A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Toyota Celica | |
---|---|
Toyota Celica | |
Výrobce | Toyota |
Roky produkce | 1970 – 2006 |
Místa výroby | Japonsko |
Předchůdce | Toyota 2000GT |
Nástupce | Scion tC |
Příbuzné vozy | Toyota Supra, Toyota MR2 |
Karoserie | 2 nebo 3 |
Třída | Sportovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Toyota Celica je název řady sportovně laděných osobních vozů firmy Toyota. Model Celica byl vyráběn v letech 1970–2006 v celkem sedmi značně odlišných generacích. Řadu let byl tento vůz k vidění v motoristickém sportu. Například Carlos Sainz s vozem Toyota Celica dvakrát získat titul mistra v Rallye. Vozidlo se vyrábělo ve variantách sedan, liftback, kupé i kabriolet.
Po celou dobu pohání tento automobil čtyřválcové motory. K asi největší koncepční změně došlo v roce 1986, kdy byl opuštěn pohon na zadní kola a zaveden pohon na přední kola. V letech 1986–1999 byla vyráběna verze s pohonem všech čtyř kol a turbodmychadlem. Vozy určené pro japonský trh měly od roku 1997 proměnlivé časování ventilů, které se stalo standardem všech vozů v roce 2000. Výroba byla v roce 2006 ukončena a Celicu v nabídce automobilky pro americký trh nahradil model Scion tC.
Závodní vozy
Rallyové speciály
Toyota Celica TCT (Twin Cam Turbo)
Jednalo se o speciál skupiny B. Základem vozu byl sportovní typ Toyota Celica 2000 GT. První prototyp byl představen v roce 1982. Vůz byl širší, měl upravenou přední část a na kapotě přidané chladicí otvory. Prvním startem byla Finská rallye 1983. Juha Kankkunen soutěž dokončil na šestém místě. Druhou soutěží byla Rallye Pobřeží slonoviny 1983, kde Bjorn Waldegard zvítězil. Výsledek na závěrečné RAC Rally 1983 již tak dobrý nebyl. Ukázalo se, že typ Celica TCT je vhodný zejména na africké soutěže. V letech 1984 až 1986 vyhrály posádky týmu Toyota Motorsport všechny africké soutěže (3× Safari rallye a 3× Rallye Pobřeží slonoviny). V ostatních soutěžích se na výsledcích projevoval handicap pohonu zadních kol.
Vůz má samonosnou karoserii, podélně umístěný motor vpředu a pohon zadních kol. Motor je osmiventilový čtyřválec 4T-GTE o obsahu 2090 cm3 s rozvodem DOHC. Výkon je 370 koní a kroutící moment 490 Nm. Je přeplňovaný turbodmychadlem KKK 27 a vybavený mechanickým vstřikováním Denso. Pětistupňová mechanická převodovka je od firmy Hewland. Zadní náprava je poháněna přes suchou lamelovou spojku a samosvorný diferenciál Salsberry. Zadní náprava má tuhé uložení, přední je na ramenech se vzpěrami McPherson. Podvozek tvoří kapalinové tlumiče Bilstein a vinutými pružinami. Kapoty jsou z plastu a boční okna z čirého polykarbonátu. Hmotnost vozu je 1100 kg. Vůz je dlouhý 4284 mm a široký 1785 mm.[1]
Toyota Celica GT-Four ST 165
Vůz Toyota Celica ST 165 byl postaven po zrušení skupiny B jako přímý konkurent pro vůz Lancia Delta HF Integrale.
Toyota Celica GT-Four ST 185
Tento vůz startoval v letech 1990 až 1994 a vyhrála 16 soutěží. Ve všech třech letech vyhrála pohár konstruktérů a dvakrát i titul mezi jezdci, která získal Carlos Sainz (90 a 92) a v roce 1994 Didier Auriol (ten na několika posledních soutěžích startoval s novějším modelem).
Toyota Celica GT-Four ST 205
Oproti předchozí verzi měla lepší aerodynamiku a nové přítlačné křídlo. Vůz měl větší rozměry, než předchůdce. Automobil měl nové vstřikování vody do motoru. Automobil měl větší kola i otvor pro chlazení motoru. Později byl automobil doplněn elektronickými diferenciály. Prvním startem byla Rallye San Remo 1994.[2] Na konci následující sezony ale komise zjistila, že restriktor turba neodpovídá technickým předpisům. Tým Toyota Motorsport byl vyloučen z mistrovství světa v rallye 1995 a nesměl se účastnit ani mistrovství světa v rallye 1996. Vývoj Celicy byl ukončen a tým pracoval na typu Toyota Corolla WRC.
K pohonu sloužil řadový šestnáctiventilový čtyřválec uložený napříč o objemu 1998 cm3 přeplňovaný turbodmychadlem, který dosahoval výkonu 290 koní. Automobil měl pohon všech kol. Šestistupňová převodovka byla typu Xtrac.
Rozměry
- Délka - 4424 mm
- Šířka - 1770 mm
- Výška - 1300 mm
- Rozvor - 2545 mm
- Rozchod (vpředu/vzadu) - 1525/1505 mm
- Hmotnost - 1200 kg
Reference
- ↑ Toyota Celica TA64 . skupina B, 2008-2-28 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-17.
- ↑ BÍLEK, Karel. Je Citroën C4 WRC nejlepší? Co ostatní premiéry? - 1. díl – vítězství při prvním nasazení . ewrc.cz, 27. 1. 2007 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Toyota Celica na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk