A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vojtěch Hlaváč | |
---|---|
Vojtěch Hlaváč (1887) | |
Narození | 23. března 1849 Ledeč nad Sázavou, Čechy Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. března 1911 (ve věku 61 let) Petrohrad Ruské impérium |
Místo pohřbení | Vyborgskoe Catholic cemetery |
Národnost | česká |
Povolání | varhaník, dirigent, hudební skladatel a vynálezce |
Ocenění | Řád sv. Anny 3. třídy Řád sv. Stanislava 3. třídy |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Hlaváč, Войтех Иванович Главач[1], také Hlavac nebo Hlawatsch (23. března 1849, Ledeč nad Sázavou[2] – 19. března 1911, Petrohrad[3][pozn. 1]) byl český varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku.
Život
Studoval na Varhanické škole v Praze u Františka Blažka a Josefa Krejčího. Ve studiu pokračoval na varhanické škole v Paříži. Krátce učil v Banátu v Oravici na jihu dnešního Rumunska a poté se stal sbormistrem německého pěveckého sdružení v nedalekém Vršaci (dnes na území Srbska). Byl povolán k vojenské službě do Vídně. Stal se plukovním kapelníkem, ale záhy zběhl do Ruska, kde získal v Petrohradě postavení varhaníka carské italské opery a soukromě vyučoval hudbu.
V roce 1882 odešel do Pavlovska, kde se stal dirigentem orchestru Uměleckého klubu. Po návratu do Petrohradu v roce 1888 založil univerzitní symfonický orchestr a sbor a studentský dechový orchestr. Do repertoáru zařazoval i díla českých skladatelů a zasloužil se tak o propagaci české hudby v Rusku.
Mezi ruskou šlechtou si získal si velkou oblibu a byl zván do šlechtických sídel jako koncertní mistr i jako pedagog. V roce 1893 působil jako hudební inspektor v ústavu prince z Oldenburku a v roce 1895 také v obdobném zařízení princezny z Oldenburku.
V letech 1890–1892 absolvoval studijní cestu po ruských školách a podílel se na vypracování osnovy státního hudebního školství. Na Všeruské výstavě v Nižním Novgorodě, která se konala v roce 1896, řídil sto koncertů. Od roku 1900 až do své smrti byl varhaníkem dvorního orchestru v Petrohradě. Byl jmenován carským dvorním sólistou a kapitánem orchestrů ruského námořnictva. Za svou činnost v Rusku byl mnohokrát vyznamenán vysokými řády.
Vynálezce
V roce 1880 navrhl zdokonalené koncertní harmonium, které mělo 31 rejstříků, rozsah rozšířený o jednu oktávu a další technická vylepšení. Nástroj postavila stuttgartská firma „Schiedmayer und Söhne“ a Hlaváč s ním podnikal koncertní turné po Německu, Itálii a Anglii. Později s tímto nástrojem vystupovala i jeho dcera, zpěvačka Zora Hlaváčová. V sezóně 1897–1898 jej představila i v Čechách.
Na své cestě po Itálii se seznámil s úpravou klavíru, která umožňovala libovolně prodlužovat tón opakovanými slabšími údery zvláštních malých kladívek. Vynalezl další technické zlepšení a takto upravený nástroj nazval Armonipiano. Pro tento nástroj komponoval některé své operní transkripce i Ferenc Liszt[5], jinak se však neujal.
S oběma nástroji se s velkým úspěchem zúčastnil světových výstav v Paříži (1889), Chicagu (1893) a Mezinárodní výstavy v Antverpách (1899), nejen jako vynálezce, ale i jako virtuóz na tyto nástroje.
Dílo
Klavírní skladby
- Mille Fleurs, op. 2 (1863)
- Křepelinka (1865)
- Srpske narodne pesne (klavír na čtyři ruce)
- Valčíky
- Koncertní etuda Es-dur
- Valse-Etude Des-dur
- Valse-Impromptu A-dur
- Gavotta
- Fantasie op. 29
Vokální skladby
- Romansy
- Dvojzpěvy
- Zabitý (mužský sbor) a další sbory
- Selskije chory (zpěvník pro školy)
Orchestrální skladby
- Chopinovská suita
- 4 rhapsodie z lidových písní srbských, maďarských a ruských
Neprovedena zůstala komická opera Oblava. Upravil řadu skladeb světových skladatelů pro své Armonipiano.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Траурный некролог в журнале «Нива», 1911 г.. upload.wikimedia.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Ledeč nad Sázavou (1827-1852) , sign.2523, ukn 5086, str.289. Dostupné online.
- ↑ HOVORKA, Fr. L. Vojtěch Ivanovič Hlaváč. S. 1. Národní listy . 1911-04-01. S. 1. Dostupné online.
- ↑ Úmrtí dvou Čechů na Rusi. S. 9. Venkov . 1911-03-25. S. 9. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.naxos.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), (Praha, 1963, SHV)
- Pazdírkův hudební slovník naučný I. Část věcná (Brno 1929, s. 16)
- Curt Sachs: Real-Lexikon der Musikinstrumente (Berlín 1913, s. 20).
- Antonín Modr: Hudební nástroje (Praha 1978, s. 267).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Hlaváč na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Hlaváč
- Vojtěch Hlaváč v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Technická historie klavíru (en)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk