A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vienna Standard Mean Ocean Water (VSMOW), česky přibližně Vídeňská standardní střední oceánská voda, je jeden z izotopových standardů pro vodu, je používán jako referenční materiál pro kalibraci přístrojů. Jde o fyzický vzorek vody s konkrétními, přesně danými podíly jednotlivých izotopů vodíku a kyslíku. VSMOW byla získána destilací z mořské vody, takže obsahuje pouze molekuly vody, neobsahuje sůl ani jiné nečistoty. Standard byl publikován Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE, v angličtině IAEA) se sídlem ve Vídni v roce 1968. Jeho v podstatě identický nástupce VSMOW2 byl publikován v roce 1999, MAAE jej distribuuje ve skleněných ampulích.
Zároveň s VSMOW zveřejnila MAAE analogický standard pro dešťovou vodu: SLAP (Standard Light Antarctic Precipitation, česky přibližně Standardní lehké antarktické srážky), a později jeho nástupce SLAP2. SLAP obsahuje asi o 5 % méně kyslíku-18 a o 42,8 % méně deuteria než VSMOW.
Fyzikální vlastnosti vody se mírně mění v závislosti na podílu jednotlivých izotopů vodíku a kyslíku. Extrémním příkladem je těžká voda, která obsahuje dva atomy deuteria ( 2
1 H, často též 2
1 D) namísto obvyklého, lehčího vodíku-1 ( 1
1 H), má bod tání 3,82 °C a bod varu 101,4 °C.[1] Rozdílné rychlosti odpařování způsobují, že vzorky vody z různých částí koloběhu vody mají mírně odlišné poměry izotopů. Oceánská voda (bohatší na těžké izotopy) a dešťová voda (chudší na těžké izotopy) zhruba představují dva extrémy přirozeně se vyskytující na Zemi.
VSMOW a SLAP se používají pro kalibraci přístrojů pro měření koncentrací kyslíku-18 a deuteria v různých látkách. Až do své redefinice v roce 2019 byl kelvin definován jako 1/273,16 teploty trojného bodu vody, v roce 2005 bylo v definici upřesněno, že jde konkrétně o VSMOW.
Změřené hodnoty
Všechny hodnoty jsou uvedeny včetně standardní nejistoty. Vyhodnocování podílu všech možných molekul s různými kombinacemi izotopů kyslíku a vodíku je zbytečné, protože molekuly vody si neustále navzájem vyměňují atomy v důsledku disociace.
VSMOW
Měření byla provedena pomocí hmotnostní spektroskopie s výjimkou tritia, jehož podíl byl určen podle množství plynného helia emitovaného radioaktivním rozpadem.
- Deuterium (2H/1H) – 155,76 ± 0,05 ppm, [2] [3] asi 1 z 6420 atomů vodíku
- Tritium (3H / 1H) – 18,5 ± 3,6 TU [pozn. 1] = 1,85 ± 0,36 × 10−11 ppm, měřeno 16. září 1976,[4][2] asi 1 z 5,40 × 1016 atomů vodíku
- Kyslík-18 (18O / 16O) – 2005,20 ± 0,45 ppm,[2][5] [6] asi 1 ze 499 atomů kyslíku
- Kyslík-17 (17O / 16O) – 379,9 ± 0,8 ppm,[2] asi 1 ze 2640 atomů kyslíku
SLAP
SLAP obsahuje přibližně o 5,55 % méně kyslíku-18 a o 42,8 % méně deuteria než VSMOW.[4] Experimentální data jsou uvedena níže.
- 2H / 1H – 89,02 ± 0,05 ppm, δ = −428,5 ± 0,4‰,[2][3] asi 1 z 11230 atomů
- 3H / 1H – 374 ± 9 TU [pozn. 1] = 3,74 ± 0,09 × 10−10 ppm, měřeno 16. září 1976, [4] asi 1 ku 2,67 × 1015 atomů
- 18O / 16O – 1893,91 ± 0,45 ppm, δ = −55.5‰,[2] asi 1 z 528 atomů
- 17O / 16O – δ = −28,86 ± 0,1‰,[2] asi 1 z 3700 atomů.
VSMOW2 a SLAP2
Protože zásoba původních vzorků VSMOW a SLAP začala docházet, bylo v roce 1996 rozhodnuto vytvořit nové vzorky. V roce 1999 byly definovány nové standardy VSMOW2 a SLAP2. Nové vzorky byly vyrobeny smícháním vody z několika zdrojů tak, aby výsledné koncentrace jednotlivých izotopů kyslíku a vodíku byly shodné s koncentracemi v původním standardu.
Rozdíl koncentrací 17O a 18O mezi VSMOW a VSMOW2 a mezi SLAP a SLAP2 jsou zanedbatelné (jsou nulové v rámci chyby měření). Technický list uvádí standardní chyby těchto měření. Koncentrace deuteria je ve VSMOW2 rovněž zachována, ale je mírně zvýšená ve SLAP2. MAAE udává:
- δ2HSLAP2/VSMOW = −427,5 ± 0,3 ‰ (oproti −428 ‰ pro SLAP).
MAAE doporučuje nadále používat škálu založenou na VSMOW a SLAP.
Související články
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vienna Standard Mean Ocean Water na anglické Wikipedii.
- ↑ KESTIN, J.; SENGERS, J. V.; KAMGAR-PARSI, B.; SENGERS, J. M. H. Levelt. Thermophysical Properties of Fluid D2O. S. 601–609. Journal of Physical and Chemical Reference Data . 1984-04-01 . Roč. 13, čís. 2, s. 601–609. Dostupné online. DOI 10.1063/1.555714.
- ↑ a b c d e f g Reference Sheet for International Measurement Standards. nucleus.iaea.org . Mezinárodní agentura pro atomovou energii, 2006-12 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b HAGEMANN, R.; NIEF, G.; ROTH, E. Absolute isotopic scale for deuterium analysis of natural waters. Absolute D/H ratio for SMOW1. S. 712. Tellus A: Dynamic Meteorology and Oceanography . 1970-01-01 . Roč. 22, čís. 6, s. 712. DOI 10.3402/tellusa.v22i6.10278.
- ↑ a b c GONFIANTINI, R. Standards for stable isotope measurements in natural compounds. S. 534–536. Nature . 1978-02 . Roč. 271, čís. 5645, s. 534–536. DOI 10.1038/271534a0.
- ↑ BAERTSCHI, P. Absolute18O content of standard mean ocean water. S. 341–344. Earth and Planetary Science Letters . 1976-08 . Roč. 31, čís. 3, s. 341–344. DOI 10.1016/0012-821X(76)90115-1.
- ↑ Baertschi 1976.
Externí odkazy
- Mezinárodní agentura pro atomovou energii - MAAE
- Mezinárodní teplotní stupnice ITS-90 - Švédský národní testovací a výzkumný ústav
- Mezinárodní teplotní stupnice ITS-90 - Omega Engineering
- Scripps Institution of Oceanography Archivováno 7. 6. 2013 na Wayback Machine. Archived </link>
- Nejkomplexnější data o vodě a ledu - London South Bank University
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk