A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tramvajová doprava byla v Londýně provozována od roku 1861 do roku 1952 a pak znovu od roku 2000. Zrušení tramvajové dopravy v roce 1952 bylo způsobeno konkurencí autobusů a vysokými provozními náklady. V současné době řídí tramvajovou dopravu v oblasti Velkého Londýna organizační jednotka Transport for London (TfL) - London Trams.
Historie
První tramvaje se v Londýně objevily v prosinci 1861. Byly to koněspřežné tramvaje a projížděly podél Victoria Street ve Westminsteru. Tuto dopravu provozovala společnost George Francis Train. Síť se rozrostla a objevily se i další společnosti, od roku 1901 byly koněspřežné tramvaje nahrazovány elektrickými. Z londýnské dopravy zmizely koněspřežné tramvaje před první světovou válkou.
V době největšího rozkvětu vedly tramvajové linky většinou z centra Londýna na jeho předměstí. V roce 1931 byla síť 555 km (354 mil) dlouhá a obsluhovalo jí 2600 vozů.[1] Například Kingsway tramway subway měla 26 km dlouhou linku (mezi Highgate a Downhamem) - nejdelší tramvajovou trasu v hrabství Londýn a část linek jezdící v podzemním tunelu.
Tramvaje však začaly být považované za překonaný dopravní prostředek a v roce 1931 Královská komise doporučila nahradit tramvaje trolejbusy. V letech 1935 - 1940 tak zanikla polovina sítě, poté byla přerušena válkou. Po válce rušení pokračovalo, místo trolejbusů byly tramvaje nahrazovány autobusy. Poslední tramvaj vyjela na trať ráno 6. července 1952.
Současnost
Druhá etapa využití tramvají v městské hromadné dopravě začala otevřením trasy Croydon Tramlink v jižním Londýně v roce 2000. Na této trase byla použita moderní nízkopodlažní kloubová tramvajová vozidla.
Vymezení
Tramlink (donedávna označovaný jako Croydon Tramlink) je tramvajová síť v jižním Londýně provozovaná společností FirstGroup na základě smlouvy s London Trams. Tramlink se setkává s železnicí na mnoha stanicích, ale vzhledem k tomu, že je provozován v oblasti, která není v dosahu metra (toto byl jeden z důvodů vzniku Tramlinku), je jedinou styčnou stanicí zastávka Wimbledon.
Systém je vybudován v okolí Croydonu a byl uveden do provozu v květnu 2000. Je to jediný tramvajový systém funkční v současné době. Plánováno je rozšíření tras ke Crystal Palace, Purley, Streatham a Tooting.
Vozový park
Používají se kloubové nízkopodlažní tramvaje typu Flexity Swift CR-4000 vyrobené společností Bombardier Transportation ve Vídni. Vozový park obsahuje 24 vozidel. Tramvaje CR-4000 mají šest náprav, jeden kloub, jsou oboustranné a na každé straně mají 4 dveře. Vozidlo má délku 30,1 m a je široké 2,65 m obsahuje 70 sedadel a je schopno pojmout asi 200 cestujících.
Reference
- ↑ Story of London - London Trams and Trolleybuses. www.storyoflondon.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-28.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Londýně na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramlink na Wikimedia Commons
- WWW stránky Transport for London věnované tramvajové dopravě Archivováno 19. 5. 2006 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk