A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vernířovice | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Charakter | samota |
Obec | Žacléř |
Okres | Trutnov |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°38′51″ s. š., 15°53′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 0 (2021)[1] |
Katastrální území | Vernířovice (1,66 km²) |
PSČ | 541 01 |
![]() ![]() Vernířovice | |
Další údaje | |
Kód k. ú. | 794252 |
Kód ZSJ | 194255 |
Zaniklé obce.cz | 2047 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vernířovice (německy Wernsdorf) je samota, základní sídelní jednotka a katastrální území města Žacléř v okrese Trutnov. Tato zaniklá vesnice se nachází jeden a půl kilometru na jihozápad od Žacléře a patří do části obce Prkenný Důl.
Geografie
Vernířovice se nachází v Rýchorách na východním úbočí hřebene Kámen (Steinhübel) nad údolím Sněžného potoka (Quinte, též Weiseltbach). Severně se tyčí Žacléřský hřbet s vrchem Horní les (Oberbusch, 819 m n. m.), na jihu kóta Vrchy (Reissenhöhe, 720 m n. m.) a hřeben Březová hora (Birkenberg), na jihozápadě Sklenářovický vrch (921 m n. m.), západně Dvorský les (Hofelbusch, 1035 m n. m.).[2]
Sousední sídla byly Vizov (Quintenthal) a Bobr na severu, Žacléř na severovýchodě, Prkenný Důl (Brettgrund) na východě, Malý Křenov (Klein Krinsdorf) a Zlatá Olešnice na jihovýchodě, Babí na jihu, Bystřice (Klinge) a Antonínovo Údolí (Thalseifen) na jihozápadě, Sklenářovice (Glasendorf) a Rýchorský Dvůr (Rehornvorwerk) na západě a Sněžné domky (Weiselthäuser) a Rýchory (Rehorn) na severozápadě. Z Prkenného Dolu vedla do Vernířovic strmá silnice.
Historie
Vesnice byla pravděpodobně založena v první polovině 16. století a pojmenována po lokátorovi jménem Werner. První písemná zmínka pochází z roku 1541 pod názvem Wernirzowitzcze. Další historické formy jména jsou Wermirzowicze (1553) a Wernerßdorf (1654). V období po třicetileté válce se ustálil německý název. V roce 1790 je obec čítající 17 domů označována jaké Alt-Wernsdorf.
V roce 1833 se obec Wernsdorf případně Wernersdorf, ležící v Hradeckém kraji, skládala z 22 domů, v nichž žilo 120 německy mluvících obyvatel. V obci byla škola. Obyvatelé žili z pastevectví a ručního tkalcovství. Vernířovice patřily pod farnost Žacléř[3] a až do poloviny 19. století byly součástí trutnovského panství.
Po zrušení poddanství se Vernířovice (Wernsdorf) roku 1849 staly součástí obce Prkenný Důl v soudním okrese Žacléř. V roce 1868 byla vesnice přičleněna do okresu Trutnov. V roce 1900 zde žilo v 19 domech 65 lidí. V roce 1911 tu stálo 20 domů, v domě čp. 6 Siegmund Reicho provozoval hostinec a obchod se smíšeným zbožím. Roku 1920 byl oficiálně zaveden český název Vernířovice. V roce 1929 žilo v 15 domech vesnice 67 obyvatel. Mezi lety 1937 a 1938 byly jižně a západně od Vernířovic, mezi Vrchy, Březovou horou a Dvorským lesem vybudovány objekty československého pohraničního opevnění v linii navazující na nedalekou tvrz Stachelberg. Po Mnichovské dohodě byl Wernsdorf přičleněn k německé Říši a patřil až do roku 1945 k zemskému okresu Trautenau. Po skončení druhé světové války se Vernířovice staly opět součástí Československa. Následovalo vyhnání německých obyvatel. Osídlování vzdálené vesnice Čechy z vnitrozemí nebylo úspěšné. V roce 1950 byly Vernířovice spolu s Prkenným Dolem přičleněny k Žacléři. Roku 1960 Vernířovice ztratily status osady. Chátrající domy byly v roce 1960 zbořeny. Z vesnice od té doby zůstávaly plevelem zarostlé ruiny a zarostlé ovocné sady.
Po sametové revoluci v roce 1989 byl na starých základových zdech znovu postaven jeden obytný dům. V dolní části později postavil nizozemský investor čtyři nové rekreační objekty. Horské úbočí na sever od Vernířovic je nyní v zimních měsících využíváno jako lyžařské středisko Prkenný Důl se třemi lyžařskými vleky.
Pamětihodnosti
- Weberův kříž, postavený v roce 1897 Josefem a Franziskou Weber v roce 1897, autorem byl kameník Fabinger z Trutnova. Stojí na křižovatce cest mezi vysokými stromy, zachován je pouze vysoký pískovcový podstavec s nápisem. Na čelní straně dříku má pečlivě vypracovaný reliéf Nejsvětější Trojice, po stranách stojí torza dvou sošek, vlevo Panny Marie a vpravo sv. apoštola Jana. Kříž byl pořízen jako poděkování za úspěšné splacení dluhu a patřil k domu čp. 116. Nápis: „Bůh, víra, ctnost vedou k opravdovému světlu, k věčné blaženosti, ne planá slova, nýbrž skutky šlechtí křesťana u brány věčnosti“.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vernířovice (Žacléř) na německé Wikipedii.
- ↑ Registr sčítacích obvodů a budov. Český statistický úřad. .
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 50 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
- ↑ Johann Gottfried Sommer, Franz Xaver Maximilian Zippe: Království Čech.
- ↑ Kříž s Nejsvětější Trojicí s oplůtkem. Trutnovsko - I malé je krásné . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Verneřovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Stručný popis Wernsdorf v riesengebirgler.de
- Vernířovice na zanikleobce.cz
- Historie Žacléř
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk