A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vlajka Spojených států amerických je jeden ze státních symbolů Spojených států amerických.
Popis
Vlajka má třináct vodorovných pruhů (sedm červených a šest bílých) a modrý kanton (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách). Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj), jedná se již o 28. verzi vlajky Spojených států amerických (na první vlajce byl v jejím kantonu ještě britský Union Jack, později již různý počet hvězd). Vlajka je používána v poměru stran 10:19.[1]
Historie
První americká vlajka s třinácti pruhy (Grand Union Flag) z roku 1775 se stala národní vlajkou USA již roku 1776, tehdy to ale byla vlajka patřící Britské Východoindické společnosti (Britská Východoindická společnost). V jejím kantonu byl ještě britský Union Jack, který vyjadřoval skutečnost, že povstalci chtěli zůstat loajální k britskému králi. Dne 14. června 1777 rozhodl Kongres USA, že v kantonu budou hvězdy, které společně s pruhy budou symbolizovat počet členů federace. Ovšem po vstupu Vermontu a Kentucky do federace se zvýšil dne 1. května 1795 počet pruhů na patnáct. Hrozilo tak, že vlajka s velkým počtem pruhů bude zvláště na moři špatně rozlišitelná, a navíc byla výroba nových vlajek značně nákladná. Proto Kongres USA přijal roku 1818 zásadu, že počet pruhů se vrátí na třináct, zvyšovat se bude pouze počet hvězd v kantonu a to vždy na státní svátek 4. července (i když se vstup dalších států uskutečnil k jinému datu).
Podle legendy vyložil jednotlivé prvky vlajky sám George Washington tak, že hvězdy jsou sebrané z oblohy, červená barva z Anglie a bílé pruhy představují odloučení od mateřské země. První vlajku údajně ušila švadlena Betsy Rossová.
Současnou vlajku s padesáti hvězdami navrhl tehdy šestnáctiletý student Robert G. Heft z Ohia. Ten ji navrhl v rámci školní práce z dějepisu a vlajku poté dopravil do Washingtonu. Tehdejší americký prezident Dwight D. Eisenhower tuto vlajku vybral z tisíců stejných návrhů, Heft byl totiž jediný, který ji do Washingtonu dopravil osobně.[2]
Vlajka USA se vztyčuje ve všech amerických závislých územích spolu s vlajkou OSN a vlajkou toho daného závislého území.
Slib věrnosti
Slib věrnosti vlajce Spojených států amerických (anglicky: The Pledge of Allegiance to the flag of the United States of America) je přísahou loajality Američanů ke své zemi. Původní text napsal Francis Bellamy již v roce 1832.
Vývoj vlajek USA
Rozměry vlajky
- Výška vlajky: A = 1 (základ rozměrů)
- Délka vlajky: B = 1,9
- Výška kantonu: C = 7/13 ≈ 0,538 (sedm ze třinácti pruhů)
- Délka kantonu: D = 0,76 (40 % délky vlajky)
- E = F = C/10 ≈ 0,0538 (desetina výšky kantonu)
- G = H = D/12 ≈ 0,0633 (dvanáctina délky kantonu)
- Průměr hvězdy: K ≈ 0,0616 (80,104 % výšky pruhu)
- Výška pruhu: L = 1/13 ≈ 0,0769
Poměr stran 10:19 je určen pro státní (federální) vlajky (často označovány jako "G-spec", tj. pro vládní účely). Veřejnosti jsou k dispozici i (alternativní nebo přijatelné) varianty vlajky s poměrem stran 2:3, 3:5 nebo 5:8.
Prezidentská vlajka
-
Vlajka prezidenta USA
Poměr stran: 2:3
Podobné vlajky
Vlajka Spojených států amerických s hvězdami a pruhy byla také vzorem pro vlajky Chile, Kuby, Libérie, Malajsie, Portorika, Toga, Uruguaye, pro vlajky závislých území nebo pro historické vlajky.
-
Vlajka atolu Bikini
-
Vlajka Spojených států brazilských (15.–19. listopadu 1889)
-
Dočasná floridská vlajka (1861)
-
Salvadorská vlajka (1865)
Galerie
-
Způsob skládání vlajky USA
-
Vlajka USA na skafandru astronauta Neila Armstronga
-
Astronaut Buzz Aldrin na Měsíci
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flag of the United States na anglické Wikipedii.
Literatura
- BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie, 2004. 223 s. ISBN 80-7011-776-1.
- MUCHA, Ludvík. Vlajky a Znaky zemí světa. Praha: GKP, 1987 (3. vydání). 215 s.
Související články
- Státní znak Spojených států amerických
- Hymna Spojených států amerických
- Dějiny Spojených států amerických
- Vlajky Konfederovaných států amerických
- Slib věrnosti vlajce Spojených států amerických
- Seznam vlajek států Spojených států amerických
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlajka Spojených států amerických na Wikimedia Commons
- The flag of United States of America
- Flag Rules and Regulations
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk