Vilém Bufka
Narození	11. srpna 1915 Nymburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. listopadu 1967 (ve věku 52 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Národnost	Češi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Bufka (11. srpna 1915 Nymburk – 20. listopadu 1967 Praha) byl příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF, letecký mechanik a pilot, plukovník československé armády in memoriam, autor vzpomínkové literatury.^[1][2][3]

Život

Vystudoval tříletou živnostenskou školu a dvouletou vojenskou průmyslovou školu v Mladé Boleslavi. V rámci vojenské základní služby absolvoval pilotní výcvik v Hradci Králové a v Piešťanech. Po absolvování vojenské základní služby zůstal u armády v hodnosti délesloužící četař (pilot); a to u 82. letky 5. leteckého pluku v Brně, kde se létalo na dvoumotorových letounech Aero MB-200.^[2]

Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska odešel 1. července 1939 do Polska, kde vstoupil do francouzské cizinecké legie, kde stejně jako v Brně létal na letounech MB-200. Před postupující německou armádou odletěl letounem Caudron C.635M Simoun do Severní Afriky, odkud pak se dostal do Anglie, kde vstoupil do Royal Air Force a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě RAF. Při náletu na Emden (16.1.1941) utrpěl omrzliny. Při jeho šestnáctém bojovém letu, při návratu z náletu na Brémy (22./23.6.1941) byl jím pilotovaný bombardovací letoun Wellington Mk.IC T2990 zasažen palebnou dávkou ze stíhačky Messerschmitt Bf 110, kterou pilotoval Egmont Prinz zur Lippe-Weißenfeld (stíhací eso Luftwaffe).^[4] Wellington s šestičlennou posádkou (Vilém Bufka, Alois Rozum, Vilém Konštacký, Leonard Smrček, Jan Hejna a Karel Valach) začal hořet a padat. Letoun spadl u obce Nieuwe Niedorp v Nizozemsku.^[4][5] Pád letounu přežil pouze Vilém Bufka, kterému se podařilo vyskočit a otevřít padák; při doskoku si zlomil nad kotníkem nohu, utrpěl tržné rány a ztratil vědomí. Vědomí nabyl až za dva dny v cca 15 km vzdáleném námořním lazaretu v Heiloo,^[5] kde jej navštívil zmíněný pilot Messerschmittu.^[4] Stal se válečným zajatcem, byl v různých zajateckých táborech.^[5] Jako příslušník protektorátu Čechy a Morava byl odsouzen k trestu smrti „za vlastizradu“. Rozsudek však nebyl vykonán. Byl uvězněn na hradě Colditz a dne 16. dubna 1945 byl spolu s dalšími vězni osvobozen americkou armádou. Vrátil se do Anglie a do osvobozené Prahy přiletěl 16.8.1945. Po válce působil jako učitel létání, od dubna 1947 působil na Ministerstvu národní obrany v Praze. V roce 1949 byl vyloučen z armády.^[1][3][2][4]

Vyznamenání

• Československá medaile za zásluhy I. stupně
• britská medaile Hvězda 1939–1945
• britská Válečná medaile 1939–1945
• Evropská hvězda leteckých osádek (anglicky Air Crew Europe Star)
• Československý válečný kříž 1939 (2x)
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (2x)
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
• Britská medaile Za obranu
• Croix de Guerre 1939-1945

Literární dílo

• Bombardér T-2990 se odmlčel (1966)
• ..a dole čeká kat (1967), spoluautor: Karel Dostál

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Bufka na Wikimedia Commons