A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Věra Frömlová–Zezuláková | |
---|---|
„Portrét dívky“ - obraz Věry Frömlové (ukázka její volné tvorby) | |
Narození | 3. srpna 1924 Nové Město na Moravě Československo[1] |
Úmrtí | 26. prosince 1998 (ve věku 74 let) Praha Česko[1] |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze (1945 až 1953)[2] |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | restaurátorka, malířka[1] |
Manžel(ka) | architekt Jan Fröml (1920 – 2009)[3] |
Děti | Jana Lukešová |
Příbuzní | zeť: Zdeněk Lukeš |
Známá jako | Věra Frömlová |
Ocenění | čestné občanství (1994) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věra Frömlová–Zezuláková (3. srpna 1924, Nové Město na Moravě – 26. prosince 1998, Praha)[1] byla malířka a restaurátorka se specializací na středověké deskové malby (obrazy).[4][5] Jejím manželem byl architekt Jan Fröml.[3] [p 1] Její dcerou je akademická malířka a restaurátorka Jana Lukešová (manželka českého architekta, historika architektury, odborného publicisty a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Lukeše).[3]
Studia
Po maturitní zkoušce na reálce v Novém Městě na Moravě byla v roce 1945 přijata do Prahy na Akademii výtvarných umění.[3] Tady nejprve studovala (1945 až 1950)[2] v ateliéru figurální kresby českého malíře, ilustrátora, grafika a pedagoga profesora Vladimíra Sychry.[2][3] Od roku 1949 pokračovala (1950 až 1953)[2] ve studiu v restaurátorském ateliéru českého malíře a zakladatele samostatného studijního oboru restaurování profesora Bohuslava Slánského.[2][3]
Pracovní kariéra
V roce 1953 se stala členkou Svazu československých výtvarných umělců (SČSVU) - v nově ustavené sekci Restaurátorů (MSGR).[2]
Věra Frömlová pracovala v letech 1956 až 1974 v restaurátorském oddělení Národní galerie (NG) v Praze (obor malba).[2][3] Posledních několik let (1971 až 1974) pak ve funkci vedoucí restaurátorského ateiéru NG ve Šternberském paláci.[2] V roce 1973 byla Věra Frömlová jmenována Ministerstvem kultury ČSR členkou výtvarné komise Svazu českých výtvarných umělců (SČVU).[2] V letech 1972 až 1979 působila jako komisařka Českého fondu výtvarných umění (ČFVU) pro obor restaurování maleb.[2] V roce 1974 začala pracovat samostatně v rámci tzv. svobodného podnikání.[3]
Studijní cesty
V padesátých a šedesátých letech dvacátého století cestovala Věra Frömlová studijně po Evropě (západní Evropa, Maďarsko, SSSR).[2] V roce 1957 pobývala v Paříži, v roce 1967 ve Florencii.[3] Tady se v letech 1967 až 1968 účastnila záchranných restaurátorských prací ve Fortezza da Basso.[2][3]
Charakter činnosti a dílo
Věra Frömlová se specializovala na gotickou deskovou malbu a v tomto oboru restaurování patřila k předním odborníkům.[3] Pracovala ale také na závěsných obrazech datovaných do pozdějších dob (díla od umělců jakými byli např. Bartholomeus Spranger, Hans von Aachen, Karel Škréta či Václav Vavřinec Reiner) jakož i na restaurování polychromovaných gotických soch.[3]
Počátkem šedesátých let dvacátého století restaurovala část (Kladení do hrobu) triptychu Mistra třeboňského oltáře. Spolu s restaurátorem Mojmírem Hamsíkem ji byla (v roce 1963) udělena cena „Za vynikající práci“.[2] Následně (1964 až 1965)[2] pak konzervovala a rekonstruovala gotický deskový obraz Piety (také od Mistra třeboňského oltáře) tzv. Církvickou desku, která je umístěna v kostele svatého Vavřince v Církvici.[3]
Dále Věra Frömlová restaurovala Madonu vyšebrodskou (datována 1415–1420), polychromovanou vápencovou sochu – Madonu krumlovskou, Madonu Aracoeli (datována 1390) jakož i díla Lucase Cranacha, Anthonise van Dycka, Quentina Massyse, Gerarda Terborcha, Andreye Orcagna (florentský malíř, sochař a architekt) a další díla.[3] [p 2]
V osmdesátých let dvacátého století pracovala Věra Frömlová na restaurování souboru třiadvaceti desek Mistra Theodorika z hradní kaple sv. Kříže[2] na Karlštejně.[3]
V letech 1988 až 1989 byla Věra Frömlová členkou přípravné komise celostátní výstavy „Restaurátorské umění“ (v Praze).[2]
Další aktivity
Věra Frömlová rovněž publikovala v odborných časopisech, zejména v revui „Umění“.[3] V mimopracovím čase se věnovala volné krajinomalbě rodného kraje a staromistrovským zátiším.[3] Svá díla vystavovala se „Skupinou restaurátorů R 64“.[2][6][3] Účastnila se Horáckých salónů v Novém Městě na Moravě (a to v letech 1966, 1969 a 1970).[2] Během svého života obdržela za svoji restaurátorskou práci i několik čestných ocenění.[2]
Autorské výstavy
- 1980 – Věra Frömlová: Restaurátorské dílo, Středočeská galerie, výstavní síně, Praha[2]
- 2009 – Věra Frömlová: Výběr z díla, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, Nové Město na Moravě (Žďár nad Sázavou)[2]
- 2010 – Věra Frömlová: Výběr z díla, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Náchod[2]
Společné výstavy
- 1957 – Výstava k 65. výročí školy, Jedenáctiletá střední škola, aula, Nové Město na Moravě (Žďár nad Sázavou)[2]
- 1965 – Skupina restaurátorů R 64, Galerie Vincence Kramáře, Praha[2]
- 1978 – Umění vítězného lidu. Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha[2]
- 1980 – Výtvarní umělci k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha[2]
- 1983 – Národní divadlo a výtvarné umění, Restaurátorské práce, Galerie Československý spisovatel, Praha[2]
- 1984 – Národní divadlo a výtvarné umění, Restaurátorské práce, Jihočeské muzeum, České Budějovice (České Budějovice)[2]
- 1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha[2]
- 1985 – Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava[2]
- 1989 – Restaurátorské umění 1948-1988, Mánes, Praha[2]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d Frömlová, Věra, 1924-1998 . datbáze autoroit NK ČR . Identifikační číslo: jn20000400732; Narozena 3. 8. 1924 v Novém Městě na Moravě, zemřela 26. 12. 1998 v Praze. Restaurátorka a malířka.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af Frömlová Zezuláková Věra . Informační systém abART - full verze . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t KUČERA, Martin. FRÖMLOVÁ-ZEZULÁKOVÁ Věra 3.8.1924-26.12.1998 . Biografický slovník . Narozena 3. 8. 1924 v Novém Městě na Moravě, zemřela 26. 12. 1998 v Praze. Restaurátorka a malířka.. Dostupné online.
- ↑ Frömlová-Zezuláková, Věra, 1924-1998 . Biografický slovník . Narozena 3. 8. 1924 v Novém Městě na Moravě, zemřela 26. 12. 1998 v Praze. Restaurátorka a malířka.. Dostupné online.
- ↑ a b HÁJEK, Vít. Tiší poustevníci na štaflích: IN: Katolický týdeník, číslo: 2016/44 (Zvony pro Sýrii zněly napříč světem) . 2016-10-25 . Dostupné online.
- ↑ Skupina R 64 . Národní galerie v Praze . Dostupné online.
Literatura
- Tomeš, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. Praha: Paseka, 1999. 3 svazky ISBN 80-7185-248-1 (Tomeš svazek/díl 1, strana 347)
- Malý, Zbyšek, ed. a Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vydání 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998- . sv. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-00-0. (SČSVU svazek/díl 1, strana 301)
- Horová, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6, Dodatky (NEČVUD) strana 216 až 217;
- Slavíček, Lubomír, ed. et al. Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008). Vydání první. Praha: Academia, 2016. 2 svazky (1807 stran). ISBN 978-80-200-2094-9.
- Rudolfová, Věra. Kraj věčných návratů: medailonky osobností kulturního života Vysočiny. Brno: , 2005. 185 s. Edice Vysočiny. ISBN 80-239-5145-9.
- Jana Lukešová, Věra Frömlová – Zezuláková, Výběr z díla (katalog), 2010.
- Katalog Věra Frömlová - Restaurátorské dílo, Středočeská galerie Praha, 1980. (Obsahuje popis význačnějších restaurátorských prací Věry Frömlové z let 1954 až 1979.)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věra Frömlová–Zezuláková
- Věra Frömlová–Zezuláková v informačním systému abART
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk