A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Václav Nosek | |
---|---|
Václav Nosek | |
Ministr vnitra ČSR | |
Ve funkci: 1945 – 1953 | |
Ministr pracovních sil ČSR | |
Ve funkci: 1953 – 1955 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Sociální demokracie (1910–1921) KSČ (1921–1955) |
Narození | 26. září 1892 Velká Dobrá Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. července 1955 (ve věku 62 let) Praha Československo |
Příčina úmrtí | rakovina plic |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | Češi |
Profese | politik, odborář a ministr |
Ocenění | Řád republiky |
Commons | Václav Nosek |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Nosek (26. září 1892 Malá Dobrá[1] – 22. července 1955 Praha) byl český komunistický politik, ministr, v letech 1941–1950 jedna z klíčových osobností Komunistické strany Československa.
Životopis
Mládí
Pocházel z hornické rodiny. Po obecné a měšťanské škole nastoupil do učení na soustružníka v Poldině huti, od patnácti let pracoval v dole Max. V první světové válce bojoval v rakousko-uherské armádě postupně na srbské, východní a italské frontě. Byl dvakrát raněn a na konci roku 1917 se vrátil zpátky do zaměstnání v dole.[2]
Politická kariéra do roku 1945
Již od patnácti let byl členem Dělnické tělocvičné jednoty, později vstoupil do organizace socialistické mládeže, odborů a v osmnácti letech do sociální demokracie. Po návratu z války se dál angažoval v odborovém hnutí i v sociální demokracii. Po rozkolu ve straně podporoval její levé křídlo (tzv. marxistickou levici). V prosinci 1920 společně s Antonínem Zápotockým stál v čele generální stávky na Kladně, za to byl trestně stíhán. Byl delegátem ustavujícího sjezdu KSČ v květnu 1921. Od roku 1925 působil v pražském ústředí komunistických odborů[2] a v roce 1929 se stal členem ÚV KSČ.[3] Podílel se na organizaci mostecké stávky roku 1932.[2]
Po německé okupaci byl během akce Gitter zatčen a několik týdnů vězněn na Pankráci. Po propuštění emigroval přes Polsko a Švédsko do Velké Británie. V exilu se na podzim 1941 stal členem[2] a od roku 1942 místopředsedou[3] Státní rady. Jeho činnost v Británii řídilo moskevské vedení KSČ v čele s Gottwaldem.[4]
Vrchol politické kariéry 1945–1950
Dne 4. dubna 1945 se stal ministrem vnitra v košické vládě. Tuto pozici si udržel i v dalších vládách až do 14. září 1953.[2] Členem předsednictva ÚV KSČ byl od 8. dubna 1945 a ve funkci zůstal do X. sjezdu KSČ v březnu 1954.[5]
Jako ministr vnitra a člen předsednictva ÚV KSČ byl zásadní osobností v procesu ovládnutí Československa komunisty. V letech 1945–1948 využil svých pozic na ministerstvu jednak k rozsáhlé infiltraci Sboru národní bezpečnosti (SNB) oddanými stoupenci KSČ, jednak k vytvoření téměř čistě komunistické Státní bezpečnosti a k dalšímu posílení stranických pozic.
Při únorovém převratu Nosek nejprve vyvolal střet a demisi demokratických ministrů odvoláním osmi nekomunistických velitelů SNB v Praze, poté použil síly SNB k potlačení demonstrací na podporu prezidenta Beneše.[6]
Po roce 1950
Po roce 1950 jeho vliv slábl. Pravomoci ministerstva vnitra byly výrazně okleštěny, když bezpečnostní složky přešly pod ministerstvo národní bezpečnosti zřízené podle sovětského vzoru v květnu 1950. Do září 1953 zastával funkci ministra vnitra a poté až do konce života ministra pracovních sil.[7][8] Zemřel na rakovinu plic roku 1955 ve věku 62 let.[8]
Osobní život
Noskova první žena Alžběta, za svobodna Šípová,[1] pocházela jako on z hornické rodiny, byla také členkou KSČ. Oženil se s ní v roce 1918. V roce 1942 zahynula v Osvětimi. Jejich jediný syn Míla nepřežil pochod smrti v dubnu 1945. Po návratu z exilu se Václav Nosek oženil s lékařkou Růženou, která mu v srpnu 1946 porodila syna Miroslava.[4]
Obraz Václava Noska ve filmu
Jiří Štrébl | České století, r. Robert Sedláček, 2013[9] |
Jaromír Dulava | Toman, r. Ondřej Trojan, 2018 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu . Státní oblastní archiv v Praze . Dostupné online.
- ↑ a b c d e Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989 : ministři a jejich náměstci. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. ISBN 978-80-87211-25-0. Kapitola Nosek Václav, s. 126.
- ↑ a b MACH, Vladimír. Václav Nosek . totalita.cz . Dostupné online.
- ↑ a b Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra, s. 127.
- ↑ Složení vedoucích orgánů KSČ . Ústav pro studium totalitních režimů . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Únor . Ústav pro studium totalitních režimů . Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Nosek Václav, s. 258.
- ↑ a b Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra, s. 128.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Komunisti jsou cynická smečka, říká Sedláček a točí Gottwalda. iDnes . 4. května 2012 . Dostupné online.
Literatura
- FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Václav Nosek, s. 19.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Nosek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Nosek
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk