A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Teorie hodnoty je jakákoli ekonomická teorie, která se pokouší vysvětlit směnnou hodnotu nebo cenu zboží a služeb. Mezi klíčové otázky v ekonomické teorii patří, proč jsou ceny zboží a služeb takové, jaké jsou, jak hodnota zboží a služeb vzniká, a - pro teorie normativní hodnoty - jak vypočítat správnou cenu zboží a služeb (pokud taková hodnota existuje) .
Teorie
Vnitřní teorie hodnoty
Podle vnitřní teorie hodnoty (také nazývané „teorie objektivní hodnoty“) vnitřní hodnota charakterizuje - z hlediska hodnoty -, že něco má „samo o sobě“ nebo „samo v sobě“. Je to hodnota, kterou má entita sama o sobě, pro to, čím je. Tato hodnota není fyzická; říkat, že tato hodnota je fyzická, je stejné jako říkat, že naše mysl je fyzická. Hodnota neexistuje jako objekt, ale jde o vlastnosti objektu.
Pracovní teorie hodnoty
V klasické ekonomii pracovní teorie hodnoty tvrdí, že ekonomická hodnota zboží nebo služby je určena celkovým množstvím sociálně nezbytné práce potřebné k jejich výrobě. Když se mluví o pracovní teorii hodnoty, hodnota bez jakéhokoli kvalifikujícího adjektiva teoreticky odkazuje na množství práce potřebné pro výrobu obchodovatelné komodity, včetně práce nezbytné pro rozvoj jakéhokoli kapitálu použitého ve výrobním procesu. David Ricardo i Karl Marx se pokusili kvantifikovat a ztělesnit všechny pracovní složky, aby vytvořili teorii skutečné nebo přirozené ceny komodity.
Subjektivní teorie hodnoty a marginalismus
Subjektivní teorie hodnoty je teorie hodnoty, která věří, že hodnota položky závisí na spotřebiteli. Tato teorie uvádí, že hodnota položky nezávisí na práci, která jde do statku, ani na jakékoli inherentní vlastnosti statku. Místo toho se subjektivní teorie hodnoty domnívá, že hodnota zboží závisí na přáních a potřebách spotřebitelů. Spotřebitel přičte hodnotu položce určením mezní užitnosti nebo dalšího uspokojení jednoho dalšího zboží této položky a dále rozhodne co pro něj toto další zboží znamená.
Výměnná teorie hodnoty
V marxovské ekonomii je výměnná teorie hodnoty, kterou navrhl I. I. Rubin (1927), popisem dvojí protikladné povahy práce obsažené v komoditě. Komodita má současně subjektivní materiální užitnou hodnotu i objektivní směnnou hodnotu nebo sociální hodnotu.
Peněžní teorie hodnoty
Marxistický ekonom John Milios (2003) argumentuje peněžní teorií hodnoty, kde „peníze jsou nezbytnou formou vzhledu hodnoty (a kapitálu) v tom smyslu, že ceny představují jedinou formu vzhledu hodnoty komodit.“ Podle této analýzy, když peníze začleňují produkci do svého oběhu MCM, fungují jako kapitál provádějící kapitalistický vztah a využití pracovní síly představuje skutečný předpoklad tohoto začlenění.
Mocenská teorie hodnoty
Radikální institucionální ekonomové Jonathan Nitzan a Shimshon Bichler (2009) tvrdí, že nikdy nebylo možné oddělit ekonomiku od politiky. Toto oddělení je nutné, aby neoklasická ekonomie mohla založit svou teorii na užitné hodnotě a marxisté mohli založit pracovní teorii hodnoty na kvantifikované abstraktní práci. Místo teorie užitečnosti hodnoty (jako neoklasická ekonomie) nebo pracovní teorie hodnoty (jak ji lze najít v marxovské ekonomii) navrhují Nitzan a Bichler mocenskou teorii hodnoty. Struktura cen má málo společného s takzvanou „hmotnou“ sférou výroby a spotřeby. Kvantifikace síly v cenách není důsledkem vnějších zákonů - ať už přírodních nebo historických -, ale je zcela interní pro společnost.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theory of value (economics) na anglické Wikipedii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk