A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tři Marie (psáno také Marie) jsou ženy zmiňované ve vyprávění kanonických evangelií o Ježíšově ukřižování a zmrtvýchvstání.[1][2] Marie bylo nejběžnější jméno židovských žen té doby.
Evangelia zmiňují několik žen jménem Marie. V různých obdobích křesťanských dějin byly některé z těchto žen ztotožňovány.[3]
- Maria, matka Ježíšova
- Marie Magdaléna
- Marie Jakubova (matka Jakuba Menšího) – Mt 27, 56 (Kral, ČEP); Mk 15, 40 (Kral, ČEP); Lk 24, 10 (Kral, ČEP)
- Marie Kleofášova – Jan 19, 25 (Kral, ČEP), někdy ztotožňovaná s Marií Jakubovou
- Marie z Betánie – Lk 10, 38–42 (Kral, ČEP); Jan 12, 1–3 (Kral, ČEP), o níž není zmínka v žádném dokumentu o ukřižování nebo zmrtvýchvstání
Další ženou, která se objevuje ve vyprávěních o ukřižování a vzkříšení, je Salome, která je v některých tradicích označována jako Marie Salome a označována za jednu z Marií. Dalšími ženami zmiňovanými ve vyprávěních jsou Johana a matka synů Zebedeových.
Různé skupiny tří žen byly označovány jako Tři Marie:
- Tři Marie přítomné při Ježíšově ukřižování;
- Tři Marie u Ježíšova hrobu o Velikonoční neděli;
- Tři dcery svaté Anny, všechny se jmenovaly Marie.
Tři Marie při ukřižování
- Hlavní článek: Ženy při ukřižování
Přítomnost skupiny Ježíšových učednic u Ježíšova ukřižování se objevuje ve všech čtyřech evangeliích Nového zákona. Rozdíly v paralelních líčeních vedly k různým výkladům toho, kolik a které ženy byly přítomny. V některých tradicích, jejichž příkladem je irská píseň Caoineadh na dTrí Muire,[4] jsou to tři Marie, o nichž se Janovo evangelium zmiňuje jako o přítomných při Ježíšově ukřižování:[5]
Tyto tři ženy jsou velmi často zobrazovány v umění, například na El Grecově obraze Zbavení Krista šatů.
Jiná evangelia než Janovo se nezmiňují o přítomnosti Ježíšovy matky ani Marie Kleofášovy. Místo toho uvádějí jména Marie Jakubovy (Marek a Matouš), Salome (Marek) a matky synů Zebedeových (Matouš).
To vedlo některé k výkladu, že Marie Jakubova (matka Jakuba Menšího) je Marie Kleofášova a také „Marie, sestra jeho matky“, a že (Marie) Salome je matkou synů Zebedeových.
Tři Marie u hrobu
Toto jméno se používá pro skupinu tří žen, které přišly k Ježíšovu hrobu. V pravoslaví patří mezi myrofory, což je skupina, která tradičně zahrnuje mnohem větší počet lidí. Všechna čtyři evangelia se zmiňují o ženách, které šly k Ježíšovu hrobu, ale pouze Marek – Mk 16, 1 (Kral, ČEP) uvádí tři, které podle této tradice nesou jméno Marie:
- Marie Magdaléna
- Marie Kleofášova
- Marie Salome
Ostatní evangelia uvádějí různé údaje o počtu a totožnosti žen, které navštívily hrob:
- Jan 20, 1 (Kral, ČEP) zmiňuje pouze Marii Magdalénu, ale uvádí ji v množném čísle a v Jan 20, 2 (Kral, ČEP) říká: „Nevíme, kam ho položili“.
- Mt 28, 1 (Kral, ČEP) říká, že Marie Magdaléna a „ta druhá Marie“ se šly podívat na hrob.
- Lk 24, 10 (Kral, ČEP) mluví o Máří Magdaléně, Johaně a Marii Jákobově a dodává „ostatní ženy“, když předtím uvedl – Lk 23, 55 (Kral, ČEP), že při Ježíšově pohřbu „ženy, které s ním přišly z Galileje, ... viděly hrob a jak bylo jeho tělo uloženo“.
Římské martyrologium připomíná Marii Magdalénu 22. července. Dne 24. dubna připomíná „Marii Kleofášovu a Salome, které spolu s Marií Magdalskou přišly velmi časně ráno o Velikonocích ke hrobu Páně, aby pomazaly jeho tělo, a jako první uslyšely zprávu o jeho zmrtvýchvstání.“[6]
Ženy u hrobu v umění
Pravděpodobně nejstarším známým vyobrazením tří žen, které navštívily Ježíšův hrob, je poměrně velká freska v kostele Dura Európos ve starověkém městě Dura Európos na Eufratu. Freska byla namalována ještě před dobytím a opuštěním města v roce 256 n. l., ale právě od 5. století se pravidelně objevují vyobrazení dvou nebo tří žen, které se blíží k hrobu střeženému andělem, a stávají se standardním zobrazením Zmrtvýchvstání.[8] Jejich používání pokračuje i po roce 1100, kdy se na vyobrazeních Ježíšova Zmrtvýchvstání v křesťanském umění začal objevovat sám vzkříšený Kristus. Příkladem je Melisendin žaltář a Tři Marie u hrobu Petera von Cornelius. Na východních ikonách se nadále zobrazují buď nositelky myrhy, nebo sestup Krista do pekla.[9]
Velikonoční hymnus „O filii et filiae“ z 15. století se vztahuje na tři ženy, které šly o velikonočním ránu ke hrobu, aby pomazaly Ježíšovo tělo. Původní latinská verze hymnu označuje tyto ženy jako Marii Magdalénu (Maria Magdalene) a Marii Josefovu (et Iacobi).
Legenda ve Francii
Podle středověkého legendárního vyprávění byly Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Marie Salome,[10] Markovy Tři Marie u hrobu nebo Marie Magdaléna, Marie Kleofášova a Marie Salome,[11] se svatou Sárou, služebnou jedné z nich, součástí skupiny, která po cestě ze Svaté země přistála u Saintes-Maries-de-la-Mer v Provence. Do této skupiny někdy patří i Lazar, který se stal biskupem v Aix-en-Provence, Marie z Betánie, jeho sestra, a Josef z Arimatie. Usadili se v Saintes-Maries-de-la-Mer, kde jsou jejich ostatky středem zájmu pouti do Saintes-Maries-de-la-Mer. Svátek Tří Marií se slavil především ve Francii a Itálii a karmelitánský řád jej přijal do své liturgie v roce 1342.[12]
V kostele v Saintes Maries de la Mer jsou údajně uloženy jejich ostatky.
Procesní sochy na Velký pátek
V různých katolických zemích, zejména ve Španělském království, na Filipínách a v zemích Latinské Ameriky, se při velkopátečních procesích nesou obrazy tří Marií (španělsky Tres Marías), které jsou spojeny s hrobem a označují se slovem Penitencia (španělsky) nebo Panatà (filipínsky úkon vykonaný jako splnění slibu).[13][14] Nesou atributy nebo ikonické doplňky, které jsou většinou vyjmenovány takto:
- Marie Kleofášová (někdy se střídá s Marií Jakubovou) – drží koště[15]
- Marie Salome – drží kadidelnici nebo kadidlo[16]
- Marie Magdaléna – drží alabastrový kalich nebo nádobu.[17]
Panna Maria do této skupiny nepatří, protože její titul Mater Dolorosa je vyhrazen jedinečnému privilegiu v procesí.
Běžná zbožná praxe někdy střídá Marii Salome s Jakubem, a to kvůli rozšířenému přesvědčení, že Salome, v této době starší osoba, by neměla energii dojít ke Kristovu hrobu ráno v den vzkříšení, ačkoli byla přítomna ukřižování.
Tři dcery svaté Anny
Podle legendy, kterou v polovině 9. století předložil Haimo z Auxerre,[18] ale kterou Tridentský koncil odmítl,[19] měla svatá Anna s různými manžely tři dcery, které všechny nesly jméno Marie a které jsou označovány jako Tři Marie:
- Marie (Ježíšova matka)
- Marie Kleofášova
- Salome, v této tradici nazývaná Marie Salome (stejně jako v tradici tří Marií u hrobu)
Žádná z těchto tří Marií není podle hypotézy Marií Magdalénou.[20]
Toto vyprávění bylo zahrnuto do Zlaté legendy Jacoba de Voragine, sepsané kolem roku 1260.[21]
O tom napsal Jean de Venette kolem roku 1357 dlouhou veršovanou báseň ve francouzštině. Báseň se dochovala v rukopise z poloviny 15. století na pergamenu, který obsahuje 232 stran psaných ve sloupcích. Nadpisy jsou vyvedeny červeně a iluminovány zlatě. Zdobí ji sedm miniatur v monochromní šedé barvě.[22][23]
Po několik staletí byla v náboženském umění v Německu a v Nizozemsku často zobrazována svatá Anna se svými manžely, dcerami, zetěmi a vnuky jako skupina známá jako svaté příbuzenstvo.
Další interpretace
Kniha The Three Marys (Tři Marie) od Alexandra Moodyho Stuarta, poprvé vydaná v roce 1862 a znovu vydaná společností Banner of Truth Trust, Edinburgh, 1984, je studií o Marii z Magdaly, Marii z Betánie a Marii z Nazareta.
Ve španělsky mluvících zemích se asterismus Orionova pásu nazývá Las Tres Marías (Tři Marie). V jiných západních zemích se mu někdy říká „Tři králové“, což je odkaz na Matoušovo evangelium, kde jsou mudrci zobrazováni jako králové a jako tři, kteří nesou dary pro malého Ježíše.[24]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Three Marys na anglické Wikipedii.
- ↑ BAUCKHAM, Richard. The Testimony of the Beloved Disciple. : Baker Academic, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-80103485-5. S. 175. (anglicky)
- ↑ EHRMAN, Bart D. Peter, Paul, and Mary Magdalene. : Osford University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-19974113-7. S. 188. (anglicky)
- ↑ Catholic Bible Dictionary. Příprava vydání Scott Hahn. : Random House, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-38553008-8. S. 583–584. (anglicky)
- ↑ Caoineadh na dTrí Muire (Nářek tří Marií) . oup.com . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jan 19, 25 (Kral, ČEP)
- ↑ Martyrologium Romanum. : Vatican Press, 2001. ISBN 978-88-209-7210-3.
- ↑ LORENZO Monaco; Italian painter, Florentine school (b. ca. 1370, Siena (?), d. ca. 1425, Firenze) . Web Gallery of Art . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JENSEN, Robin Margaret. Understanding Early Christian Art. Routledge: , 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-41520454-5. S. 162. (anglicky)[nedostupný zdroj
- ↑ LOSSKY, Vladimir. The Meaning of Icons. : , 1982. ISBN 978-0-913836-99-6. S. 185. (anglicky)
- ↑ HENNIG, Kaye D. King Arthur: Lord of the Grail. : DesignMagic Publishing LLC, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-98007580-9. S. 149. (anglicky)
- ↑ PINCKNEY STETKEVYCH, Suzanne. Reorientations. : Indiana University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 978-0-25335493-8. S. 97. (anglicky)
- ↑ BOYCE, James John. The Medieval Carmelite Office Tradition. Acta Musicologica. 1990, roč. 62, čís. (2/3). International Musicological Society: 133. JSTOR 932630. DOI 10.2307/932630. (anglicky)
- ↑ YANDLE, Jim. Panata by Ramos Parallels Those Final Days of Jesus . Ocala Star Banner, 1980-04-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PADAYHAG, Michelle Joy L.; SILVA, Victor Anthony V. Yolanda survivors fulfill 'panata' online. Cebu Daily News, 2014-01-20 cit. 2024-05-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Santa Maria Jacobe online. 2012-04-06 cit. 2024-05-12. Dostupné online.
- ↑ Santa Maria Salome – Banga, Aklan online. 2009-04-11 cit. 2024-05-12. Dostupné online.
- ↑ Sta. Maria Magdalena – Viernes Santo Procession 2011 online. 2011-07-06 cit. 2024-05-12. Dostupné online.
- ↑ GEARY, Patrick J. Women at the Beginning. s.l.: Princeton University Press, 2006. ISBN 9780691124094. S. 72. (anglicky)
- ↑ LANZI, Fernando; LANZI, Gioia. Saints and Their Symbols. s.l.: Liturgical Press, 2004. ISBN 9780814629703. S. 37. (anglicky)
- ↑ ZUFFI, Stefano. Gospel Figures in Art. s.l.: Getty Publication, 2003. ISBN 9780892367276. S. 350. (anglicky)
- ↑ The Children and Grandchildren of Saint Anne online. ug.edu, rev. 2012-10-08 cit. 2024-05-12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-08. (anglicky)
- ↑ "Le manuscrit médiéval" ~ The Medieval Manuscript. s.l.: s.n., 2011-11. S. 1. (francouzsky)
- ↑ The Chronicle of Jean de Venette. Příprava vydání Richard A. Newhall (ed.); překlad Jean Birdsall. N.Y.: Columbia University Press, 1953. Kapitola Introduction. (anglicky)
- ↑ Mt 2, 1–11 (Kral, ČEP)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tři Marie na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk