A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Teorie sněhové koule či teorie ledové koule je vědecká hypotéza předpokládající, že před přibližně 750 až 650 milióny let[1] byla větší část povrchu či celý povrch Země pokryt ledovou pokrývkou tvořenou ledovci silnou až kilometr, což mělo mít za následek velké vymírání druhů. Z geologického pohledu pak mělo dojít po dlouhé době k rychlému oteplení celé planety, jež mělo posloužit jako významný katalyzátor rozvoje primitivního života a evoluce.[2][3] Jedná se o kontroverzní teorii z oblasti geologie, se kterou řada vědců souhlasí nebo naopak nesouhlasí.[1]
Historie teorie
O možném globálním zalednění uvažoval Louis Agassiz již roku 1837.[4] Když Alfred Wegener přišel s teorií kontinentálního driftu (publikována 1915), tak mnozí geologové odmítali možné vysvětlení jako „neuvěřitelné“ (kanadský geolog Arthur Philemon Coleman, 1926, který dříve v 1907 zavedl i tzv. Huronské zalednění odvozené ze sedimentů v okolí Huronského jezera),[5] „pohádka“ (Bailey Willis, 1944) či „čistě fantastické“ (R. F. Flint, 1957). V roce 1964 Walter Brian Harland z Cambridské univerzity popsal sedimentární vrstvy vypadající jako ty, které vznikají v dobách ledových. Začalo se spekulovat, že silná doba ledová zasáhla Zemi v období neoproterozoika.[6] Roku 1998 kanadský geolog Paul Felix Hoffman s kolegy teorii v časopise Science přepracoval[7] a katastrofický model upoutal zájem.[8] Roku 2003 přišli se „Zipper rift“ hypotézou kanadští geologové Nicholas Eyles a Nicole Januszczaková, po níž se zredukovalo zalednění jen na částečně možné.[9] Kanadský profesor Peltier přišel s verzí rozbředlé koule, kdy na rovníku je značně velká nezaledněná oáza.[10] Kryogén patrně zahájil vulkanismus z doby před 717 miliony let v oblasti Franklinovy velké magmatické provincie v dnešní Kanadě.[11][12]
Argumenty
Za vznikem teorie stojí slabé vrstvy sedimentů vznikajících ledovcovou činností, které se nalezly v tropických oblastech světa. Nemuselo však jít o globální zalednění.[9][13] Teorie dále předpokládá, že primitivní život přežil pod ledovou přikrývkou, či že se ledovcový příkrov v oblasti tropů nevyskytoval soustavně, což umožnilo zachování života. Také chybějící vrstva zemské kůry mohla být díky sněhové kouli odnesena do oceánu a tam zmizela do nitra Země.[14]
Zmrzlá Země
Teorie předpokládá, že celý či většina povrchu Země byla pokryta silnou ledovou pokrývkou, která mohla dosahovat až dvou kilometrů (jiné zdroje uvádějí pouze 1 kilometr).[zdroj? Tato silná ledová pokrývka by měla vést k tomu, že by hladina světového oceánu měla poklesnout přibližně o 120 metrů oproti dnešní hladině.[6] Předpokládá se, že extrémní pokles teploty měl za následek i zmrazení části atmosféry, která ve formě ledových krystalků spadla na ledový povrch planety.
Od ledového osudu měly Zemi zachránit skleníkové plyny.[15] Příčinou odlednění (a zdrojem skleníkových plynů) by mohl obecně být impakt velkého kosmického tělesa.[16]
Kritika
Některé další nálezy ale teorii ledové koule zcela popírají a přinášejí argumenty proti ní jako např. uhlíkem bohaté sedimentární břidlice z Brazílie z období, kdy měla být celá Země pokrytá ledem.[1] Pro dané období je doloženo dočasné roztátí.[17][18] Proxy záznamy teplot moří ukazují na teploty značně vyšší než v současnosti.[19] Klimatické modely navíc nejsou schopny dosáhnout takového stavu. Odhadovaná koncentrace oxidu uhličitého na odlednění Země je značná.[20]
Reference
- ↑ a b c PAZDERA, Jozef. Teorie „sněhové koule“ prochází ohněm. osel.cz . 2005-10-09 . Dostupné online.
- ↑ Země jako ledová koule . Česká televize . Dostupné online.
- ↑ Study solves mystery of how first animals appeared on Earth. phys.org . 2017-08-16 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EYLES, Nicholas. Frozen in Time: Concepts of 'Global Glaciation' from 1837 (die Eiszeit) to 1998 (the Snowball Earth). Geoscience Canada . 2004-12-01. Dostupné online. ISSN 1911-4850. (anglicky)
- ↑ COLEMAN, Arthur Philemon. A lower Huronian ice age. S. 187–192. American Journal of Science . 1907-03-01 . Roč. s4-23, čís. 135, s. 187–192. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-22. DOI 10.2475/ajs.s4-23.135.187. (anglicky)
- ↑ a b F. HOFFMAN, Paul. The Snowball Earth . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-22. (anglicky)
- ↑ HOFFMAN, P. F. A Neoproterozoic Snowball Earth. S. 1342–1346. Science . 1998-08-28. Roč. 281, čís. 5381, s. 1342–1346. Dostupné online. DOI 10.1126/science.281.5381.1342. PMID 9721097. (anglicky)
- ↑ https://books.google.com/ngrams/graph?content=snowball+Earth&year_start=1980&year_end=2019&corpus=26&smoothing=0&case_insensitive=true
- ↑ a b EYLES, Nicholas; JANUSZCZAK, Nicole. ‘Zipper-rift’: a tectonic model for Neoproterozoic glaciations during the breakup of Rodinia after 750 Ma. S. 1–73. Earth-Science Reviews . 2004-03. Roč. 65, čís. 1–2, s. 1–73. Dostupné online. DOI 10.1016/S0012-8252(03)00080-1. Bibcode 2004ESRv...65....1E. (anglicky)
- ↑ Study heats up 'snowball Earth' debate. phys.org . 2008-04-01 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MACDONALD, F. A.; WORDSWORTH, R. Initiation of Snowball Earth with volcanic sulfur aerosol emissions: VOLCANIC AEROSOL SNOWBALL INITIATION. Geophysical Research Letters . 2017. Dostupné online. DOI 10.1002/2016GL072335. (anglicky)
- ↑ Hlavním spouštěčem Sněhové koule mohlo být apokalyptické soptění. www.osel.cz . . Dostupné online.
- ↑ https://phys.org/news/2023-04-snowball-earth-slushy.html - 'Snowball Earth' might have been rather slushy: Study
- ↑ YIRKA, Bob. Researchers suggest missing crust layer can be blamed on 'Snowball Earth'. phys.org . 2019-01-03 cit. 2021-10-13. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Other planets may never be as hospitable as Earth: study. phys.org online. 2017-07-31 cit. 2021-10-13. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOEBERL, Christian; IVANOV, Boris A. Asteroid impact effects on Snowball Earth. S. 2273–2285. Meteoritics & Planetary Science online. 2019-10. Roč. 54, čís. 10, s. 2273–2285. Dostupné online. DOI 10.1111/maps.13294. (anglicky)
- ↑ RIEU, Ruben; ALLEN, Philip A.; PLÖTZE, Michael; PETTKE, Thomas. Climatic cycles during a Neoproterozoic “snowball” glacial epoch. S. 299. Geology online. 2007. Roč. 35, čís. 4, s. 299. Dostupné online. DOI 10.1130/G23400A.1. (anglicky)
- ↑ CONDON, D.J.; PRAVE, A.R.; BENN, D.I. Neoproterozoic glacial-rainout intervals: Observations and implications. S. 35–38. Geology online. 2002-01-01. Roč. 30, čís. 1, s. 35–38. Dostupné online. DOI 10.1130/0091-7613(2002)030<0035:NGRIOA>2.0.CO;2. (anglicky)
- ↑ TARTÈSE, R.; CHAUSSIDON, M.; GURENKO, A.; DELARUE, F.; ROBERT, F. Warm Archaean oceans reconstructed from oxygen isotope composition of early-life remnants. S. 55–65. Geochemical Perspectives Letters online. 2017. S. 55–65. Dostupné online. DOI 10.7185/geochemlet.1706. (anglicky)
- ↑ CROWLEY, Thomas J.; HYDE, William T.; PELTIER, W. Richard. CO 2 levels required for deglaciation of a “near-snowball” Earth. S. 283–286. Geophysical Research Letters online. 2001-01-15. Roč. 28, čís. 2, s. 283–286. Dostupné online. DOI 10.1029/2000GL011836. Bibcode 2001GeoRL..28..283C. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teorie sněhové koule na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk