A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Villiersové | |
---|---|
Země | Spojené království |
Mateřská dynastie | vévodové z Buckinghamu |
Tituly | hrabata |
Větve rodu | hrabata z Jersey, hrabata z Clarendonu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Villiersové (anglicky Villiers family) jsou starobylý anglický šlechtický rod připomínaný od středověku. Nejvýznamnější osobností byl George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu (1592–1628), známý i z románu Tři mušketýři. V 17.–20. století vzešla z rodu řada významných politiků a čtyři Villiersové získali nejvyšší anglické vyznamenání, Podvazkový řád. Dodnes značně rozvětvený rod žije především v liniích hrabat z Jersey (titul z roku 1697) a hrabat z Clarendonu (titul z roku 1776). V současnosti je nejznámější osobností rodu Theresa Villiersová (*1968), politička Konzervativní strany, bývalá britská ministryně dopravy a ministryně pro Severní Irsko.
Dějiny rodu
Rod má původ ve Francii a nejstarším známým předkem byl Godefroi de Villiers (†1046). Jeho potomci přesídlili do Anglie po invazi Viléma Dobyvatele v roce 1066, ve 13. století získali sňatkem panství Brooksby v hrabství Leicestershire, které se stalo jejich majetkovou základnou na téměř 500 let. Jako úspěšní statkáři se Villiersové během 15. a 16. století začali prosazovat i v politice, mezi nejvýznamnější šlechtu pronikli v 17. století díky osobnosti 1. vévody z Buckinghamu. Vysoké šlechtické tituly získali i jeho nejbližší příbuzní, část rodu se dočasně usadila také v Irsku. Praneteř 1. vévody z Buckinghamu Barbara Villiersová (1640–1709) byla milenkou krále Karla II. a získala titul vévodkyně z Clevelandu (1670). Titul vévody z Clevelandu pak užívalo její nemanželské potomstvo ze vztahu s Karlem II. do roku 1774.
Vévodové z Buckinghamu
Nejslavnějším členem rodu Villiersů byl George Villiers (1592–1628), který svou pozici oblíbence krále Jakuba I. proměnil do postavení vlivného státníka a diplomata. U dvora se objevil v roce 1614 jako královský číšník, brzy se stal favoritem Jakuba I. a díky němu dosáhl brzy nejvyšších postů. Byl prvním ministrem a lordem nejvyšším admirálem, jeho rychlý vzestup ve šlechtické hierarchii byl završen titulem vévody z Buckinghamu (1623). Jeho jediný syn George Villiers, 2. vévoda z Buckinghamu (1628–1687), na jeho kariéru navázal, i když s krátkou přestávkou anglické občanské války a revoluce. Zemřel ale bez potomstva a jeho úmrtím titul vévody z Buckinghamu zanikl, později byl udělen dalším rodům.
Hrabata z Jersey
Rodovou linii hrabat z Jersey založil Edward Villiers (1656–1711), prasynovec 1. vévody z Buckinghamu. Edwardova kariéra u dvora, v diplomacii a vzestup ve šlechtické hierarchii byly podmíněny tím, že jeho sestra Elizabeth Villiers (1657–1733) byla milenkou krále Viléma Oranžského. Poté, co se Vilém Oranžský stal anglickým králem (1688, zastával Edward Villiers vysoké hodnosti u dvora, byl nejvyšším štolbou královny Marie, lordem nejvyšším komořím, dále vyslancem v Nizozemí a ve Francii. Již v roce 1691 jako vikomt Villiers vstoupil do Sněmovny lordů a v roce 1697 byl povýšen na hraběte z Jersey.
Kariéra 1. hraběte z Jersey skončila se smrtí Viléma III. v roce 1702, v dalších generacích jeho potomci zastávali opět vysoké posty u dvora nebo nižší funkce ve státní správě. George Villiers, 5. hrabě z Jersey (1773–1859), byl lordem nejvyšším komořím a nejvyšším štolbou. Jeho manželkou byla Sarah Fane (1783–1867), dcera 10. hraběte z Westmorlandu a především univerzální dědička bankéře Roberta Childa (1739–1782), který předtím vydědil její matku. Na základě toho 5. hrabě z Jersey přijal v roce 1819 jméno Child-Villiers.
Na přelomu 19. a 20. století vynikl Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey (1845–1915), který byl ve funkci generálního intendanta armády členem vlády (1889–1890), později guvenérem v Novém Jižním Walesu (1890–1893) a jako majoritní podílník bankovního domu Child podporoval rozvoj kolonií. Současným představitelem této rodové linie je William Child-Villiers, 10. hrabě z Jersey (*1976), který byl původně hercem a filmovým producentem, od roku 1999 s rodovými tituly zasedá ve Sněmovně lordů.
Hrabata z Clarendonu
Linie hrabat z Clarendonu se odštěpila od hlavní větve hrabat z Jersey v 18. století. Thomas Villiers (1709–1786) byl mladším bratrem 3. hraběte z Jersey a od mládí působil v diplomacii, byl vyslancem ve Varšavě, Drážďanech, Vídni a Berlíně, později byl v několika funkcích členem vlády. Na hraběte z Clarendonu byl povýšen v roce 1776, přičemž tento titul předtím užívala rodina Hyde, z nějž po ženské linii pocházela jeho manželka Charlotte Capell (1730–1790).
Nejvýznamnějším členem této rodové linie byl Thomasův vnuk George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu (1800–1870), který svou kariéru zahájil jako diplomat, poté byl ministrem obchodu a místokrálem v Irsku, nejznámější je ale svým dlouholetým působením jako trojnásobný ministr zahraničí. Dalším významným zástupcem byl George Herbert Villiers, 6. hrabě z Clarendonu (1877–1953), který dlouhodobě zastával nejvyšší hodnosti u dvora a mimo jiné byl také generálním guvernérem v Jižní Africe (1931–1937). Současným reprezentantem této rodové linie je George Edward Villiers, 8. hrabě z Clarendonu (*1976).
Z potomstva Edwarda Ernesta Villierse (1806–1843), mladšího bratra ministra zahraničí 4. hraběte z Clarendonu, pochází Theresa Villiersová (*1968), vlivná osobnost britské politiky počátku 21. století. Za Konzervativní stranu byla poslankyní Evropského parlamentu (1999–2005), později britskou ministryní dopravy (2010–2012) a ministryní pro Severní Irsko (2012–2016). Jejím vzdáleným příbuzným, taktéž z linie hrabat z Clarendonu, je Christopher Villiers (*1960), který se proslavil jako filmový a televizní herec, později i filmový producent.
Rodová sídla
Nejstarším majetkem Villiersů bylo panství Brooksby v hrabství Leicestershire, které získali sňatkem a na téměř 500 let z něj učinili rodové sídlo (1235–1721). Venkovský dům zde stál pravděpodobně již ve 13. století, současný zámek Brooksby Hall byl postaven koncem 16. století. I když byl později několikrát upravován, půdorys a základní rysy renesanční stavby zůstaly zachovány. Po smrti bezdětného Sira Williama Villierse (1645–1712) bylo panství prodáno, poté vystřídalo řadu dalších majitelů a dnes slouží jako škola.
Počet rodových sídel značně narostl za 1. vévody z Buckinghamu, který dary od krále Jakuba I. i vlastními nákupy významně rozšířil rodový majetek. Jeho nejvýznamnějším sídlem byl bývalý královský palác Beaulieu Palace v Essexu, který koupil v roce 1622 za 30 000 liber. Jeho syn sice během revoluce o majetek přišel, ale po restauraci Stuartovců jej získal zpět. Zámek Beaulieu Palace prodal vévodovi z Albemarle a poté svou pozornost zaměřil na budování zámku Cliveden House v hrabství Buckinghamshire (1666). Zámek byl později několikrát přestavován a z původní podoby z éry 2. vévody z Buckinghamu zůstala dodnes jen arkádová terasa. Po jeho smrti zůstal zámek deset let opuštěn, až v roce 1696 jej koupil jeho vzdálený příbuzný hrabě z Orkney.
V linii hrabat z Jersey byl významným rodovým sídlem rozlehlý zámek Osterley Park obklopený rozsáhlým parkem na západním předměstí Londýna. Zámek byl postaven v 16. století, zásadně byl přestavěn v letech 1761–1763 a Villiersové jej získali dědictvím po bankéřské rodině Childů koncem 18. století. V roce 1939 za 9. hraběte z Jersey byl zámek zpřístupněn veřejnosti, dnes je ve správě organizace National Trust.
Hlavním sídlem hrabat z Clarendonu byl zámek The Grove v hrabství Hertfordshire. Zdejší panství koupil v roce 1753 1. hrabě z Clarendonu za finance získané sňatkem a v letech 1754–1761 nechal přestavět původní zámek z počátku 18. století. Potomci jej prodali v roce 1923 a dnes slouží jako hotel. V hrabství Hertfordshire hrabata z Clarendonu dnes vlastní zámek Holywell House.
Významné osobnosti
- George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu (1592–1628)
- George Villiers, 2. vévoda z Buckinghamu (1628–1687)
- Barbara Villiersová, vévodkyně z Clevelandu (1640–1709)
- Edward Villiers, 1. hrabě z Jersey (1656–1711), diplomat, nejvyšší komoří, 1697 hrabě z Jersey
- Elizabeth Villiers, provdaná hraběnka z Orkney (†1733), milenka Viléma III.
- Thomas Villiers, 1. hrabě z Clarendonu (1709–1786), diplomat a politik, 1776 hrabě z Clarendonu
- George Villiers, 4. hrabě z Jersey (1735–1805), politik a dvořan, nejvyšší lovčí
- George Villiers, 5. hrabě z Jersey (1773–1859), politik a dvořan, nejvyšší komoří, nejvyšší štolba
- George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu (1800–1870), politik a diplomat, ministr zahraničí, místokrál v Irsku
- Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey (1845–1915), guvernér v Novém Jižním Walesu
- Sir Francis Hyde Villiers (1852–1925), diplomat, velvyslanec v Belgii a Portugalsku
- George Herbert Villiers, 6. hrabě z Clarendonu (1877–1953), generální guvernér v Jižní Africe
- Theresa Villiersová (*1968)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Villiersové na Wikimedia Commons
- (anglicky) Vévodové z Buckinghamu Archivováno 24. 7. 2019 na Wayback Machine.
- (anglicky) Hrabata z Jersey Archivováno 5. 7. 2019 na Wayback Machine.
- (anglicky) Hrabata z Clarendonu Archivováno 5. 8. 2016 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk