A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tibetská autonomní oblast 西藏自治区 བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས། | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Lhasa ལྷ་ས། |
Status | autonomní oblast |
Souřadnice | 31°42′20″ s. š., 86°56′25″ v. d. |
Rozloha | 1 228 400 km² |
Nejvyšší bod | Mount Everest (8849 m n. m.) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 3 145 000 (2014) |
Hustota zalidnění | 2,6 obyv./km² |
HDP/obyv. | 4 766 USD |
Jazyk | tibetština, čínština |
Národnostní složení | Tibeťané 90%, Chanové 8%, Mönpové, Chuejové |
Náboženství | Tibetský buddhismus |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Podřízené celky | 4 městské prefektury, 3 prefektury |
Vznik | 1965 |
Měna | RMB |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-XZ |
Telefonní předvolba | (+86) |
Označení vozidel | 藏 |
Oficiální web | xizang |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 西藏自治區; zjednodušené znaky: 西藏自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ Wylie: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnosti v Čínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu zvaném Ü-Cang. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo dosaženo železničního spojení mezi Čínou a Tibetem.
Geografie
Hlavní článek: Geografie Tibetu
Tibetská autonomní oblast se nachází na Tibetské náhorní plošině, průměrná nadmořská výška se zde pohybuje přes 4 000 metrů nad mořem. ČLR a Indie mají dodnes nevyřešené spory o tibetské pohraničí v oblasti Arunáčalpradéše a ohledně McMahonovy linie. V TAO pramení řeky Salwin, Jang-c’-ťiang, Brahmaputra, Indus a další.
Poloha
Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s čínskými provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S’-čchuan a Jün-nan.
Historie
Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně poprvé ve 13. století, kdy byla Čína ovládána Mongolskou říší.[1] Během následujících století byl Tibet střídavě vazalským a nezávislým územím. Roku 1912, po pádu císařství Čching v Číně, se Tibet opětovně zcela osamostatnil a ustanovil novodobý tibetský stát, roku 1950 však byl násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. V jádrové oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast.
Demografie
Z celkového počtu 3 145 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 90 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých v poslední dekádě výrazně přibývá a dnes jich je asi 8% z celkového počtu obyvatel TAO (v roce 2008 6%). Ve zbylých 2 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Monpové, Lhopové a Chuejové, aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %.
Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.[2]
Administrativní členění
Tibetská autonomní oblast je rozdělena na tři prefektury a čtyři městské prefektury. Prefektury se dále člení na 73 okresů.
Mapa autonomní oblasti | # | Název tibetsky | Název čínsky | Sídelní městský obvod nebo okres |
Sídelní město | Počet obyvatel (2010) | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
český přepis | tibetsky | Wylie | znaky | pchin-jin | český přepis | |||||
Městská prefektura | ||||||||||
3 | Čhamdo | ཆབ་མདོ་གྲོང་ཁྱེར་ | chab-mdo grong-khyer | 昌都市 | Chāngdū Shì | Čchang-tu Š' | městský obvod Kharo | Čhamdo | 657 505 | |
4 | Žikace | གཞིས་ཀ་རྩེ་གྲོང་ཁྱེར་ | gzhis-ka-rtse grong-khyer | 日喀则市 | Rìkāzé Shì | Ž'-kcha-ce Š' | městský obvod Samdrub-ce |
Žikace | 703 292 | |
5 | Lhasa | ལྷ་ས་གྲོང་ཁྱེར་ | lha-sa grong-khyer | 拉萨市 | Lāsà Shì | La-sa Š' | městský obvod Čcheng-kuan |
Lhasa | 559 423 | |
7 | Ňingthri | ཉིང་ཁྲི་གྲོང་ཁྱེར་ | nying-khri grong-khyer | 林芝市 | Línzhī Shì | Lin-č' Š' | městský obvod Pa-i | Pa-i | 195 109 | |
Prefektura | ||||||||||
1 | Ngari | མངའ་རིས་ས་ཁུལ་ | mnga'-ris sa-khul | 阿里地区 | Ālǐ Dìqū | A-li Ti-čchü | okres Gar | Sengge khabab | 95 465 | |
2 | Nagčhu | ནག་ཆུ་ས་ཁུལ་ | nag-chu sa-khul | 那曲地区 | Nàqū Dìqū | Na-čchü Ti-čchü | okres Nagčhu | Nagčhu | 462 382 | |
6 | Lhokha | ལྷོ་ཁ་ས་ཁུལ་ | lho-kha sa-khul | 山南地区 | Shānnán Dìqū | Šan-nan Ti-čchü | okres Nedong | Cethang | 328 990 |
Ekonomika
Čínská vláda investuje vysoké finanční částky na rozvoj Tibetské autonomní oblasti, pro rok 2015 činí víc než 35 miliard RMB[3].
Turismus
Za účelem rozvoje turistiky otevírá nová civilní letiště, která dnes fungují u Lhasy, Žikace, Ngari, Čhamda, Ňingthri a letiště v Nagčhu je ve výstavbě. Od roku 2012 vláda zpřísnila podmínky vstupu do TAO pro cizince, zatímco v roce 2014 navštívilo TAO 15 milionů Číňanů. Plán pro rok 2015 činí 17 milionů Číňanů.
Odkazy
Reference
- ↑ FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet: Historie ztracené země. Praha: BB/Art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. Kapitola Devátá, s. 114.
- ↑ Yu Xejun: Population Development and Family Planning: Prerequisites for Western Development. www.cpirc.org.cn . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-01.
- ↑ Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. 西藏2014年国民经济和社会发展计划执行情况与2015计划草案报告
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tibetská autonomní oblast na Wikimedia Commons
- Oficiální informační server pro Tibetskou autonomní oblast (anglicky, čínsky a tibetsky)
- Informační systém o Tibetu
- Zločiny Čínské komunistické strany v Tibetu dle serveru Svetbezkomunismu.cz
- Sedmnáctibodový plán mírového osvobození Tibetu (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk