A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Ugrofinské jazyky | |
|---|---|
 | |
| Rozšíření | Eurasie |
| Počet mluvčích | asi 22 000 000 |
| Počet jazyků | 40 |
| Klasifikace | |
| ISO 639-2 | fiu |
| Dělení | |
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Přestože se jimi mluví na rozlehlých plochách Eurasie, nepatří do rodiny indoevropských jazyků. Termín „ugrofinské“ je však dnes považován za sporný, neboť někteří lingvisté mají za to, že obě podskupiny ugrofinských jazyků, tj. finsko-permské jazyky a ugrické jazyky k sobě mají zhruba stejně daleko, jako k nim má jiná skupina uralských jazyků, jazyky samojedské. Občas se termín „ugrofinské jazyky“ používá též pro celou uralskou jazykovou rodinu.
Ugrofinské jazyky mají kolem 22 milionů mluvčích, a to zejména ve východní, severní a střední Evropě a na západní Sibiři.
Klasifikace
- Ugrické jazyky
- Maďarské
- Obsko-ugrické
- Chantyjština (osťáčtina)
- Mansijština (vogulština)
- Finsko-permské jazyky
- Permské
- Komijské
- Komi (zyrjanština, komi-zyrjanština)
- Komi-permjačtina
- Komi-jazvanština (jazvanština, východní permjačtina)
- Udmurtština (voťáčtina)
- Komijské
- Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské)
- Marijské
- Marijština (čeremiština)
- Mordvinské
- Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením
- † Merja
- † Muromština
- † Meščerština
- Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské)
- Sámské jazyky (laponské)
- Západosámské
- Jižní sámština
- Umejská sámština – téměř vymřelá
- Lulejská sámština
- Pitejská sámština – téměř vymřelá
- Severní sámština
- Východosámské
- † Kemijská sámština – vymřelá
- Inarijská sámština
- † Akkalská sámština (babinská) - poslední mluvčí zemřela 29. 12. 2003
- Kildinská sámština
- Skoltská sámština
- Terská sámština – téměř vymřelá
- Západosámské
- Baltofinské jazyky
- Estonština
- Finské
- Ižorština (ingrijština) – téměř vymřelá
- Karelské
- Karelština
- Ludičtina (lydština, lüdština)
- Livvi (aunuská karelština, oloněcká karelština, oloněčtina)
- Livonština
- Vepština
- Votština – téměř vymřelá
- Sámské jazyky (laponské)
- Marijské
- Permské
Ugrické jazyky
Ugrická skupina je početně malá. Jazykem s největším počtem mluvčích této skupiny je maďarština.
Finské jazyky
Skupina finských jazyků je poměrně početná, ve většině případů se však jedná o jazyky s velmi malým počtem mluvčích. Finština (přes 5 milionů mluvčích) a estonština (přes 1 milion mluvčích) jsou jediné dva jazyky této skupiny, jimiž hovoří mluvčí na vlastním státním území. Dalšími významnými jazyky jsou karelština na území Karelské republiky (finsky a karelsky Karjala) a úřední jazyky republik Ruské federace komijština, udmurtština, marijština a mordvinština.
Další jazyky
Jsou jimi laponské jazyky v severní Evropě na územích Finska, Švédska, Norska a Ruska a mnoho dalších jazyků, užívaných zejména na rozsáhlých územích bývalého Sovětského svazu, jimž nebyl přiznán status jazyků úředních či jazyků školní výuky. V mnoha případech jsou tyto jazyky ohrožené a jejich používání postupně zaniká společně se stárnoucí populací mluvčích a ztrátou prestiže ve střetu s ruštinou.
Srovnání ugrofinských pádů
(maďarské pády jsou uvedeny pod jejich označením, odpovídají však formálně mnohdy jinak označeným pádům estonským a finským).
| Ugrofinské pády | |||||||
| Maďarština: | Estonština: | Finština: | |||||
| Pád: | Koncovka: | Koncovka singuláru: | Koncovka plurálu: | dle vzoru | Koncovka: | ||
| nominativ | - | -, -s, -i | -d | - | |||
| (vokativ) | (-!) | (-!) | (-!) | (-!) | |||
| akuzativ | -t | - | - | -n/--/-t | |||
| kauzál-finál | -ért | - | - | - | |||
| genitiv | -nak / -nek | - | -de, -te, -e | -n | |||
| dativ | -nak / -nek | - | -de, -te, -e | -n | |||
| terminativ | -ig | -ni | -ni | ||||
| lokál vnitřní | -ba / -be | -ban / -ben | -ból / -ből | ||||
| lokál povrchový | -ra / -re | -on / -en | -ról / -ről | ||||
| lokál přibližný | -hoz / -hez | -nál / -nél | -tól / - től | ||||
| lokál časový | -kor | ||||||
| instrumentál | -val / -vel | ||||||
| translativ | -vá / -vé | -ks | -ks | -ksi | |||
| essiv | -na | -na | -na/-nä | ||||
| essiv formální | -ként | ||||||
| essiv modální | -ul / -ül | ||||||
| partitiv | -, -d, -t, -st, -da | e, -i, -u, -id, -sid | -a/-ä,
-ta/-tä | ||||
| inessiv | -s | -s | -ssa/-ssä | ||||
| elativ | -st | -st | -sta/-stä | ||||
| illativ | -, -sse, -de, -h- | -sse | -Vn/-seen | ||||
| adessiv | -l | -l | -lla/-llä | ||||
| ablativ | -lt | -lt | -lta/ltä | ||||
| allativ | -le | -le | -lle | ||||
| abessiv | -ta | -ta | -tta/-ttä | ||||
| komitativ | -ga | -ga | (-ineen) | ||||
| instruktiv | (-an/-aen) | ||||||
Vývoj pádů od praindoevropštiny k češtině (flexivní jazyky) byl jiný než u ugrofinských jazyků (aglutinační jazyky):
| Zájmena v češtině | ||||||||||
| nominativ | já | my | ty | vy | on | ona | ono | oni | ony | ona |
| vokativ | my! | ty! | vy! | on | ona | ono | oni | ony | ona | |
| akuzativ | mě
(mne) |
nás | tě
(tebe) |
vás | jeho | ji | jeho | je (jich) | je (jich) | je (jich) |
| genitiv | mě
(mne) |
nás | tě
(tebe) |
vás | něho | ní | něho | nich | nich | nich |
| lokativ | mně | nás | tobě | vás | něm | ní | něm | nich | nich | nich |
| dativ | mně | nám | tobě | vám | němu | jí | jemu | jim (nim) | jim (nim) | jim (nim) |
| instrumentál | mnou | námi | tebou | vámi | ním | ní | jím | nimi | nimi | nima |
| translativ | mnou | námi | tebou | vámi | ním | ní | jím | nimi | nimi | nima |