Vitěšovice - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Vitěšovice
	Pohled na obec v roce 1924
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	vojenský újezd Boletice
Okres	Český Krumlov
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°51′36″ s. š., 14°8′54″ v. d.
	Vitěšovice
Další údaje
Zaniklé obce.cz	830
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitěšovice (německy Kriebaum) jsou zaniklá obec ve vojenském újezdu Boletice. Kromě Vitěšovic se skládala z osad Lomek (německy Haidl), Prakéř (německy Pragerstift; později česky Pražačka^[1]) a Vražice (německy Proßnitz). V roce 1921 zde ve 74 domech žilo 485 obyvatel (z toho 468 německé národnosti).^[2] Obec byla vysídlena v roce 1946.

Název obce byl odvozen od osobního jména Vitěš.^[3] Obec je poprvé zmiňována v 15. století jako majetek kláštera Zlatá Koruna. Později jí získali Rožmberkové, po jejich vymření Eggenbergové a v letech 1719–1848 byla součástí schwarzenberského panství.^[4] V letech 1845 a 1945 (6.6.1945) obec vyhořela.^[5]

V roce 1787 zde byla zřízena lokálie a dřevěná kaple. V roce 1795 byl postaven kamenný kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vážně poškozen při požáru v roce 1845. Na jeho místě byl v roce 1852 dokončen nový pseudorenesanční kostel, od roku 1878 pak byl farním kostelem nově vzniklé farnosti. Po vysídlení byly z kostela odvezeny pouze varhany a socha Panny Marie Lurdské, a to do kostela v Nových Hodějovicích.^[4]^[6] Věž kostela byla odstřelena koncem 50. let při natáčení filmu Poslušně hlásím.^[7]^[6] Farnost dne 31. 12. 2019 zanikla.^[8]

Odkazy

Reference

↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Čechy
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. : Dostupné online.
↑ ^a ^b Roman Podhola: Ozvěny šumavských zvonů
↑ Mathilde Lenzová: Svědectví zkázy
↑ ^a ^b SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 115–116.
↑ Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice: Boletice - Vitěšovice
↑ Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob: Výmaz z evidence . MK ČR . Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj}

Literatura

ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. Český Krumlov: , 2021. ISBN 978-80-906801-2-8.

Související články

Římskokatolická farnost Vitěšovice

Externí odkazy

Vitěšice na severu Zaniklé obce a objekty po roce 1945

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vitěšovice
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.

[2] Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Čechy

[3] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. : Dostupné online.

[zvo-4] Roman Podhola: Ozvěny šumavských zvonů

[5] Mathilde Lenzová: Svědectví zkázy

[:0-6] SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 115–116.

[7] Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice: Boletice - Vitěšovice

[8] Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob: Výmaz z evidence . MK ČR . Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]