A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vladimir Jankélévitch | |
---|---|
Narození | 31. srpna 1903 Bourges |
Úmrtí | 6. června 1985 (ve věku 81 let) 4. pařížský obvod |
Alma mater | École normale supérieure Univerzita Lille I lycée du Parc |
Povolání | filozof, muzikolog, vysokoškolský učitel a francouzský odbojář |
Zaměstnavatelé | Pařížská univerzita Toulouská univerzita Univerzita Lille I |
Choť | Lucienne Jankélévitch |
Rodiče | Samuel Jankélévitch |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimir Jankélévitch (31. srpna 1903 Bourges – 6. června 1985 Paříž) byl francouzský filosof a muzikolog, který před válkou působil v Praze a za války v odbojovém hnutí.
Život
Pocházel z rodiny židovských intelektuálů, kteří utekli z Oděsy před pogromem, jeho otec překládal do francouzštiny německé filosofy a Freuda. Po maturitě v Paříži začal roku 1922 studovat filosofii na École normale supérieure a 1923 se seznámil s H. Bergsonem, který ho trvale ovlivnil. 1924 promoval u E. Bréhiera prací o Plotinovi a v letech 1927–1933 učil na Francouzském institutu v Praze, kde se věnoval také hudbě a vydal knihy o Lisztovi a o Bergsonovi. 1933 obhájil v Paříži doktorskou práci o pozdním Schellingovi a od roku 1936 byl profesorem v Toulouse a v Lille. Po obsazení Francie roku 1940 se připojil k hnutí odporu, po osvobození v roce 1944 byl hudebním redaktorem, od roku 1947 profesorem v Lille a od roku 1951 profesorem morální filosofie na pařížské Sorbonně. V roce 1947 se oženil a roku 1951 se mu narodila dcera Sophie. 1954 uveřejnil „První filosofii“, jedno ze svých hlavních děl, od roku 1963 přednášel i na Svobodné univerzitě v Bruselu a roku 1979 odešel do důchodu.
Filosofie
„ | Filosofovat znamená stavět se ke světu, jako kdyby nic nebylo samozřejmé. | “ |
Jankélévitchovo myšlení bylo trvale ovlivněno G. Simmelem a zejména Bergsonovou „filosofií života“. V mladším věku se zabýval Plotinem, německým idealismem i ruskou mystikou. V mravních otázkách je blíže Schelerovi než Kantovi a jeho důraz na jedinečnou osobu a na zvláštnost každé situace není blízký existencialismu, nýbrž personalismu.
„ | Morálka má vždy to poslední slovo. | “ |
— Le paradoxe de la morale |
Jeho praktická filosofie je trvale poznamenána dlouholetou zkušeností života v podzemí a v odboji: po válce se zcela přestal věnovat německé filosofii i hudbě. Na rozdíl od existencialistů, kteří svobodu ztotožňovali s možností neomezené volby, chápe ji s Bergsonem jako angažování a jednání. Neděje se v rozvažování a v diskusi, nýbrž v odhodlaném a bezvýhradném rozhodnutí pro dobré, bez výmluv a filosofických pseudoproblémů. Jen prostota srdce a náklonnost je posledním kritériem dobrého jednání, protože všechny obecné myšlenkové modely neberou vážně skutečnou situaci. Upřímně jednající člověk tím dává najevo svoji svobodu a strhuje k ní i druhé.
„ | Tolerance je jen provizorní věc. Umožňuje těm, kdo se rádi nemají, aby se snášeli, dokud se nebudou moci mít rádi. | “ |
Psal o mnoha mravně významných skutečnostech, jako je angažování, nevinnost a zloba, lež, paradox a morálka, vážnost a odpuštění. Do diskuse o promlčení válečných zločinů vstoupil knížkou „Odpuštění“, kde vysvětluje, že holokaust byl projev téměř nadpřirozené, „čisté a ontologické zloby“. Nepronásledoval totiž Židy kvůli nějakému jednání, ale protože jim chtěl upírat lidství, což rozhodně není možné promlčet. „Právníci nemají právo odpouštět jménem mrtvých obětí“.
„ | Bůh nevstupuje do maličkostí. Ty nechává svému stvoření, aby poloviční svoboda člověka měla co dělat | “ |
— La mort |
Úběžníkem lidského života je smrt, o níž se ovšem podle Jankéléviče nedá říci téměř nic. Jenže právě „téměř nic“ (Presque-rien) je Jankélévičův pojem pro vzácné, nečekané a prchavé doteky s tím, co člověka i svět přesahuje. Také smrt nedává žádný smysl, a přece dává vážnost lidskému jednání a z ní plyne všechna dramatičnost lidského života i osudu.
Hudba
Jankélévitch vydal 11 knih o svých oblíbených hudebnících, mezi něž patřili Ferenc Liszt, Gabriel Fauré, Maurice Ravel a Claude Debussy. Hudba pro něho nemá jen estetický, ale i obecně filosofický význam, protože vyjadřuje to, co Jankélévitch nazývá „Téměř-nic“ a „Nevím-co“ (Je-ne-sais-quoi), a připomíná tak člověku jeho omezenost.
Hlavní díla
- Henri Bergson. Paris, 1931.
- L’Odyssée de la conscience dans la dernière philosophie de Schelling. Paris, 1933.
- Valeur et signification de la mauvaise conscience. Paris, 1933.
- L’Ironie. Paris, 1936.
- L’Alternative. Paris, 1938.
- Maurice Ravel. Paris, 1939.
- Le Nocturne. Lyon, 1942.
- Du Mensonge. Lyon, 1942.
- Le Mal. Cahiers du Collège philosophique. Paris, 1947.
- Traité des vertus. Paris, 1949.
- Philosophie première. Introduction à une philosophie du presque. Paris, 1954.
- L’Austérité et la vie morale. Paris, 1956.
- Le Je-ne-sais-quoi et le Presque-rien. Paris, 1957.
- Le Pur et l’Impur. Paris, 1960.
- La Musique et l’Ineffable. Paris, 1961.
- L’Aventure, l’Ennui et le Sérieux. Paris, 1963.
- La Mort. Paris, 1966.
- Le Pardon. Paris, 1967.
- La vie et la mort dans la musique de Debussy, Neuchâtel, 1968.
- Fauré et l’Inexprimable. De la musique au silence, Bd. 1. Paris, 1974.
- Debussy et le mystère de l’instant. De la musique au silence, Bd. 2., Paris, 1974.
- Liszt et la Rhapsodie: essai sur la virtuosité. De la musique au silence, Bd. 3, Paris, 1979.
- Le Paradoxe de la morale. Paris, 1981.
- Sources. Paris, 1984.
Posmrtná vydání
- La Musique et les Heures. Paris, 1988.
- Penser la Mort? Entretiens. Paris, 1994.
- Une vie en toutes lettres. Correspondance. Paris, 1995.
- Plotin, Ennéades I.3. Sur la dialectique. Paris, 1998.
- Philosophie morale. Paris, 1998.
- Cours de philosophie morale. Paris, 2005.
Česky
- Odpuštění. Praha: MF 1996
- Ravel. Bratislava: Opus 1990
Odkazy
Literatura
- Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Str. 198.
- Filosofický slovník Universum. Praha: Knižní klub 2009. Str. 165
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Jankélévitch na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Jankélévitch
- (francouzsky)
- Francouzské stránky s životopisem, bibloigrafií, texty a rozhovory.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk