A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vítězslav Dostál | |
---|---|
Narození | 21. listopadu 1959 (64 let) Bílovec |
Povolání | objevitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vítězslav Dostál (* 21. listopadu 1959, Bílovec) je cestovatel a cyklista, který v letech 1994–1997 jako první Čech objel svět na kole.
Sportovní začátky a cestovatelské plány
Narodil se jako nejstarší z pěti sourozenců. V roce 1965 dostal jako šestiletý své první kolo značky Pionýr. Dostal také žluté triko, které tehdejším klukům připomínalo cyklistickou legendu Jana Smolíka a Závod míru.[1] Vyučil se horníkem a v letech 1977–1980 absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. V letech 1978–1980 prodělal parašutistický výcvik. Během vojenské služby začal trénovat maratonský běh. Pracoval jako mistr odborného výcviku. V prosinci 1984 se rozhodl spojit sportem získanou fyzickou kondici s touhou po cestování a začal plánovat cestu kolem světa. Inspirací mu byl český mořeplavec Richard Konkolski, který v letech 1972–1975 na své jachtě obeplul svět.[2]
První cesty
Začal se věnovat cyklistice, horolezectví, triatlonu a turistice. Jako triatlonista získal v letech 1983–1986 několikrát titul Železný muž. V letech 1985–1990 se vydal na horské přechody i horolezecké výstupy v Tatrách, bulharském Pirinu a amerických Skalnatých horách.[3] Mezi lety 1985 a 1989 také podnikl vytrvalostní cyklistické výpravy do 16 evropských zemí, během kterých najezdil okolo 10 000 km. (V letech 1987 a 1988 jel k Jadranskému moři a v roce 1989 do Barcelony a zpět.) Při plánování cesty do USA mu pomohl získat vízum Jiří Lendl, otec tenisty Ivana Lendla. Na cestu mu také daroval 500 dolarů.[4] V roce 1990 odletěl do Los Angeles a na kole se vydal na 7 500 km dlouhou cestu napříč USA do New Yorku. V roce 1992 přejel na kole 5 000 km z australského Darwinu do Melbourne. Ve stejném roce jel na čas z Aše do Čierné nad Tisou. Vzdálenost 1 026 km ujel za 56 hodin.
Cesta kolem světa
Během příprav na cestu prodělal asi 15 očkování a nechal si vyoperovat slepé střevo.[5] 18. září 1994 se vydal ze Staroměstského náměstí v Praze na 59 460 km dlouhou cestu kolem světa, při níž navštívil 58 zemí pěti kontinentů.[6] Při startu jej vyprovázeli cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Cestoval postupně na dvou stejných speciálně upravených českých kolech značky Velamos. V prosinci 1994 byl na Sinajském poloostrově, Vánoce 1995 strávil v Austrálii a další v roce 1996 v Argentině. V Brazílii se setkal s prezidentem Václavem Havlem, který zde byl na státní návštěvě.
S prvním kolem dojel do australského Sydney. Za celou cestu musel čtyřikrát vyměnit řetěz a čtyřikrát sedmikolečko. Zadní kolo vyměnil sedmkrát, přední dvakrát. Spotřeboval 28 plášťů a mnoho duší. Defektů měl během cesty 107.[7] Na kole vezl 35 kg výbavy (zimní a letní cyklistické oblečení, stan, spacák, karimatku, moskytiéru, malý vařič, ešus, lékárničku a základní hygienické vybavení). Rozpočet si stanovil 15 dolarů na den a na celou cestu potřeboval 1,2 milionu korun. Jako živnostník vykázal náklady jako pracovní cestu. Výpravu označil jako jednu z posledních svého druhu – bez navigace GPS, internetu a mobilu. Zpět dorazil 21. září 1997. Jeden jeho bicykl je vystaven ve sbírkách Národního technického muzea v Praze a druhý mu byl v roce 2003 odcizen.[4]
O cestu kolem světa na kole se v roce 1986 jako první Čech pokoušel cyklista Vlastimil Svoboda s Jiřím Říhou, ale tehdejší československé úřady jim nedaly povolení k vycestování.[8]
Expedice PanAmericana
Na poslední velkou cyklistickou cestu odjel 29. července 2006 z Anchorage na Aljašce a projel síť silnic Panamericana. Přes Kanadu, USA, Mexiko, Guatemalu, Honduras, Salvador, Nikaraguu, Kostariku, Panamu, Kolumbii, Ekvádor, Peru a Chile dorazil 8. března 2007 do argentinského Ushuaia v Ohňové zemi. Vzdálenost 26 233 km ujel Vítězslav Dostál ve svých osmačtyřiceti letech za 223 dnů.
Soukromý život
V restituci po svém dědečkovi získal statek v obci Hlubočec na Opavsku, kde pracuje jako soukromý zemědělec. Zdevastovaný statek postupně opravil a nazval Šťastná planeta. Každoročně se účastní cyklojízdy Ebicykl, na které astronomové objíždějí na kole hvězdárny v Česku a na Slovensku. Pořádá memoriál cyklisty Jana Veselého a závod Víťa Farm Tours. V letech 2015–2017 byl starostou obce Hlubočec. V roce 2015 propagoval ekologický projekt Zelená příkopa, který se věnoval čistým příkopům podél silnic.[9] S manželkou Andreou má děti Annemarii (* 2006), Karolínu (* 2009) a Matyáše (* 2010).
Astronomka Lenka Šarounová na Ondřejovské hvězdárně objevila 13. září 1997 planetku č. 15902, kterou pojmenovala po Vítězslavu Dostálovi.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ SLÁVIK, Matej. Vítězslav Dostál absolvoval sedm velkých sólových cest na kole. Nejznámější tříletá vedla kolem světa. Týdeník Ekonom . 2018-02-15 . Dostupné online.
- ↑ Mořeplavec Konkolski třikrát obeplul svět. Je legendou českého jachtingu. TÝDEN.cz . 2018-07-06 . Dostupné online.
- ↑ Naši cestovatelé: Vítězslav Dostál. ŽENA-IN . . Dostupné online.
- ↑ a b Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole. iDNES.cz . 2017-09-21 . Dostupné online.
- ↑ Vítězslav Dostál – Na bicyklu kolem světa . Stream.cz, 2015-10-20 . Dostupné online.
- ↑ Kolem světa na kole. Před 20 lety se vrátil z cest Vítězslav Dostál. TÝDEN.cz . 2017-09-21 . Dostupné online.
- ↑ Vítězslav Dostál, první Čech, který objel na jízdním kole zeměkouli. ČT24 . 2009-11-21 . Dostupné online.
- ↑ Vlastimil Svoboda – průkopník cykloturistiky. iVELO . 2017-02-28 . Dostupné online.
- ↑ Odpadků je čím dál víc. Známý cestovatel Dostál navrhuje „adopci“ příkopů. iDNES.cz . 2015-08-27 cit. 2019-01-16. Dostupné online.
- ↑ Splnil jsem si sen. Víťa Dostál vzpomíná na cestu kolem světa. Dnes je to 20 let, co se vrátil. Magazín Patriot online. 2017-09-21 cit. 2019-01-18. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- DOSTÁL, Vítězslav. Na kole třemi světadíly. s.l.: Grafis, 1994. 98 s. ISBN 80-238-2761-8.
- DOSTÁL, Vítězslav. Šťastná planeta, aneb jak jsem na kole objel svět 1. díl. s.l.: Grafis, 1997. 181 s. ISBN 80-238-4716-3.
- DOSTÁL, Vítězslav. Šťastná planeta, aneb jak jsem na kole objel svět, 2. díl. s.l.: Grafis, 1997. 174 s. ISBN 80-238-4717-1.
- DOSTÁL, Vítězslav; ŠVIHÁLEK, Milan. Panamericana, má láska. s.l.: Grafis 2000, 2008. 215 s. ISBN 978-80-254-0517-8.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vítězslav Dostál
- Šťatsná planeta – Oficiální stránky Dostálovy ekologické farmy
- Vítězslav Dostál - Na bicyklu kolem světa, 47. díl pořadu Slavní neznámí na stream.cz
- Ebicykl Cyklistické jízdy astronomů po hvězdárnách České a Slovenské republiky, jejich spoluorganizátorem je Vítězslav Dostál
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk