A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tramvaje KPS série 6–7 | |
---|---|
Brněnská tramvaj ev. č. 6 | |
Výrobce | Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik |
Výroba v letech | 1904 |
Vyrobeno kusů | 2 |
Technické údaje | |
Délka (bez spřáhel) | 8 180 mm |
Šířka | 2 000 mm |
Výška skříně | 3 290 mm |
Pohotovostní hmotnost | 11 450 kg |
Rozchod | 1 435 mm |
Obsaditelnost | |
Míst k sezení | 18 |
Míst k stání | 28 |
Motory a elektrická výzbroj | |
Motory | GE 58 |
Počet a výkon motorů | 2×25,74 kW |
Elektrická výzbroj | odporová OeUEG |
Napájecí napětí | 550 V |
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tramvaje KPS série 6–7 jsou typ dvounápravové obousměrné tramvaje, vyrobené podnikem Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik v Králově Poli v roce 1904 pro Společnost brněnských elektrických pouličních drah. Tato série dvou vozů vycházela z předchozích dodaných královopolských tramvají série 1–5 z roku 1903.
Historické pozadí
V důsledku realizace připraveného projektu rozšíření tramvajové dopravy v Brně se v letech 1900–1906 postupně stavěly nové tramvajové tratě. S tím přišla potřeba nových vozů, protože starší vozy byly pouze vlečné, převzaté z parní (1884–1900) a II. koněspřežné dráhy (1876–1880), a staré parní lokomotivy již nebyly vhodné pro osobní dopravu z důvodů značného znečišťování ovzduší ve městě.
Na přelomu 19. a 20. století proběhla elektrifikace tratí parní dráhy a staré parní lokomotivy zůstaly pouze v nákladní dopravě. Do roku 1903 se ve vozovém parku postupně objevily nové motorové vozy série 1–41 (ze Štýrského Hradce) a série 1–5 (z Králova Pole). Tratě se dál rozrůstaly, a tak se s nimi rozrůstal i celý vozový park. Vozy série 6–7 se staly pokračováním dodávky tramvají z roku 1903.[1] Jejich výrobce, Královopolskou strojírnu Lederer & Porges, mezitím koupila vídeňská vagónka Maschinen- und Waggonbau-Fabriks-Aktiengesellschaft in Simmering, vormals H.D.Schmid.
Konstrukce
Skříň tramvají série 6–7 byla prakticky převzata z vozů série 1–5, které byly dodány do Brna v roce 1903, ale měla několik odlišností. Vozová skříň měla rošt z válcovaných ocelových profilů a dřevěnou kostru, zvenčí oplechovanou, přičemž ve spodní části bočnic se nacházely i dřevěné peřejky. Střecha s nástřeškem byla vyrobena z dřevěných palubek pokrytých plátnem. Sedadla byla laťková v příčném uspořádání 2+1. Pojezd tvořil dvounápravový podvozek s motory typu GE 58 o výkonu 25,74 kW (35 ks). Kontroléry B 6-8 měly 9 jízdních stupňů a 7 stupňů pro elektrodynamickou brzdu. Odpory byly umístěny pod podlahou vozu. Osvětlení bylo elektrické, včetně čelních návěstních svítilen. Vozy byly dodány původně s tyčovým sběračem s kladkou, který byl ve 30. letech 20. století nahrazen lyrovým sběračem. Tramvaje původně nesly tmavě hnědý nátěr, který byl někdy mezi lety 1906 a 1910 změněn na bílo-červený.[2]
Oproti vozům z roku 1903 se lišily uzavřenými čely (v důsledku toho i vyšší hmotností) a odlišným uspořádáním oken v bočnicích. Elektrická výzbroj a podvozek byly shodné s předchozími vozy.
Dodávky tramvají
V roce 1904 byly vyrobeny celkem 2 vozy tohoto typu.
Současný stát | Město | Článek | Roky dodávek | Počet vozů | Evidenční čísla při dodání |
Poznámky | Zdroj |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Česko | Brno | článek | 1904 | 2 | 6–7 | [3] |
Provoz
Pro brněnskou tramvajovou dopravu znamenaly tyto tramvaje zvýšení komfortu přepravy a snížení znečištění ovzduší, stejně jako v případě předchozích vozů série 1–5. Dvojice vozů č. 6 a 7, dodaná v roce 1904, také znamenala pro Brno poslední rozšíření vozového parku v úplných počátcích elektrického provozu; další nové tramvaje byly dodány až roku 1911. Vozy č. 6 a 7 měly podobný osud jako série 1–5. Po jejich pořízení v roce 1904 byly původní štýrskohradecké tramvaje č. 6 a 7 přeznačeny na č. 47 a 48. Královopolské vozy zůstaly v provozu do 20. let 20. století, kdy je začala omezovat jejich nižší přepravní kapacita a začalo se projevovat jejich stáří. Po roce 1930 zůstal v osobním provozu pouze vůz č. 7, zatímco vůz č. 6 byl přeřazen mezi služební. Počátkem druhé světové války však začala vozit cestující i tramvaj č. 6. Tato dvojice vozů, společně se sérií 1–5, obsluhovala za války především linku 5. V dubnu 1945 byl při požáru vozovny Pisárky zničen vůz č. 7. Tramvaj č. 6 dále jezdila v osobní dopravě, v roce 1950 získala při hromadném přečíslování nové číslo 3 a k jejímu definitivnímu vyřazení došlo v roce 1954.[4]
Skříň vozu č. 6 byla po vyřazení tramvaje prodána do Náměště nad Oslavou, kde nejprve sloužila jako chatka a odkud se následně dostala do areálu Uhelných skladů v Třebíči.[5] Během příprav na 100. výročí městské hromadné dopravy v Brně, které se chystalo na rok 1969, byla skříň tramvaje nalezena pracovníky Dopravního podniku města Brna (DPmB), jenž ji také získal.[6] Během první poloviny roku 1969 byla tramvaj v Ústředních dílnách DPmB zrenovována do stavu odpovídajícího provozu ve 30. a 40. letech 20. století. Podvozek byl získán ze služebního vozu č. 802 (původně královopolský vůz č. 5).[5] Vůz č. 6 byl, společně s ostatními do té doby renovovanými tramvajemi, předán v roce 1971 Technickému muzeu v Brně, které jej zařadilo do své vznikající sbírky vozidel MHD.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ LOSOS A KOL., Ludvík. Atlas tramvají. 1. vyd. Praha: NADAS, 1981. S. 117–118.
- ↑ Depozit MHD Brno. www.sabdigital.com . . Dostupné online.
- ↑ Evidence DPMB: vozy mv3 . Bmhd.cz . Dostupné online.
- ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 47–51.
- ↑ a b KOCMAN, Tomáš. Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně. Praha – Brno: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství a Technické muzeum v Brně, 2009. ISBN 978-80-87047-17-0, ISBN 978-80-86413-60-0. S. 130. Dále jen Kocman.
- ↑ Kocman, s. 10.
- ↑ Kocman, s. 18–19.
Literatura
- KOCMAN, Tomáš. Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně. Praha – Brno: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství a Technické muzeum v Brně, 2009. ISBN 978-80-87047-17-0, ISBN 978-80-86413-60-0. S. 130.
- NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 47–51.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvaje KPS série 6–7 na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk