888–1891)[15]
- Arcibiskupský konvikt, Příbram, Jiráskovy sady čp. 240/II (1892)[16]
Galerie
-
Palác Lažanských, fotografie Wilhelm Rupp, asi 1865
-
V popředí bývalá budova České spořitelny, za ní palác Lažanských, fotografie František Fridrich, 1865
-
Kostel svatého Cyrila a Metoděje, Praha 8 – Karlín , fotografie František Fridrich, 1868
-
Vyšší dívčí škola, fotografie František Fridrich, asi 1870
Odkazy
Reference
- ↑ dle zápisu v matrice narozených se narodil 21. a 24. dubna byl pokřtěn
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Příbram
- ↑ Medailon Vojtěcha Ignáce Ullmanna ve slovníku architektů působících v Českých zemích. www.prostor-ad.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-27.
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Ullmann, Jakob *1764 s rodinou, otec Ignáce Ullmanna
- ↑ a b c ROČŇÁKOVÁ, Hana. Ignác Vojtěch Ullmann (1822-1897). Osobnosti Příbrami . 2014-06-11 . Dostupné online.
- ↑ a b Ullmann, Vojtěch Ignác, 1822-1897 . Středočeská vědecká knihovna v Kladně . Dostupné online.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Dubenec, s. 156–162.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 12–13. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ Letenské domy – Letenský zámeček. www.tenzor.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24.
- ↑ Vojtěch Ignác Ullmann na arch-pavouk.cz Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Encyklopedie Českých Budějovic : Dům kultury Slavie . . Dostupné online.
- ↑ NPÚ - Památkový katalog
- ↑ Vápenné pece Vojtěšské hutě. E15.cz . 2012-01-04 . Dostupné online.
- ↑ Budova radnice . Město Příbram . Dostupné online.
- ↑ VELFL, Josef. Budova konviktu . Město Příbram, rev. 2014-07-19 . Dostupné online.
Literatura
- VYBÍRAL, Jindřich. Ignác Vojtěch Ullmann (1822-1897). 1. vyd. Praha: Národní galerie v Praze, 1994. 23 s. ISBN 80-7035-069-5.
- Vybíral, Jindřich - Sekyrková, Milada: Dokumenty k dílu Ignáce Ullmanna. In: Umění, roč. 51, č. 4, 2003, s. 325-334.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Ignác Ullmann na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Ignác Ullmann
- Článek o Ullmannových stavbách na serveru Rozhlas.cz
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Ullmann, Ignaz *1822 s rodinou
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk